Občas šlápneš do Bruselu
Nou cement.
Nový silniční zákon dokáže být velmi cynický. Dvacetiletý Tomáš Petrů ze Zlína havaroval na kole. Kromě sanitky přijeli k nehodě i policisté, kteří nejdříve dali zraněnému mladíkovi dýchnout, a pak jeho rodičům oznámili, že podle nového zákona zaplatí pokutu minimálně 25 tisíc korun.
Jejich syn totiž jako účastník silničního provozu způsobil dopravní nehodu, při níž byl zraněn člověk. On sám.
Na serveru D-FENS vyšel zajímavý článek o tom, jak to v USA skutečně vypadá. Z našich médií se člověk nedozví ani tato základní fakta.
Američtí liberálové s oblibou vyřvávají o tom, že snižování daní prospívá pouze bohatým. V absolutních částkách je to jistě pravda. Zároveň ale řvou cosi o spravedlnosti a tam už je to podstatně spornější. Na místě je tedy jednoduchý dotaz – kolik tedy kdo platí na daních. O tom už levičáci moc nemluví, vězte tedy, že více než jedna třetina výnosu federální daně z příjmu (konkrétně 34,3%) pochází od jednoho jediného procenta nejbohatších plátců této daně. 5% nejbohatších plátců se podílí na výnosech 54.36% a nejbohatší desetina plátců odvádí do federální kasy přes 65% vybraných peněz. Bohatší polovina pak generuje dokonce 96,5% všech výnosů. Opravdu má někdo tu drzost řvát něco o spravedlnosti?!
Co mají společného Zidanova nejslavnější hlavička a guardia civil? Na první pohled nic, ale v posledních týdnech se jeden společný jmenovatel ukázal — ty dvě věci ukazují sport jako karikaturu. Horší je fakt, že v případě Zidana se jedná o finále mistrovství světa a v případě gurdia civil o Tour de France. Tedy ve svých sportech o tu nejvyšší elitu. Vezměme to popořadě. Continue reading “Dva fauly na sport”
Chceme změnu šikanujícího zákona. Spejblovi, Bambasovi, i stupidním novinářům (např. z MF Dnes) navzdory!
Všechny komentáře jsou zbytečné, nechme mluvit čísla:
Ve včerejší, šestnácté, etapě ztratil Floyd Landis na Oscara Pereira téměř 8 minut a spadl z prvního na jedenácté místo. Jeho mise na Tour de France vypadala beznadějně.
Jenže tato Tour je naprosto šílená. V dnešní etapě zaútočil Floyd Landis na prvním kopci, 130 km před cílem. Cestou nabral až devítiminutový náskok, který se nakonec snížil na sedm minut na žlutý trikot, který veze Oscar Pereiro. Díky půl minutě bonifikací je tak Floyd Landis před časovkou pouhou půlku minuty za žlutým trikotem na třetím místě.
Neuvěřitelné.
Dnes v odpoledních hodinách jsem potkal debila non plus ultra (nic proti monsieur Havlíkovi). Buď na ně mám nějaký extra štěstí, nebo je Česko opravdu Gangsta’s Paradise (nic proti monsieur Cooliovi). Řekl bych, že spíše to druhé. Na tomto mostě mě už kdysi jedna dodávka v pravotočivé zatáčce do Lokte hezky natlačila ke svodidlu. Od té doby tam jezdím docela nerad. No a dnes se mi zážitky s tím mostem ještě vylepšily. Continue reading “Jak jsem přežil vlastní smrt (or how the real shit happens)”
Každý čtvrtek od 20:00 na ČT1 dávají jednoho bouchače, co si říká Derren Brown a manipuluje vaši mysl, jak se mu zachce. Oficiálně se to jmenuje Derren Brown: Magie a manipulace mysli. Některé, po pravdě řečeno většina, jeho triků vás dokonale zaujmou. Tenhleten Brit vás donutí říct, co je na zakrytém obraze, svleče z vás kravatu během rozhovoru a ještě vám řekne váš PIN. He rules!
“No man needs a vacation so much as the person who has just had one.”
“Nikdo nepotřebuje prázdniny tolik jako ten, komu právě jedny skončily.”
~ Elbert Hubbard
Užívejte prázdnin!
Dlouho jsem tomu nemohl přijít na chuť, ale pak jsem si řekl, že to vyzkouším. Je to horší než droga. Jakmile se s tím naučíte zacházet, nikdy to už nepustíte. Protože používám všechno od Googlu (někdy o tom napíšu), navštívil jsem stránku http://reader.google.com a přihlásil se (ke všem google aplikacím vám stačí jenom jeden účet) a rozjel to. On-line čtečka má oproti těm softwarovým nespornou výhodu a sice, že ji máte neustále s sebou. Continue reading “RSS čtečka, můj Google Reader”
Jsou tomu již čtyři léta, co na zemi mlékem a strdím oplývající bylo sesláno sedminedělní pršení a blejskání. Bylo tomu tak. V roce 2002. se na začátku srpna uskutečnil tábor v Otročíně, jenž byl oproti všem zvyklostem oficiálně zahájen až ve čtvrtek, tedy až sedmý den od příjezdu prvních stavitelů.
Škoda, že tady nemám k dispozici kroniku, do které jsem zápis z tohoto tábora vyhotovil já sám. Budu se jej snažit všemožnými fígly někdy později získat. Mám ale aspoň osobní fotogalerii, která je k dispozici zde. Continue reading “Tábor zmoklé slepice”