FEE, díl čtvrtý

Naposledy jsem vás ztratil u večerního pití piva na verandě Sheratonu. Předtim jsme teda byli na pokoji a kecali, ale v jedenáct se rozhodlo, že už nebudem řvát na celej hotel a pujdem na verandu. V tý chvíli jsem zrovna vedl rozhovor se Salvadořankou Cristinou. Ukázalo se, že je to slavná salvadorská komentátorka, který každej tejden vychází sloupek v místnim plátku a zvou jí do telky, kde vede debaty se svojí mámou katoličkou.

Pak se tam najednou zjevil Leeson. A co mě obrovsky překvapilo, sám za mnou zašel a řek, že si přečet paper, kterym jsem já argumentoval v diskusi o neziskovkách, a si hodinu se se mnou o těch neziskovkách bavil. Nevim, jestli mě nakonec pochopil, chvílema to vypadalo, že už mě skoro chápe, ale rozhodně tim u mě ještě víc stoupnul. (Akorát nechápu, proč proboha čtou Američani jméno Glaeser jako /glejžr/.) Argument, že FEE nezpronevěřuje zisky neni argument pro to, že neziskovky nejsou firmy jako všechny jiný.

Pak tam na Leesona začali dorážet ostatní se svejma otázkama, na všechno měl stejnej názor jako já, takže je to fakt borec. ;) Pak tam zase dorazil jeden uctívač Jesuse de Sota a že free banking je podvod atd. Zkoušeli jsme s Leesonem oba argumentovat dobrou půlhodinu, ale nepomohlo to, furt to prostě byl podvod. A to prosim proto, že když dva lidi nemůžou najednou vlastnit auto, tak nemůžou dva lidi najednou mít poukázku na ten samej kus zlata. Když jsme mu s Leesonem řekli už asi desátej případ statku, kterej můžou užívat dva lidi najednou, tak to vždycky bylo něco jinýho. A proč, doprdelekurwafix, nemůžou i peníze bejt něco jinýho než auto?

V průběhu debaty se ukázalo, že Leeson má ještě menší povědomí o představách zlatostandardistů než já, a to ty moje jsou hodně mizerný. Argument zlatostandardistů, že nikdo by nedal přednost nekrytý měně před krytou, mi připadá v nejlepšim silně spekulativní, ale spíš hodně hloupej. Na nekrytý měně neni nic špatnýho a já bych jí nejspíš dal přednost, kdybych si moh vybrat. (Tak a teď mě přestali číst i poslední čtenáři.)

Pak Leeson zavelel ke spánku tim, že odešel a verandová skupinka se rozpadla.

—

Páteční ráno přineslo druhýho Howritze (Náklady inflace) a třetího Garrisona (Hayek vs. Keynes). Kromě perfektní grafiky Garrisonovy prezentace si ale nic nepamatuju, asi jsem byl fakt utahanej. Ale v nedávný diskusi s Petrem Machem jsem si uvědomil, že s těma nákladama inflace to neni tak jednoduchý, jak se říká.

Po obědě jsme hráli fotbal, myslim, že původně to bylo Evropa proti Americe, ale pak se to asi nějak smíchalo. Vyhráli jsme o hodně, ale góla jsem nedal, zaznamenal jsem jenom přihrávky. Nejlíp hráli Brazilec a Francouz. A zpotili jsme se všichni jak dobytci. :)

Pak přišla nejzbytečnější část tejdne, takže jsme aspoň mohli uschnout. Prej “faculty roundtable”, kde si vždycky jeden z trojice Boettke-Garrison-Horwitz vzal slovo a deset minut mlátil prázdnou slámu ohledně finanční krize. Jedinej zaznamenáníhodnej moment byl, když se pustili do Schiffa, že věděl hovno a ne to, že přichází finanční bouře (nesnášim marxistický slovo krize, takže sorry). Ale nechápu, proč se spousta rakušáků tváří, že bez centrálních bank by přestal existovat hospodářskej cyklus. WTF. Já souhlasim, že centrální banky k tomu hodně přispívaj, ale takhle kategorický prohlášení mi připadá trochu divný.

Potom přišly discussion groups, kde jsme si každej mohli vybrat, ke kterýmu profesorovi zajdem na debatu. Šel bych samozřejmě k Leesonovi, ale s nim už jsem mluvil dost, takže jsem šel k Boettkemu. Hned jsem si vzal slovo na začátku a pronesl jsem hejt vůči terminologii typu ortodoxie, heterodoxie, heretik, která nemá v ekonomii co pohledávat. Ekonomie je věda a ne náboženství. A když někdo jako Pepíček Schumpeter začne říkat něco jinýho než my, nevypořádáme se s tim tak, že řekneme “kacíř”, ale tim, že ho vědecky vyvrátíme, nebo potvrdíme. Nechápu, že třeba prof. Holman používá tyhle slova ve svojí učebnici, jako by se nechumelilo. A neni k tomu vysvětlivka, poznámka pod čarou, nic. Ani smajlík.

Boettke nejdřív nepochopil, na co se ptám, a pak řek, že to nikdo neříká. Pic, hned v další přednášce řek: “kdo věří ve svobodný trhy…” :-/

Podstatnou část debaty zabraly Guatemalanky. Poslouchal jsem se zájmem a zjistil jsem, že do Guatemaly v nejbližší době určitě nepojedu. Šmankote! Ale prej v hlavnim městě to neni tak hrozný, tam vás gangy na ulici nezabijou, jenom vám ukradnou mobil. Hned mi spadnul kámen ze srdce, poslouchejte.

