Občas šlápneš do Bruselu
Ken se vyboural na kole a v nemocnici na něj vypotřebovali veškerou niť.
Z článku jsem se dozvěděl, že jel po silnici. Zcela upřímně nechápu, co se muselo odehrát, že skončil takhle. To do něj snad napálil Paroubkův 18-Wheeler v aspoň 100km rychlosti a ještě na něj zpátky zacouval, ne? Continue reading “Ken FAIL”
Jednou z toho bude hollywoodský velkofilm. Je v tom všechno, co musí v hrdinském eposu být. Pokud bude scénář kvalitní, bude to zhruba tento příběh…
Příběh o tom, jak se tváří v tvář smrti se z průměrného hrdiny stane skvělý šampión, žijící legenda. Inspirace pro milióny lidí po celém světě.
Příběh opakovaných soubojů s arcirivalem a bývalým králem. Jan Ullrich, vítěz Tour de France z roku 1997 a mnohonásobný hrdinův vyzyvatel, odešel vždy poražen. To byly přímo epické souboje, kdy proti sobě stály nejlepší armády světa. A byly rytířské, protože se bojovalo fér. Při správném hrdinovi však stojí i štěstí, a tak když už měl arcirival sladké vítězství na dosah, zasáhla štěstěna a rival skončil v louži (doslova).
Příběh velkého kamarádství s další legendou. George Hincapie obětoval všechny svoje potenciální úspěchy pro to, aby zajistil, že hrdina zase a zase zvítězí. Komu by ho nebylo líto, když mu v roce 2009 utekla o několik sekund obrovská pocta být aspoň na chvíli ve žlutém?
Příběh o skvělém tátovi pěti dětí a příkladném rozvedeném manželovi. Luke, Grace, Isabelle, Max a zatím nenarozené Cinco. S exmanželkou je hrdina pořád v kontaktu a každé důležité rozhodnutí s ní konzultuje. Co víc, ptá se na svolení.
Příběh o velké zradě. Z Floyda Landise pomohl vychovat jednoho z nejlepšího cyklistů světa a pozdějšího vítěze Tour de France. Cestou do propasti ostudy se ho Floyd smyšlenými obviněními snaží stáhnout s sebou. Continue reading “Tak odchází Lance Armstrong”
Asi jsem vám už všem povídal, co si myslím o stavu české žurnalistiky. Cyklistická žurnalistika mi pak přijde špatná až tak extrémně, že se domnívám, že horší už to být nemůže. Čeští novináři popisující cyklistiku jsou asi jako já, kdybych popisoval přípravu nadívané husy na víně (existuje to vůbec?).
Cyklisti si občas rozdají pár ran. Dokonce i za jízdy. Není na tom nic neobvyklého, natož skandálního. Musíte si uvědomit, že jedou pět hodin namačkaní jeden na druhého a jsou na dně fyzických sil. Přidávají se k tomu pády, závodní emoce, počasí… k výbuchům není daleko. V každé etapě si aspoň nadávají.
A tak se stalo před pěti dny (tedy v pátek 9. července), že si rozdali pár ran po dojezdu. Celý svět se to okamžitě dozvěděl. Kdo chtěl, mohl se to dozvědět taky na LeTour.cz, která o tom samozřejmě ihned informovala. Míru serióznosti a věcnosti článku nechám na posouzení laskavému čtenáři.
Ale pozor! Včera přišly Novinky.cz se zprávou Nechutná bitka na Tour. Mlátili se kolem i pěstmi. To je titulek jak z Blesku. Bohužel tomu odpovídá i obsah článku. Dojímá mě věta “Jejich pěstní souboj by zůstal utajen, ovšem po pár dnech se na YouTube objevilo video.”
Po pár dnech = do jedné hodiny od incidentu.
Obdobným způsobem o incidentu prý včera informovala TV Nova. Tuto skutečnost se mi ovšem nepodařilo ověřit.
Pokud chcete nejlepší zpravodajství o TdF v českém jazyce, pak jedině na LeTour.cz!
Letošní Vueltu, tedy cyklistický závod Kolem Španělska jede také Ivan Basso. Vám to jméno nejspíš nic neřekne, ale je to cyklista, kterému se předpovídala velká kariéra, když v kopcích držel krok s Lancem Armstrongem.
Ale pak přišel trest. Dvouletý zákaz startu. Za nic.
Ivan Basso nikdy neměl pozitivní dopingový nález, ani se k dopingu nepřiznal. Přiznal se k tomu, že o dopování uvažoval. A za to dostal trest. (Klidně si myslete, že to je vtip.) Tenkrát jsem se o tom zmínil v tomhle článku na Bikerech.
A protože trestat se po mém soudu mají pouze lidé, kteří se něčím proviní, přeji tomuto Italovi v jeho staronové kariéře spousty úspěchů.
“Cyklistika je rychlá. Možná příliš rychlá.”
~Damiano Cunego, vítěz Gira d’Italia 2004
To máte tak. On prý jede na 110 %, ale stejně ostatním nestačí. Podle toho poznal, že všichni kromě něj sypou. To je ale dedukce, milý Watsone.
V minulém díle jste viděli: Nejlepší cyklista všech dob s kšiltem na helmě. To zhnusilo a pobouřilo všechny vykladače cyklistického dress code, protože to svět neviděl, aby měl silničář kšilt. Cyklistiku si rozvracet nedáme!
Dokonce jsme slyšeli, že:
S ksiltem na silnicce jezdi jen loupaci a ta jemnejsi cast muzske populace… (zde)
Na NAC jsem chtěl jet poprvé už loni, ale vinou komplikací z toho sešlo. Tak mi bylo odbýt si svou premiéru až v roce sněhuláka, tedy letos.
Z Prahy jsem vyrazil nikoliv k Neumětelům, alébrž na Mělník, kde mě nabrali táta s Honzou, a pokračovali jsme do Josefova Dolu. Nahoru. Continue reading “Nova Author Cup”
K návratu Lance Armstronga jsem se rozhodl napsat pár postřehů. Najdete je v článku Allez Lance na webu LeTour.cz.
