Občas šlápneš do hovna.
Posts tagged hostivař
X-Terra Hostivař 2009
21. 06.
Domácí x-terru jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít (bydlím asi 6 km od přehrady), a tak jsem se už potřetí postavil na start hostivařského závodu. Tedy toho, kterému se říká easy, ale my tomu říkáme dětská.
Poprvé jsem byl velmi nepříjemně zaskočen snad vším, co se týkalo disciplíny kolo. To byl očistec. Minulý rok jsem byl naopak velmi příjemně zaskočen tím, že pořadatelé výrazně zjednodušili trasu kola, a poměrně nepříjemně tím, že jsem si zapomněl plavecké brýle. A brýle bez brýlí se špatně hledají. (Zápis z první účasti zde, zápis z té druhé zde.) More >
XTT Hostivař Easy 2008 aneb Nešika se vrací na místo činu
15. 06.
Bajkeři, bajkerky a bajkerčata, triatloňáci, triatloňačky a triatloňáčata, včera se konal již pátý ročník hostivařské xterry. Já se zúčastnil podruhé v řadě. V loňském roce jsem vyhrál dvě ceny, jež jsem sám vymyslel i udělil. Byly to cena pro největší nemehlo a cena pro nejlepšího závodníka v kategorii bez schopnosti ovládat horské kolo. (Loňská reportáž zde)
Sliboval jsem si, že si to během roku natrénuju a pak všem ukážu záda… ale to se nějak nepovedlo 
. Na trať jsem se dostal až předevčírem. Kája Polívková tam zrovna klestila trasu.
Přestože (nebo protože?) vím, že vás to vůbec nezajímá, popíšu vám nyní všechny obtíže, které mému startu předcházely. More >
X-Terra Hostivař 2007
21. 06.
V sobotu 9. června se v Praze-Hostivaři uskutečnil další ročník terénního triatlonu. Je to zároveň mistrovstí republiky instruktorů spinningu. Protože neumím horské kolo vůbec ovládat, přihlásil jsem se do závodu Easy, což znamenalo 0,2 km plavání, 6 km bajk a 1,8 km běhu. Jak vidíte, kromě opravdu výživného bajku to stálo za prd.
V sobotu ráno jsme naskákali do auta a vyjeli směrem k hostivařské nádrži. Na místo jsme dorazili těsně před koncem registrace, ale vše proběhlo bez problémů. Teda až na to, že nebyl na nic čas. Při nandavání startovního čísla na kolo se mi jeho rožek povedlo pěkně přetrhnout 
. Ale všechno dobře dopadlo, kolo bylo vsazeno do depa a už jsme mohli na start. Zbývalo několik málo minut do startu a najednou otecko zjistil, že tam, co si myslíme, že je start, je ve skutečnosti cíl. Tak jsme se bryskně tryskně přesunuli o 200 m na skutečný start. Ten imbecilní startér odstartoval závod o čtyři minuty dříve než měl, takže jsem se nejenom nestihl ani trošku rozplavat, ale navíc jsem byl dokonce ve značném odstupu za poslední řadou. Startéra jsem proklel až do sedmého kolene. More >
Poslední komentáře