Konečný slovo v debatě jsem si vzal zase já. Po všech těch hejtech, co jsem slyšel na politiky a vlády jsem se chystal razantně ohradit. Chtěl jsem vyjmenovat několik vlád, který podle mýho skromnýho názoru lze označit za dobrý vlády. Klause jsem chtěl případně zmínit až na konec. Než jsem ale stačil zmínit kohokoliv (natož Klause), skočil mi Boettke do řeči, že prej co třeba Klaus…

Nevycházel jsem z údivu. Začal jsem teda Klause bránit jako vždycky. Že během šesti let zprivatizoval 70 % HDP a že to podle mě neni špatný. Ostatní na to sice přikejvli, že to je good job, ale Boettke se mě zeptal, jestli jsem čet paper od Šímy. Jo, čet a ten paper je naprosto katastrofální. Sám Šíma by s takovou seminárkou každýho vyhodil. A Boettke dál pokračoval vychvalováním Havla a kritizováním Klause. No, to je jako kdybych si já dělal obrázek o USA z Britskejch listů, ty kokos.

Timhle mě teda Boettke dost naštval, pak mě po semináři ještě oba s Leesonem naštvali blbejma kecama, jako že existence boha stojí za hranicema vědy. Prd a švestky, žádnej bůh prostě neni. Netřeba k tomu vymejšlet takovýhle blbý povídačky.

Já vim, že ty moje zápisky vyznívaj dost negativně, ale to je jenom proto, že jsem se chtěl vyjádřit k tomu, s čim jsem nesouhlasil. Nepotřebuju se vyjdřovat k tomu, s čim jsem souhlasil, čehož byla naprostá většina. Všech přednášejících si hrozně vážim a chtěl bych toho mít načteno tolik, co oni. FEE ještě zhodnotim, ale jestli někdo přemejšlí nad tim, jestli se tam má přihlásit, tak říkám, že určitě!

Poslední Boettkeho přednáška byla spíš taková povzbuzující. Pak jsme ještě psali dopisy dárcům. Prej pobyt každýho z nás přišel na 1100 dolarů. Pěkná sumička…

Jinak Dominik šel na diskusi ke Garrisonovi a že prej tam nechce Willa a Francouze. Přišel tam Will, Dominik a Francouzi. :mrgreen: Jinak ten Will, to bylo taky číslo. Ukecanej. A nadrženej. Gay. Celej tejden balil Dominika, ale ten se vymlouval, že je prej věrnej. (Hm, no to možná vlastně říkal jindy…) Willovo máma je poslankyně v Kongresu. Když jsem se ho na to ptal, tak asi poprvé za celej ten tejden znejistěl. To víte, u takovejch lidí, co nesnášej politiky neni dobrý říkat, že má někdo něco společnýho s politikou. Ale řek jsem mu, že jsem s nim na jedný lodi. Pak jsme kecali o Bachmannový, Ronu Paulovi (kterýho Will nesnáší) a Gary Johnsonovi. Ale v minulejch prezidentskejch volbách byl v týmu Johna McCaina pro primárky, OMG!

Poslední, s kym jsem dost kecal, a nezmínil jsem ho tu, byla Kanaďanka Victoria. Je to nějaká doktorandka geografie, což — jak řekla — je hnízdo marxistů. K rakouský škole jí přived rektor již zmiňovaný guatemalský školy, když tam prováděla výzkum. Ještě se mi snad nestalo, aby mi někdo tolikrát během tak krátký doby řek, že se mnou souhlasí. Jsem zíral. Dokonce se smála i vtipům na Kanaďany, který jsem převzal z HIMYM (kterej nesleduje!). Ale naštvala mě, když se připojila ke Klubu španělštinářů a mluvila s nima españolsky…

Večer se nejdřív pilo pivo na FEE, což jsme využili k vyfocení se s Dorian, Horwitzem atd. Pivo bylo zadarmo, takže jsem pil jak duha, abych to využil. Během půl hodiny už jsem tam házel třetí (malý) a říkám to Dominikovi. On na to: “Já už mám asi sedmý.” Hm, a pak že mu je po pivu vždycky blbě. :mrgreen:

Večer přišla megaakce v jednom pokoji, během který někdo odhalil, že Květinové dítě — kromě toho, že pořád chodí boso (i uprostřed NYC!) — má chlupatý nohy. Ximena pak pronesla: “Představte si její podpaždí,” což mnou zcela otřáslo. Na uklidnění mi řekla, že ona ho má oholený. Dík, tak znamenám si, že mladý pěkný novinářky z Guatemaly maj oholený podpaždí, na rozdíl od Američanek ze San Fran.

Párty jela na plný obrátky, když přišel Boettke. Dočkal se ovací a zatáhli jsme ho dovnitř, ale hned zase odešel a pak se to stalo… Rozlil jsem v Sheratonu červený víno na koberec. Ups! Na svojí obranu dodávám, že jsem nemoh vědět, že ten debilní zaměstnanec FEE dá mezi prázdný flašky od piva a vína jednu poloprázdnou. Kdybych tušil, že něco můžu vylejt, choval bych se mnohem opatrnějc, neasi.

No, vidina toho, jak mě zkásnou o novej koberec mi znechutila celej večer a radši jsem šel spát hned potom, co jsme to s Danielem (jehož pokoj to byl) vyřídili v recepci. Nejlepší na tom ovšem bylo, že kdybych to nevylil, vyhodili by nás prej z hotelu, protože si hosti stěžovali, že tam děláme rámus. Takže jsem vlastně zachránil pověst FEE.

Zazvonil zvonec a semáře FEE byl konec. :'(