Neuběhne snad ani den, aby se v médiích neobjevila zpráva, jak je čínská vláda zlá, protože prý podhodnocuje svůj yuan.

Jak je tomu ale doopravdy?

Nevím, jestli je yuan skutečně podhodnocený. Nevím ani, jak bych to měl zjistit. Hlavně je mi to ale úplně jedno. Pro účely této diskuse ale budeme předpokládat, že to tak je.

Kurs měny by měl odpovídat tomu, že je jedno, zda koupíte notebook v Číně nebo USA, měl by stát stejně. Tedy kurs by měl být přesným poměrem. Že to tak není ani u měn, u kterých se neprovádí žádné intervence (např. koruna vs. euro) je dáno tím, že ne všechno zboží můžete nakoupit a převézt přes půl světa, kde ho díky špatnému kursu výhodně prodáte. Zkuste si představit, jak asi převážíte z Pekingu do New Yorku restauraci i s obsluhou a výhledem…

Možná si říkáte, jak je možné takovou měnu oslabit. Peníze jsou statky jako všechny jiné, laicky řekněme zboží jako každé jiné. Měna zdražuje (apreciuje, revalvuje, posiluje), když je o ni velký zájem a lidi ji nakupují. Měna naopak zlevňuje (depreciuje, devalvuje, oslabuje), když o ni zájem není a lidi ji prodávají. Když tedy chce čínská banka svůj yuan oslabit, prostě začne hromadně nakupovat dolary. Má výhodu, že yuany jí nemůžou dojít, protože si jich prostě vždycky natiskne, kolik bude chtít.

Vynalezli jsme tedy právě perpetuum mobile? Můžeme oslabovat měnu donekočna a nikdo si ničeho nevšimne? Vůbec ne. Když se po světě bude válet mnoho yuanů, všimnou si toho obchodníci, kteří svoje zboží prodávají za yuany a zvýší ceny. Říká se tomu inflace. Inflace musí jít ruku v ruce s touto měnovou politikou. Pro Číňany nic veselého.

Ale pro nás?

Pokud je tedy yuan podhodnocen a místo tří korun by měl stát čtyři koruny, může nám to v něčem uškodit? Může vám nějak uškodit, pokud letenka do Pekingu stojí 15 tisíc korun místo dvaceti? Může vám nějak uškodit, že notebook Lenovo místo dvanácti tisíc stojí devět? Samozřejmě, že ne.

Nízké ceny jsou požehnání. Nebo si snad někdo z vás myslí, že čím dražší bude zboží, tím lépe se bude mít? Vzpomínáte, jak jste jezdili po revoluci do Vídně a do Německa a radši jste ani nedutali, abyste něco nemuseli zaplatit a místo v restauraci jste jedli na mezi chleba s řízkem zabalený v papíru? A dneska tam jedete, dáte si bratwursta a pivo a jak je vám hezky. Marka (dnes známá jako euro) vůči koruně oslabila. Čechům to neuškodilo a ani uškodit nemohlo.

Říkáte si, jak k tomu ale přijdou výrobci. No lehce. Nejsme ve Futuramě, abychom byli předurčeni k jedné profesi. Pokud Češi neumí cenově konkurovat v odvětví notebooků (protože — a zcela logicky — nechtějí za pár šupů někde letovat drátky), musí si najít odvětví, ve kterém Číňané zatím nestačí na Čechy. Číňané např. vůbec neumějí dělat česká jídla nebo psát knihy v češtině. Ostatně jsem neslyšel, že by Češi uměli vyrábět notebooky, takže levný dovoz notebooků neškodí vůbec nikomu ani chvíli.

