Martha’s Vineyard, díl třetí

Program dalšího dne byl celkem jednoduchej. Sarah jela zachraňovat jednoho z bratranců, kterej měl poruchu svýho auta, a protože bylo hnusně, zůstal jsem doma a čet jsem si papery na FEE. Bratranec pak odjel za svojí squaw, myslim, že do Novýho Yorku. Tenhle bratranec mi taky vysvětlil všechny pravidla baseballu, na který jsem se ho ptal, takže ten sport možná už trochu chápu. Baseball se tu ostatně sleduje každej den.

Už nevim, kterej to bylo den, ale Sarah se mě ptala, jestli znám ten pocit, že něco chci, ale nevim přesně co. Tak jsem řek, no jasně, tomu se říká bejt ženská. Tato odpověď mi vysloužila spoustu bodů od přihlížejících a Sáru jsem tim úplně vykolejil. Taková základní životní pravda a v Americe jí ještě asi neobjevili!

Celej den to vypadalo jako že se schyluje k dešti, takže jsem ani nelitoval toho, že jsem čet ty papery. A to přesto, že většina z nich byla katastrofálně nudná. Odpoledne jsme dostali úkol jet do Dairy Queen nakoupit nějaký mlíčný koktejly nebo co. Koupil jsem si něco obrovskýho a vynikajícího. V autě se mi to ovšem začalo roztejkat přímo kosmickou rychlostí, takže mi toho skončilo dost na kraťasech.

Ptal jsem se starší sestry Reginy, která dala výpověď v práci z manažerský pozice, jestli nemá nějakou výpovědní dobu. Prej ze smlouvy ne, ale zůstává tam ještě dva tejdny. A protože já využiju jakoukoliv možnost pronést hejt vůči EU, sdělil jsem místním obyvatelům, jak to funguje u nás. A v Řecku. :) Ale z toho, že jednadvacetiletá holka je na nějaký manažerský pozici na mě padal pocit méněcennosti. A pocit stáří.

Protože se Sarah přiznala, že nikdy neviděla Pulp Fiction, tak jsme ho zhlídli. Asi to stáhli z Netflixu nebo co já vim. Poprvé jsem tenhle film viděl anglicky. Přestože je ten dabing podle mě perfektní, tak některý věci jsou samozřejmě v angličtině lepší, viz oral pleasure. Ale bohužel promeškal jsem svojí nejoblíbenější hlášku: Já jsem Uschi a ty jseš až po uši v hajzlu.

Jako každej večer nám pan otec uvařil vynikající jídlo a mně nabíd červený víno z Oregonu. Fakt vařil skvělý žrádlo, oblizoval jsem se až za ušima. Třeba jeho hamburgery byly fakt maňifik.

Mezitim už Dominik dorazil do New Yorku a dával na Facebook fotky všech úchylností, co tam potkal…

—

Nadešla sobota a já se Sárou jsme vyrazili za nějakou kamarádkou, shodou okolností černoškou. Černochů je ale na Vineyardu po málu.

Exkurs, kterej vůbec nesouvisí s Vineyardem, ale teď jsem si na to vzpomněl: Během cesty po USA jsem učinil důležitej poznatek, kterej ale neumim vysvětlit. Totiž, že americký Asiatky maj prsa, čimž se samozřejmě značně odlišujou od asijskejch Asiatek. Logický vysvětlení, co se samozřejmě samo nabízí, je jiný složení stravy. Ale i trochu oplácenější Číňanky (většina nemá snad ani gram tuku) jsou vlastně bez prsou. Jak to? Konec exkursu.

Oběd, což byla bageta, jsme pojedli u přívozu. Ach, tam bych zůstal snad několik hodin a jenom tiše pozoroval tu nádheru. Tohle místo si podle mě musí zamilovat snad každej. Kam se na tohle hrabe Střelečák! :)

Zamířilli jsme na pláž do Oak Bluffs (znáte z prvního dílu). Tam se nachází most nad mořem. A to je atrakce pro místní i turisty, protože z toho mostu se do toho moře skáče. Prej kdo to neudělal, nebyl na Vineyardu. Tak to jsem tam musel, o tom žádná. Vlez jsem tam ve svejch novejch kraťasech, co jsem koupil v Macy’s v Baltimoru… a skočil jsem do hlubin. Bezvadnej skok, hned jsem si to musel zopáknout.

