Tag: unilife

Na tříkrálovou sobotu 2007 nachystala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze den otevřených dveří. Něco vám o tom teď povyprávím.

Na webu fakulty jsem našel jedinou adresu a tiše jsem doufal, že tam tu školu fakt najdu :). Bylo tam napsáno náměstí Winstona Churchilla (nebo Náměstí?). A o tom jsem, přátelé, nikdy neslyšel. Není se co divit, protože to není náměstí. Lidově se tomu údajně říká U Bulhara (t. č. obyvatel EU). Stojí tam Winstonova socha a kromě VŠE tam stojí i Dům odborových svazů, kde má asi kancl Štěk. Continue reading “Den otevřitéch dvéřů FNH, možná přijde i Ježíšek”

Fakulta národohospodářská (FNH) (a pouze ona) na Vysoké škole ekonomické (VŠE) se rozhodla nedělat dále přijímací zkoušky ověřeným systémem a napříště si bude studenty vybírat z absolventů testů obecných předpokladů od společnosti Scio.

Tento test jsme dělali na začátku třeťáku. Můj percentil byl 97,5 % mezi všemi, resp. 90 % mezi čtyřletými gymnazisty. Zcela jistě ne všichni půjdou na FNH VŠE, což mě posouvá ve výsledcích výš. Někde jsem četl, že úspěšnost přijímaných na FNH je 50 %. Z toho vyplývá, že bych se tam měl dostat i se zavázanýma očima.

Paradoxně si ale myslím, že testy Scio jsou hrozná blbost. A nechápu, proč se přijímačky nedělají z matematiky a jazyka jako dřív, ale z obecných předpokladů. Více o přijímačkách ještě napíšu někdy příště.

Pro úplnost dodám, že v tom loňském testu byla chyba, kdy se u několika příkladů nedala označit správná odpověď. Nevím, zda zrovna tyto příklady bych měl dobře, nebo špatně, ale vím, že jsem jejich řešením ztratil čas, který mi pak chyběl u jiných příkladů, ke kterým jsem ani nestihl dostat.

Předem se omlouvám za to, že jsem pouze v němém úžasu sledoval, co všechno je ještě v roce 2006 možné a svůj foťák jsem nechal zahálet na dně baťohu. Vyzývám schopné blogery, aby svou kolej zdokumentovali a následně blogu Shit happens! své fotografie poskytli, protože jinak bych tam musel znovu jít osobně, a to bych velice nerad.

Investigativně se mi podařilo zaslechnout informaci, že existuje i pěknější část oné koleje, ale to nic nemění na tom, že ta stará si zaslouží pouze to, aby na ní nikdo nebydlel. Continue reading “Kolej švehlovka aneb nemohu vám nabídnout nic kromě hnusu, špíny a nedostatku”

Protože deadline pro odeslané přihlášky se nebezpečným způsobem blíží jako Žižka, začal jsem se o vysokou školu zajímat o něco intenzivněji. Zapnutí forsáže ale teprve očekávám. Tento článek navazuje na článek o tomtéž z 6. června.

Universitas Carolina

Fakulta sociálních věd

Mediální a komunikační studia — Žurnalistika
Mediální a komunikační studia — Mediální studia (prozatímně vyřazeno pro nedostatek informací)
Mezinárodní teritoriální studia — Americká studia (prozatímně vyřazeno pro nedostatek informací)
Ekonomické teorie — Ekonomie (definitivně vyřazeno jako nevyhovující) Continue reading “Zužujeme výběr”

Pro výběr vysoké školy je fundamentální otázka, co chci dále v životě dělat. Otázka je to sice jednoduchá, ale ta odpověď má tolik duchů, že nejsem s to tu otázku zodpovědět. V každém případě budu podnikatel. Ale na to potřebuju nápady, a ty se asi nikde nenaučím. Ale podnikání nemůže člověka zaměstnávat celý den, vedle toho — to aby nezcvokl — potřebuje ještě nějakou práci. Continue reading “Vybíráme vysokou školu”

To, co za nějakých devět dní čeká několik borců z naší školy (mj. i mé bývalé spolužáky) podle mého není žádná zkouška vědomostí, ale naprostá fraška. Někdo se našprtá tuny papíru, odříká to a některým kantorům se u toho roztahují rodidla. Přimlouval bych se za to, aby maturita byla o předvedení skutečných znalostí. To se ovšem mnohem hůře zjišťuje a proto se toho od našich kantorů v dohledné době nedočkáme. Myslím, že součástí by měl být i nějaký všeobecný přehled. Níže uvedu seznam otázek, které bych považoval za esenciální a pokud by na ně někdo neznal odpověď, nepustil bych ho na vejšku. Continue reading “Maturita na Shit happens!”

Někteří žáci sami sebe označují za humanisti nebo za matematici. S tímto dělením já zásadně nesouhlasím. Co bych potom byl já? Co by byl pan prezident? Mno, ale o tom tu teď nechci mluvit. Mám zhruba rok na to, abych si vybral, na jaké obory budu dělat přijímací zkoušky. Tak jsem se tím protloukl, zatím tedy pouze názvy oborů. Nevím o nich nic bližšího, a proto jich je tolik a proto jsou duplicitní. Prozatím jsem do výběru nezařadil zahraniční školy s pražskou pobočkou. Continue reading “Houston, we got a problem!”