Václav Klaus: poslední Evropan

Nedávno jsem se dozvěděl z úvodníku v Daily Telegraph něco, co jsem nevěděl. Vypadá to, že titul, který George Orwell původně zamýšlel pro 1984, svoji dystopickou klasiku, zněl Poslední Evropan. V těchto dnech zpozoroval šéfredaktor tohoto listu, že posledním Evropanem je Václav Klaus, ten statečný, nedůtklivý, tvrdohlavý prezident České republiky. On jediný reprezentuje evropské hodnoty — vládu práva, osobní svobodu, zastupitelskou vládu — proti systému, který znehodnocuje svobodu a opovrhuje demokracií. Podpis jeho jediného zbývá, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost.

(autor: Daniel Hannan, čtete překlad článku, originál zde)

Starým čtenářům tohoto blogu bude znám Hannanův první zákon politiky: žádná strana není nikdy euroskeptická, pokud je v úřadě. Ale prezident Klaus není strana. Vlastně opustil stranu, kterou založil, protože cítil, že byla nedostatečně rázná ve svém euroskepticismu. Stane se prvním státníkem, který se postaví systému a vyhraje? Udělá to, co Winston Smith nemohl?

Všechno hraje v jeho neprospěch. Ostatních 26 vlád, protože vědí, že Lisabon je u jejich voličů nepopulární, chce zoufale celou tu mizernou diskusi ukončit. Eurokrati zoufale touží po smlouvě, která Evropské unii propůjčí konečné a definitivní atributy státu: zahraniční politiku, trestní soudnictví, hlavu státu, právní subjektivitu a, ke všemu, sebe-doplňující mechanismus, takzvanou “passerelle” neboli zmocňovací doložku, která dovoluje EU, aby si zabrala další kompetence, aniž je odsouhlasí národní parlamenty. Navíc, samozřejmě, čeští euronadšenci — diplomaté, velké korporace, státní zaměstnanci a v neposlední řadě poslanci — si stoupají do jedné fronty s Bruselem proti vlastní hlavě státu.

Na druhé straně zůstává prezident Klaus populárnější než jeho ministři. Ačkoliv Češi se o detaily Evropské ústavy Lisabonské smlouvy speciálně nezajímají, 65 procent z nich stojí za svým prezidentem. Češi jsou hrdý národ a nesnáší, když je někdo sekýruje. Můžete jim to vyčítat? Nedávno se objevilo v médiích, že německý velvyslanec v Praze si zavolal předsedu Ústavního soudu České Republiky a řekl mu, aby soudní projednávání Lisabonu bylo rychle ukončeno. Mezitím vysoce postavený německý europoslanec jménem Jo Leinen požadoval, aby byl pan Klaus pohnán před soud, pokud nepodepíše.

Cože? Cože? Pomiňme páně Leinenův zastrašující tón a zaměřme se na jeho přístup k demokracii. Chce odstranit náležitě zvolenou hlavu státu sousední demokracie ne pro korupci nebo trestný čin nebo zneužití úřadu, ale kvůli tomu, že setrvává na názoru, který velmi veřejně zastával před nastoupením do úřadu prezidenta. Dalek zanedbávání svých povinností bere pan Klaus svou roli posledního obránce českých národních zájmů vážně.

Pokud máte pochybnosti, že bruselský aparát má z podstaty antidemokratické sklony, poslouchejte způsob, jakým si eurokrati stěžují — bez stopy sebeuvědomění –, že se pan Klaus “vzpírá demokratické vůli Evropy”. Opravdu? Tak proč potom tu vůli neotestujeme a nedáme 500 miliónům nekonzultovaných Evropanů taky jejich referenda? Pravda je, že prezident Klaus je jediný evropský státník, který mluví za většinu — většinu, která nikdy nechtěla Evropskou ústavu Lisabonskou smlouvu, a nikdy se jich nikdo na jejich názor nezeptal.

Dokáže to? Prosadí zájmy evropských občanů vzpírajících se vlastním elitám? Nevím. Hannanův první zákon politiky se zatím ukázal jako pevný. Ale pokud se dokonce i Václav Klaus, ten nejméně politický z politiků, muž, který byl tak svéhlavý, že se v komunistickém Československu stal hayekovským ekonomem, nechá zlomit eurosystémem, pak už opravdu není žádná naděje. Abych se vrátil k Poslednímu Evropanovi: “Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři — navždycky.”

Do té doby, pokud nesouhlasíte s Lisabonskou smlouvou, řekněte to. Prosím, udělejte si pár sekund čas a podepište petice tady a tady.

—-

O autorovi: Daniel Hannan je spisovatel a žurnalista a od roku 1999 je europoslancem za jihovýchodní Anglii za Konzervativní stranu. Mluví francouzsky a španělsky a miluje Evropu, ale myslí si, že EU dělá svoje členské země chudšími, méně demokratickými a méně svobodnými.