Zajdeme ale ještě dál a představíme si, že notebooky by byly někde ve světě zadarmo. Prostě takový notebookový poklad. Přišli byste tam a dostali Lenovo jak vyšitý. Samozřejmě by pár firem by muselo ukončit svoje podnikání, to se nedá nic dělat. Stejně tak jako svoje živnosti museli ukončit v minulosti dráteníci, podkoní, kominíci, královští šašci, výrobci gramofonů a telegrafů nebo výrobci lampových monitorů. Nahradili je lidé vyrábějící výrobky kvalitnější nebo levnější, nejčastěji oboje najednou. (Srovnej ceny LCD monitorů s cenami lampových monitorů.)

Nebo by vám snad připadalo logické zavádět clo na notebooky zadarmo? Nebo diplomaticky tlačit na strážce notebookového pokladu, aby notebooky zdražil? Hovadina, co?

Nebo si snad myslíte, že firma Slunce s.r.o. nekale konkuruje výrobcům svíček a lamp? Jenže jak uvalit clo na slunce? Přece musíme zachránit zaměstnanost výrobců osvětlení. No tak zabedníme všechna okna, přece. Všechna slova jsou zbytečná, už v roce 1845 to napsal Frédéric Bastiat a nikdo ho nikdy nepřekoná, je to skutečný záblesk ryzího génia… A teď prosím věnujte pozornost tomu, co napíšu: Více než 150 let po sepsání tohoto díla, které musí pochopit i negramot typu evropského úředníka, zavedla Evropská unie clo na svíčky z Číny, protože prý nekale konkurovaly evropským. Bez prdele.

Tedy levný dovoz je věc pro jakoukoliv ekonomiku prospěšná. A jak je to s vývozem?

Zapamatujte si prosím tuto větu: Vývoz je náklad!!!

Ale výdyť je to přece v tom vzorci, vole! Spotřeba + investice + vládní výdaje + vývoz – dovoz = HDP, to ví každý malý dítě, tak co nám to tu cpeš? Ano, to vás naučili správně. Jenže už vám neřekli, že veličiny v téhle rovnici nemají vztah kauzální, nýbrž vzájemný. Rozhodně vám měli ve škole zdůraznit, že nejde zvětšit pravou stranu této rovnice tím, že najednou zvýšíte jednu složku vlevo. To jde jedině tak, že byste našli ten poklad.

Když jdete do práce, vyvážíte svoji fyzickou (nebo intelektuální) činnost a dovážíte peníze. Vážně si někdo z vás myslí, že když bude víc vyvážet, tedy víc pracovat, ale bude dostávat míň peněz, že na tom bude líp? POkud máte hodně dovozu za málo vývozu, je to pro vás jedině dobře.

A co platí v malém, platí ve větším (pro firmy) a platí i v největším — tedy i pro agregované veličiny jako HDP. Ostatně tvrdit, že spolu obchodují USA a Čína je ryzí nesmysl. Obchodují spolu Rich Texan a Jet Li a je úplně jedno, že jeden z nich se nachází v Texasu a druhý v Pekingu. Na jejich obchodě by se přece vůbec nic nezměnilo, kdyby se Jet Li přestěhoval do Hollywoodu. Nebo myslíte, že peníze přechodem přes hranice získávají nějakou magickou vlastnost, kterou my ekonomové nevidíme?

Tvrdit, že vás levný dovoz poškozuje je totéž jako tvrdit, že vás poškozuje, když si nakupujete maso u řezníka. Kdyby to prase zabil váš táta, tak zaplatíte jemu a peníze přece zůstanou v rodině a budete se mít nejlíp na celém světě. To musí být přece lepší, ne? Aha? Už vidíte že tu něco nehraje?

Protože levný dovoz nám neškodí, jak jsme si dneska přesvědčivě ukázali, tak nechme Číňany, ať si dělají s yuanem, co chtějí, pokud jim to obyvatelstvo toleruje (i.e. ještě se centrální bankéři nehoupou na kandelábrech). A buďme rádi, že máme stále českou korunu, protože bankéři v ČNB jsou rozumní a nikdy by něčemu takovému nebránili.