Jak jistě bystrý čtenář tohoto blogu ví, v lednu jsem napsal první dva díly tohoto seriálu. Ten první byl obecně o tomto předmětu a ten druhý byl konkrétně o mojí účasti. Rozepsal jsem i třetí díl, ale zatím jsem ho nedokázal dovést do konce, takže třetím dílem už navždy bude tento. :)
Od doby, co jsem psal ten druhý díl, uplynul nějaký ten čas. Z Beckera jsem nakonec dostal dvojku, což mě potěšilo, protože jsem doufal, že od náročného profesora dostanu aspoň trojku. Pak se ukázalo, že na naší fakultě existují i předměty, jejichž absolvování je těžší než Dějiny ekonomického myšlení, totiž zejména Evropská unie a její politiky s mírou vyhazování mezi 90-94 %.
Někde jsem se podřekl, že mě učení ekonomických teorií docela bavilo a že si myslím, že jsem mu celkem slušně porozuměl. Od toho byl už jenom krůček k tomu, abych pomoh těm, který to tolik nebaví.
Mám tříleté zkušenosti s výukou němčiny. S některými studenty je radost pracovat, nepochybuji o tom, že někteří z nich už dneska mluví německy líp než já. S některými je to dřina a neskutečný opruz. Mnohem líp se pracuje se studentama chytrejma a pilnejma (nebo tomu klidně říkejte jazykovej cit) než s těma línějšíma (a hloupějšíma?). Obecně je to práce, která mě většinou baví a je to za slušný peníze. Continue reading “Ekonomické doktríny, díl třetí — tentokrát z jiného úhlu”