Článek navazuje na tento.

Tak mě napadá, že jsem ještě nevysvětlil název této série článků. Messe v němčině neznamená jenom bohoslužbu, ale taky veletrh. Bůh ví proč, ale je to tak. Takže se ty články jmenujou veletrh. Nic inovativního, no. 🙂

Jak bylo řečeno v závěru minulýho článku, zalomil jsem to v jednu v noci a vstávat jsem musel v osm. Probouzení obstarala rychlá koupel, sprcha a něco málo z RSS čtečky. A pak jsem se vydal na cestu do Holešovic.

Dneska už začali přicházet lidi a muselo se prodávat. Asi do dvanácti jsme neprodali ani ň, pak se to aspoň trochu hnulo. Čas letěl jako blázen. Pořád přicházeli lidi, takže se člověk ani nenadál a byly tři hodiny. Šéf mi zase koupil jídlo (jako každej den kromě neděle).

Dnešní den (čtvrtek) se vyznačoval tim, že přišli fajnšmekři. Kdo taky jinej by šel ve čtvrtek na veletrh? Údajně přišla i moje budoucí kolegyně, kterou jsem ale vůbec nezaznamenal, přestože s naprostou většinou zákazníků jsem komunikoval já. To díky svojí komparativní výhodě v používání českého jazyka :mrgreen:

Odpovídat fajnšmekrům, to bylo teda něco. Ráno jsem ještě ani nevěděl, jak se pozná přílba od rukavic a oni vždycky přišli a zeptali se, jestli ten šroub vevnitř je titanovej nebo kevlarovej? Protože jsem vůbec nic nevěděl, na všechno jsem se ptal Alexe s Arminem, což bylo o to horší, že jsem se ještě dost styděl 😳 . Tohle se ale zlepšovalo den ode dne. O víkendu jsem lidem prodal i to, co původně vůbec nechtěli, protože jsem jim k tomu dal pravej motorkářskej výklad, haha. Věřim, že po tejdnu už bych s nima zasvěceně pohovořil i na téma, jak jim to na tom jejich motardu bude slušet, když se vymelou.

(Pozn.: Doteď nevim, co to je motard, ale vim, že na tom jezdí půl republiky 🙂 )

Taky mi asi tři lidi řekli, že máme úplně nesmyslný cenu u helem Airoh. Že prej ty naše za deset a pů l jsou drahý, protože v katalogu na Jarově je maj za osm a půl. Hmmmm.

Zkrátka a dobře, proti těmhle nadšencům jsem se moc nechytal. A odpoledne už mě celkem solidně bolely nohy, protože se jelo od deseti hodin bez jakýkoliv pauzy. Další dny se ukázalo, že tohle bylo jenom takový lechtání 🙂

Večír jsem ještě musel na cvičení předmětu 5ZP200 Ekonomika životního prostředí. Správně na něj teda mám chodit v poledne, ale šel jsem halt na paralelní cvičení. Tématem cvičení byly biopotraviny. Dozvěděli jsme se, že biopotraviny jsou zdravější, chutnější, vyléčí všechny neduhy, málem vám ztrojnásobí penis, jak jsou vynikající. Jenom kdyby to zas nenarušoval jeden diversant (já), že to jsou pěkně blbý kecy.

Podle mě, pokud si někdo normální koupí dražší jídlo, tak proto, že mu víc chutná, ne proto, že je to bio, a proto mu víc chutná. To by byla dost zvrácená logika.

Pokud je mi známo, nejím nic bio, jedině snad omylem. Ale rozesílaná biočokoláda rozhodně nebyla chutnější než Milka nebo Studentská pečeť, které bio nejsou. Pak jsme taky vyslechli stesk, že nějaký banány z Milána jsou sice jako vypěstovaný bio, ale pak je ty Taliáni stejně namočej do nějakýho etheru, čimž to celý zkazej. Zkrátka košer je košer, s tim se nesmí nakládat jen tak!

Moje hlavní výtky ale samozřejmě směřovaly k dotacím. Kdo chce, ať si pro mě za mě, jí košer i biožrádlo. Ale nevim, proč já bych mu to měl sponzorovat. Pak jsme se v poklidu rozešli. 🙂

Dneska jsem byl na veletrhu od 9:45 do 17:00

PS: Zatimco zapisuju tenhle den v autobuse, nějaká medička přede mnou si do Wordu zapisuje Dny svého života. Je to tak depresivní čtení, že jsem to radši přestal číst.