O tom, zda a popř. kolik se má platit na vysokých školách, se toho namluvila už spousta. Já ale žasnu. Dvě zcela zásadní věci se opomíjejí tak okatě, že si začínám myslet, že to je úmysl. Jak by řekl Václav Klaus — už zase se hraje nějaká hra.

Že o těchto věcech nevědí nic laici, to jim nelze vyčítat. Ale že o nich nemluví ani lidé, co se považují za ekonomy, tak to je na mě trochu moc 🙂

V diskusi o systému placení vysokých škol se totiž nemluví o těchto dvou věcech: Studium je soukromý statek. Studium má obrovské náklady, i pokud je tzv. zdarma.

Ano, studium je soukromý statek. Jak jsem to poznal? Soukromý statek se pozná velice jednoduše podle dvou svých vlastností. Soukromé statky (a takových je velká většina) jsou rivalitní a vylučitelné.

Rivalitní znamená jednoduchou věc. Sním jablko –> nemůže ho sníst nikdo jiný. Studuji na univerzitě –> nestuduje jeden z těch, co byli na přijímačkách pod čarou.

Vylučitelné znamená také velice jednoduchou věc. Neplatíš –> nestuduješ. Kontrolovatelné je to velice lehce (= s nízkými náklady). Naproti tomu např. vzduch nemá vylučitelnost ze spotřeby.

Soukromý statek je terminus technicus a nemá cenu tento fakt rozporovat. A stát, milí přátelé, je tu od toho, aby poskytoval některé (!) veřejné (!!) statky.

Náklady na studium.

Nejdříve si provedeme malý test. U vás na rohu prodávají rohlík za 2,50 Kč. Vy ale víte, že ve 20 km vzdáleném městě ho prodávají za 1,50 Kč. K tomu, abyste tento rohlík koupili, musíte jet autem. Tato cesta vás vyjde — ať nežeru — na 200 Kč (benzín + amortizace; sazba 5 Kč/km je velice nízká). Cesta a nákup vám navíc zabere hodinu času, o kterou si musíte zkrátit pracovní dobu. Za hodinu vyděláte 100 Kč. A teď mi řekněte — kolik stál váš rohlík? Skutečně stál 1,50? Nestál náhodou 301,50? A kdyby ho rozdávali zdarma, skutečně by vás nic nestál? Nestál by vás náhodou stále 300 Kč? A kdybyste šli pěšky, abyste ušetřili za benzín, museli byste obětovat 8 hodin vaší práce, tedy 800 Kč.

Samozřejmě, že když to napíšu takhle, každý to chápe.

A teď mi řekněte, jaké jsou náklady na studium na vysoké škole. Je to měsíčně skutečně pouze ubytování (3000 Kč), dojíždění (1000 Kč) a učebnice (1000 Kč)? Nezapomněli jste na něco? Ne, na jídlo jste nezapomněli, jíte snad doma i na koleji.

Ale zapomněli jste na výplatu, holenkové. Pokud byste nechodili do školy, chodili byste do práce. Dejme tomu, že byste vydělávali měsíčně 20 000 Kč, ať se nám to hezky počítá. Není vaše ušlá mzda náhodou také nákladem vašeho studia? Samozřejmě, že je!

Pokud tedy spočítáme veškeré náklady vašeho studia, vyjde nám, že vás měsíc na vysoké škole nestojí pět tisíc, ale pětkrát více, celých 25 tisíc korun! Pořád se vám zdá studium tak levné? Mně se tedy zdá velmi drahé, ale to je samozřejmě věc vkusu.

Proč tedy lidé chodí na vysokou školu? Protože studium je investice do lidského kapitálu, která zvýší jejich plat v budoucnu. Jako pekař investuje do automobilu, protože ví, že s ním rozveze víc housek než na kole, stejně tak student investuje do svých vědomostí, protože ví, že dostane vyšší plat.

Financovali byste pekařovi jeho investici? Pochybuji. Proč byste měli tedy financovat přesně stejnou investici někoho jiného? Pokud byste ji i přesto financovat chtěli, nikdo by vám samozřejmě nebránil. Nikdo nebrání absolventům Yalu nebo Harvardu, aby se předháněli v tom, kdo dá škole větší dar. Nikdo je k tomu ani nenutí. A oni to přesto dělají v částkách, které si ani neumíte představit.

Nutit někoho, aby financoval vaše vzdělání, je stejně mravné jako kdybych já chtěl vaše peníze na dloubání v nose.

Já vás znám. Vy si zase určitě myslíte, že by studentů bylo málo a studium by bylo drahé. Ani jedno není pravda!

Myslíte si snad, že je málo housek? Že je málo mercedesů? Že je málo ovcí, piva, knih, minisukní nebo třeba pantoflí? Tak blbá otázka vás ani nenapadne. Je jich právě rovnovážné množství. Stejně tak by bylo rovnovážné množství studentů. Jak mohou trhy vědět, jaké množství je rovnovážné? Díky cenovému mechanismu.

Cena statku v sobě obsahuje takové množství informací, o jakém se vám ani nesní. Proto vždy zkrachuje jakýkoliv systém, ve kterém bude jakákoliv jiná cena než svobodná. Ani geniální socialista (protimluv?) nemůže nikdy sesbírat tolik informací, aby stanovil cenu tak, aby trhy fungovaly efektivně. Plánovaná ekonomika je značně neefektivní.

(Pokud se vám právě vybavilo srovnání efektivity věcí, které mají cenu stanovenou, a těch, u nichž se určuje volně, vybavilo se vám správně. Ano, to jsou ty fronty u doktora, hulvátské studijní referentky a učitelé, katastrofální stav silnic atd. atd.)

A jak vím, že by cena studia nestoupla? To vím velice jednoduše. Ze škol by se staly firmy. Firmy provozují svoji činnost za účelem dosažení zisku. Zisku se nedosahuje tím, že nasadím cenu takovou, aby si můj produkt nikdo nekoupil.

Nelze v žádném případě vyloučit, že poplatek škole by byl skutečně nulový. Cože? Říkáte si, že jsem se určitě zbláznil. Kdo to kdy viděl, aby něco bylo zadarmo! Třeba taková televize, letenky u Ryanair, vaše e-mailová schránka, Facebook, Wikipedia nebo tenhle blog. Za všechno z tohoto seznamu totiž platíte poplatek, to dá přece rozum!

Nevím, na jakou výši by si která škola stanovila poplatek. Ale ať už by byl jakýkoliv, musel by být pro každého jejího studenta nižší než současná hodnota jeho budoucích příjmů, jinak by tam přece nechodil. A to i po započítání všech nákladů, včetně nákladů obětované práce.

Víte, ono je totiž docela možné, že byste ve škole museli trávit méně času a mohli ve zbytku doby pracovat = škola by byla levnější. Nebo byste na škole získali více znalostí, což by zvýšilo vyše budoucí příjmy = škola by byla levnější. Hlavně ale nezapomínejte na to, že by vám klesly daně a určitě byste si dali pěknýho bacha na to, jak se s vašimi penězi zachází, neplýtvalo by s nimi tak jako s daněmi = škola by byla lenvější.

Na závěr ještě jednu myšlenku. Je naprosto nemorální, aby soukromé školy z daní, které odvádějí, dotovaly nekalou konkurenci v podobě veřejných vysokých škol.

A teď mi to nandejte 😉