Proč kandiduju v primárkách Svobodných pro eurovolby

Když zasedá parlament, je třeba bát se o peněženku i o hrdlo, jak říká klasik. Když zasedá europarlament, je nutné mít se na pozoru obzvláště.

Svobodní
Ve Svobodných jsem od jejich založení, to je jářku už pět let. Od samého začátku jsem taktéž členem republikového výboru (ReV), který dohlíží na politické směřování strany zejména tím, že schvaluje program a že úkoluje republikové předsednictvo. Poslední dvoje volby do ReVu jsem vyhrál.

Za Svobodné jsem se zúčastnil všech voleb, kterých jsem mohl, s výjimkou našich prvních voleb — do europarlamentu v roce 2009. Bylo mi tehdy 21 let a domníval jsem se, že máme mnohem vhodnější uchazeče na tuto pozici. Když jsem později zjistil, co jsou někteří z nich zač (např. paní Janáčková nebo pan Viktorýn), změnil jsem názor, avšak už bylo pozdě. V posledních volbách do PS PČR jsem vedl kandidátku v Pardubickém kraji, kam mě členové a příznivci vynesli svými hlasy v primárkách.

Pro Svobodné dělám také správce oficiálního profilu na Facebooku a na Twitteru. Dělám také různé další projekty pro Svobodné, jak se naskytne příležitost. V poslední době jsem např. moderoval debatu kandidátů na místopředsedy nebo debatu filosofičtější debatu “cíl vs. vektor”.

Evropská unie
Proč si myslím, že jsem dobrým kandidátem pro eurovolby? Evropská unie je moje specialita. Přeložil jsem několik hodin videí, které se týkají Evropské unie a jejího fungování. Troufám si tvrdit, že tyto moje překlady výrazně pozvedly povědomí české společnosti o tom, jak EU ve skutečnosti funguje.

Evropské unii věnuji velkou část svého volného času, mám nastudovanou literaturu, publikuji o ní články, moje bakalářská i diplomové práce se Evropskou unií zabývají (i když ne primárně).

Mám přehled o institucích Evropské unie, o vnitřních procesech, snažím se pozorovat scénu v ostatních státech EU — především v Británii, v Německu a na Slovensku, ale i jinde.

Mluvím plynně anglicky a německy, ostatně oba jazyky musím používat osm hodin denně ve své nynější práci. Rok svého studia jsem strávil v Bavorsku, půl roku v USA a půl roku v Číně (s čínštinou na tom ovšem nejsem ani zdaleka tak dobře :) ). Pokud bych byl zvolen do europarlamentu, beru si špidlovský závazek naučit se do půl roku obstojně francouzsky, jednou už jsem se ten jazyk ostatně chvíli učil.

Europoslanec zvolený za Svobodné bude mít pouze jednu minutu na projevy (tzv. vysvětlení hlasování). Domnívám se, že politická zkratka mi není cizí a že bych dokázal tuto jednu minutu využít pro Svobodné zajímavým způsobem. Určitě bych se rád stal učněm Nigela Farage a Dana Hannana, mých velkých politickcý vzorů, jejichž knihám v mojí knihovně patří čestné místo.

Jsem připravený na to, že v evropském parlamentu budu muset hlasovat snad proti všem návrhům — a to buď proto, že půjde o prosazování eurosocialismu, nebo protože půjde o něco, do čeho Evropská unie nemá vůbec co mluvit, i když bych s tím principiálně souhlasil (např. privatizace pošt).

Nestane se tam z tebe eurohujer, Pánku?
Sám jsem napsal článek o tom, jaké platy berou europoslanci (a to tam ještě spousta odměn chybí), a tom, jak Evropská unie korumpuje na potkání. Navíc chodíte pracovat do baráku, kde vás 700 mentálně naprosto nedostatečných jedinců přesvědčuje o tom, že jste předvoj lidstva a že jste něco jako superhrdina (Kapitán Euro). Uznávám, že v takovém prostředí je asi těžké udržet si zdravý rozum a euroskepsi. Mnozí se nechali zlomit.

Nigel Farage se zlomit nenechal, Dan Hannan se zlomit nenechal, Godfrey Bloom se zlomit nenechal. Já se určitě zlomit nenechám. Můj politický názor je pevně ukotvený v mojí politické filosofii. Názory si nevytvářím ad hoc. Nejsem socialista, abych chtěl zakázat všechno, co nemám rád. Jsem libertarián a za samozřejmé pokládám tyto pravdy, že jsou lidé stvořeni sobě rovni a že jsou obdařeni nezcizitelnými právy na život, svobodu a hledání štěstí (na hledání, ne na štěstí samotné).

Na rozdíl od většiny ostatních europoslanců, kteří jsou nominováni do europarlamentu, protože jsou to poslušní hlasovací roboti na prosazování evropeismu, se nebojím, že bych se nedokázal živit poctivě, tj. mimo eurokracii.

Navíc jsem se dopustil již mnoha textů, které by mi p. t. čtenáři s radostí omlátili o hubu, kdykoliv bych jim z Brusele začal omezovat jejich svobody.

Od 5. do 12. února probíhají primárky Svobodných, ve kterých mi můžete dát hlas, pokud mě chcete na kandidátce pro eurovolby. Nabízím vám první skutečnou českou opozici v Bruseli. Zaregistrujte se a hlasujte, prosím.

A pokud se vám nelíbí, zaregistrujte se též a hlasujte proti mně. Pouze ve Svobodných máte možnost kandidátku ovlivnit pouze vy sami.

Až budu europoslanec, zvu vás všechny do Brusele na Hoegaarden párty! (Popř. jiné belgické pivo dle vlastního výběru.)

PS: Pana Martina Schulze, současného předsedy europarlamentu a v budoucnu možná předsedy Evropské komise, který ani nemá maturitu, bych se rád na některé věci optal i v němčině.