Reportáž z uplynulého semestru. Článek volně navazuje na tůten.

Semestr začal i skončil hádkou.

Protože jsem před začátkem semestru přestal blogovat, zachytí tento zápis také vybrané mimoškolní momenty…

Do školy jsem naklusal hned první školní den. To se mi kryly dvě přednášky. Šel jsem na tu zajímavější, avšak ta skončila poměrně záhy, a tak jsem se přesunul na tu druhou. Byla to přednáška Organizace trhů a odvětví, čemuž nikdo neřekne jinak než IO (Industrial Organization).

Ještě pořád jsem byl pořádně vytočenej ze všeho, co se událo v posledních týdnech. A tak poté, co jsem hodinu poslouchal povídání o zlotřilých monopolistech (představte si tu drzost, že něco dávají zadarmo!), už jsem to nevydržel a dotázal se, zda tento kurs mohou absolvovat i studenti, kteří nevěří na levicové pohádky o zlých monopolistech. :mrgreen:

Doc. Zemplinerová to zvládla s grácií. Následná diskuse o přestávce probíhala v příjemné atmosféře. Takže to vlastně ani nebyla hádka.

Podlým trikem jsem byl vylákán po mnoha letech na disko. Nevěříte? Věřte. Vypil jsem toho ten večer docela dost, např. nikdo nechtěl vypít welcome slivovicu, takže jsem všechny čtyři musil zkonzumovat já. Když jsem pak nemohl najít Blondýnu, jejíž kabelka i telefon byly u mě, a vypadalo to, že budu muset volat Turkmenistán, málem jsem omdlel. Naštěstí všechno zachránil Facebook v mobilu.

Dalším podlým trikem jsem byl vylákán na další disko. S tématikou 90. let. Domů jsem se vrátil taxíkem až někdy v pět ráno. Nevěříte? Věřte. Doufám ale, že na další disko už mě nikdy nikdo nevyláká, protože to fakt neni nic pro mě. Jsem halt už takovej suchar, no. 🙁

Uspořádali jsme několik demonstrací na podporu Irů při jejich odporu proti Bruseli a taky na podporu prezidenta republiky. 17. listopadu ráno jsem se na Národní přetahoval s Matějem Stropnickým (takovej českej Danny Cohn-Bendit) o transparenty. Že prezidenta na Náměstí republiky přišlo podpořit několik set lidí, o tom média samozřejmě opět mlčela.

Takhle zpětně mám pocit, že jsem nedělal nic jiného než školu, výuku němčiny a pití piva 🙂 .

S Prahou jsem se rozloučil nakupováním s Blondýnou, kde lítaly tisíce jak vlaštovky — naštěstí ne moje tisíce. 🙂 Hned za tejden jsem se ale vrátil a začalo zkouškový.

Teď k jednotlivým předmětům.

5IE401 Altruismus a sociální podnikatelství Nejlepší předmět, co jsem kdy měl. Každej tejden přečíst 20-40stránkovej paper v angličtině o altruismu, sociálním kapitálu nebo neziskovém sektoru. Ale ne od nějakých pošuků typu Britské listy. Všechny papery měly hlavu a patu, přednášky a diskuse na cvičeních byly zajímavé a velmi přínosné. Rozhodně odporúčám! (V letním semestru se to ale jmenuje 5IE451 Economic Analysis of the Non-Profit Sector a je kompletně v angličtině). 6 kreditů za 1.

2AJ110 Angličtina pro pokročilé IV Původně jsem sice poslední tři celoškolské kredity chtěl získat na španělštině, ale na tu bych se musel učit každej tejden, což se mi v tak nabitym semestru fakt nechtělo. Takže jsem si dal angličtinu, abych to měl zadarmo. A dokonce jsem dostal 1, což znamená 20 bodů pro výběrový řízení na výměnnej pobyt. Jinak to byla nuda jako každej jinej kurs angličtiny na VŠE.

5EN200 Dějiny ekonomického myšlení Předmět jsem zatím popisoval zde a zde. Mám rozepsaný i poslední díl, ale zatím jsem ho nepřivedl ke konci. Z předmětu jsem nakonec dostal dvojku, což mě velmi potěšilo.

