Tak je tady Londýnský speciál number one. Dnes si budeme povídat o něčem, co se zove Jobseeker Direct. Zavolat tam je vskutku dobrodružství, ve kterém obstojí pouze ti nejchrabřejší.
Vytočíte číslo a slyšíte: “Welcome to Jobseeker Direct. Not that your call may be monitored to help us improve our services.” (nebo něco v tom smyslu :)) A pak se vám ozve nějaký hlas a začíná boj. Buďto již máte svoje číslo (moje je 077923937) a stejně pak musíte uvést veškerý nacionále pro kontrolou, nebo ho nemáte a uvádíte je, aby je měli v kompu. Continue reading “Note that your call may be monitored”
Ráno jsme brzo vysmrděli a šli jsme na metro. Protože je Máchys takovej zevl a neumí si ani koupit lístek do metra kartou, musel si vyžebrat prachy. Takhle po ránu to metro ani moc často nejezdí, takže jsme na něj museli chvilku čekat. Na Green Line Coach Station jsme se Slovákama vyfasovali ten nejhorší autobus.
Dnes se nestalo vůbec nic zajímavého. Máchys, kterej se šel večer odreagovat, tvrdí, že vítězka Hardmana se posléze líbala s každym v baru. Dotázán, proč se s ní sám nelíbal, odpověděl Máchys, že je to děvka a to že se mu nelíbí. Nevim, nevim, děvky podle mě vypadaj jinak.
Ráno jsem vstal a jako každej den jsem si napustil do misky mixed cereals a nandal toho na tác tolik, že jsem to nemoh unést. Přišel jsem ke stolu a v TV jako vždy puštěná BBC. Co to nevidím, baví se tam o nějakejch teroristech. Než jsem pochopil, o co jde, dalo mi to zabrat, Hlavně proto, že jsem si nemoh vzpomenout, co znamená to slovo threat. Prostě muslimský klucí o sobě dali zase vědět. 
Dneska jsme se s Milanem vydali na převelice zajímavou cestu. Našli jsme nejnádhernější části Londýna. Taky ale ty úplně nejhorší. Kde byl Máchys, ví jenom on (možná).
Ráno jsme vstali a šli na generatorovskou snídani. Byla úplně parádní. Nepřeberné množství druhu müsli, toastový chléb, máslo, jam, čaj, limo. To jsem si dal já a pořádně jsem najed. U toho jsme koukali na BBC. Po snídani jsme se vypravili na Marble Arch Station (to je hned vedle Hyde Parku), kde je hlavounství McDonalda pro centrální Londýn a konají se tam nábory pro celou příslušnou oblast. 
Dnes se podíváme, jak si naše trojice poradila s dalšími londýnskými nástrahami.
Po nervydrásajícím objednávání letenek přes Student Agency jsme zajistily letenky na sedmou ráno, což znamenalo vstávat ve tři. Někdy v půl devátý to pilot rozprděl a odlepil se s náma ze země. Bombu, co jsem měl ukrytou v prezervativech pro tentokrát ještě neodhalili, takže jsme po chvilce zase spadli na Anglii, konkrétně na Stansted, což je od Londýna poměrně daleko, takže jsme se svezli anglickým vlakem za 15 liber na Liverpool Street Station (to je to nejcentrovitější centrum Londýna). Docela se mi při tý ceně protočily panenky, ale říkal jsem si, že to v práci hravě splatím :).