Na pláži jsme zůstali asi hodinu. Během tý hodiny jsem zjistil, že skákání z toho mostu je ilegální. Ale no a co, dělá to tam každej. Posbíral jsem pár mušlí a pozoroval chlápka, co přišel na pláž v teplákách a s barevnym deštníkem (spíš asi slunečníkem), ten zapích do písku, jednou rukou ho držel, leh si do stínu a druhou rukou telefonoval. To mu vydrželo celou dobu, co jsme tam byli. Ohne Scheiß.

Sarah se zase namazala krémem s faktorem osmdesátkou, její kámoška se taky něčim namazala. Nikdy předtim mě nenapadlo, že se černoši taky mažou. Kámoška musela večer do práce do knihkupectví, takže jsme to záhy zabalili.

Vyžádal jsem si kolo a chtěl jsem udělat projížďku po ostrově. Bohužel kolo fcelopéru nikdo nepoužil několik let, takže na něm nefungovalo úplně všechno. Z toho jsme dokázali opravit jenom vypuštěný pneumatiky. No, aspoň kousek jsem se stejně projel. A našel poslední věc, na kterou jste čekali.

Večer pozval bratr Ryan a jeden z bratranců nějaký Ryanovo spolužačky ze střední a opejkali jsme obří marshmallows na ohni. Ty mrchy hrozně rychle chytnou! Společnost byla celkem nudná (až jsem si říkal, že to musí bejt nějakej divnej účel nebo co) a měl jsem pocit, že nejsem úplně zvanej, tak jsem to přesunul do baráku zabalil a odebral se na kutě.

Samozřejmě žádnej alkohol, protože panímáma to nemá zrovna ráda. Holt Amerika. :) Pochybuju, že bysme v Čechách vůbec dokázali nahnat šest dospělejch lidí k ohni, aniž by tam někde byla aspoň kapka piva.

—

Přišel poslední srpnovej den, tudíž muj poslední den na cestách. Zbejvalo přesunout se z Martha’s Vineyardu do New Yorku, resp. Irvingtonu na seminář FEE. Z Vineyardu do Bostonu jsem odjížděl v šest trajektem, přičemž autobus z Bostonu do New Yorku mi jel ve dvě ráno.

Ale ještě mi zbejval skoro celej den na Vineyardu, tak nepředbíhejte.

Šli jsme lovit škeble. Já, Sarah a Ryan. Nakoupili jsme hrábě, vzali košík a vyrazili do zátoky. Po chvíli jsem pochopil jak na to a taky jsem jich celkem dost ulovil. Nalovili jsme čtvrt košíku (Ryan mu říkal bushel, ale určitě neměl 35 litrů). Prej během nejlepší sezóny se za ty dvě hodiny, co jsme tam pobyli, dá nalovit i celej ten košík.

Perfektně jsem si spálil záda. Od dob mých čínských adventur už jim i takovýhle vodní potvory, takže jsem byl zvědavej, co z toho bude. Ryan doma rozžhavil zahradní gril, škeble tam hodil, ty se rozevřely, my jsme vidličkou vzali masíčko, namočili ho do roztavenýho másla a zblajzli. Kousek jsme jich ještě doma upekli (osmažili, nebo co já vim, nekoukal jsem na to). Pán otec udil ryby a na cestu mi jednu porci zavakuoval.

Zbejvalo nafotit poslední fotky domu a rodiny a dát se pomalu na cestu.

Ještě mi Sarah ukazovala prej nejstarší dřevěnej kolotoč ve Spojenejch státech, což je další atrakce, ale nějak jsem se na to necejtil. :) Až příště. Dali jsme si kafe, projeli Oak Bluffs, pokecali u fontány a rozloučili se. Šel jsem na frontu na trajekt.

—

Pobyt na Martha’s Vineyardu byl absolutně betálnej, stejně tak byl CouchSurfing u Antolicků. Zůstal bych ještě mnohem dýl než těch pět dní. A rozhodně se sem musim vrátit, nádhernej kus země a sympatickej americkej lid všude kolem. Třeba mi to vyjde už za rok, uvidíme.

Tim skončilo moje cestování po severovýchodě země svobodných a domově statečných. Přede mnou už byla jenom cesta na FEE a cesta domů.

O tom ale zase až v dalších zápiscích. A možná přijde i Dominik.