5HD426 Dějiny peněžních kategorií a institucí Předmět absolutně na hovno. Zapsal jsem si ho — kdo by tomu věřil –, protože jsem se chtěl něco dozvědět o dějinách peněžních kategorií a institucí. O těch jsem se nedověděl ani slovo. Bez nadsázky. Byl to takový velmi stručný dějepis, s mnohými WTF momenty. Všechno završila trapárna se zkouškou.

5IE430 Ekonomické učení F. A. Hayeka Tady se celý semestr probírá něco, co by šlo stihnout za jednu přednášku. Přednášky jsou celkem příjemně strávený čas. Doc. Ježek je příjemný a laskavý člověk. Proto když mi dal na zkoušce trojku, přestože jsem mu všechno řekl, dokázal mě tim neskutečně vytočit.

5EN303 Organizace trhů a odvětví OK, tady jsem si zasloužil čtyřku (propadnutí) jako nikdy jindy. Na zkoušku jsem přišel absolutně nepřipraven, nic jsem neuměl, a co jsem uměl, jsem zvoral. Doufal jsem v zázrak, abych dostal 4+ a tím pádem šanci na opravu. Nebesa se smilovala a já dostal o 1,1 bodu trojku. Neuvěřitelný. A nespravedlivý.

5HP301 Sociální a zdravotní systém Na cvičeních jsme se vždycky pohádali o to, kdo je větší socan. Cvičení vedla pohledná a sympatická doktorandka. Ale její pseudoekonomický pohled na náklady příležitosti upřímně nechápu. Jinak to byl další předmět k ničemu, ale aspoň jsem z něj dostal 1 (jako skoro všichni).

5HP420 Česká ekonomika v procesu transformace Předmět vedený prof. Janáčkem, hlavním ekonomem Komerční banky. Zajímavý předmět. Seminárku jsem odfláknul a nakonec jsem dostal dvojku.

5HP300 Evropská unie a její politiky Naprosto neskutečný předmět s ještě neskutečnějším testem. Budu se tomu věnovat ještě v samostatnym článku. Zatim poslednim skutkem, kterej má na svědomí tenhle předmět, byla dvoudenní hádka s Ing. Ševčíkem, ano tím známým ekonomem z Liberálního institutu, který je šéf katedry hospodářské politiky. Z předmětu mám trojku, aspoň zatím. A jsem z toho všeho totálně znechucenej.

Takže za celý semestr mám v devíti předmětech za 41 kreditů vážený průměr 2,05 a prostý průměr 2,11.

Už jsem získal 163 kreditů, potřebuju jich 174. Takže mi zbývají tři předměty, z toho jeden je mimosemestrální, další slouží pouze k psaní bakalářky a tak mám před sebou de facto už jenom jeden předmět. Už jsem skoro v cíli. Je např. možné, že moje kalkulačka, která vydržela od šesté třídy, už nikdy svému účelu neposlouží.

Jedné studentce jsem prodal 8 kreditových poukázek za 2500 Kč. Ještě jich mám dalších 28, tak se mi kdyžtak přihlašte a uzavřeme obchod. Mazel u’ Broche.

Teď už zbývá udělat dvě zkoušky, napsat bakalářku, udělat státnice. A pak se zase dát na útěk, protože people always leave…

Na začátku semestru jsem měl ještě tyto předměty, které jsem vzdal.

Florbal Ten jsem teda nevzdal, z toho mě vyhodili. Florbal je rozdělen na tři kategorie. Nemehla, co to nikdy nedrželi, hráči a ti mezi. Přihlásil jsem se k těm mezi. A protože nás tělocvikář zkoušel jenom z technickejch dovedností, neuspěl jsem.

Na tyhlety parádičky já jsem nikdy moc nebyl, to se o mně ví. Jenže některý lidi nejsou schopný pochopit, že takový parádičky nasucho, a zápas, kde sprintujete tam a zpátky, jsou dvě naprosto odlišný věci. Technika mi moc nešla ani na gymplu, a přesto si nemyslim, že bych nebyl platnej hráč v týmu — čim to?

Sociální dějiny Asi by to mohlo bejt zajímavý, ale deklarovaná náročnost kursu mě zcela odradila.

Pop-ekonomie Určitě zajímavej diskusní předmět. Ale časově hrozně náročnej a za málo muziky (kreditů). Škoda.