(Únava blogera se pozná už podle toho, že nedokáže vymyslet titulek. :) )
Psaní mojí bakalářky začíná zděšením. Naše fakulta (stejně jako naše katedra) je neschopná napsat článek nebo mail ohledně toho, jak má student postupovat na konci studia. Takže se všechno šíří šeptandou. A to včetně tradičního atributu šeptandy, totiž mýtů.
Najednou se ke mně doneslo, že už je pozdě, všichni učitelé jsou zabraný a bakalářku budu muset psát u nějakýho doktoranda, co nabízí úchylný témata jako třeba sociální politika. Co s tym, tywoe? Tak jsem psal proděkanovi Danovi, jestli je pravda, že nemůžu bakalářku psát na KEKE (katedra ekonomie). Ten mi odpověděl, že psát tam můžu, když mi to povolí šéf KHP (katedra hospodářské politiky), což je monsieur Ševčík.
Domluvil jsem se s Ing. Svobodou z KEKE, že můžu psát u něj. Avšak šéf KHP se na to netvářil moc přívětivě — což bylo možná způsobeno i tím, že jsem se u něj moc nepředvedl. Tak jsem se ho zeptal, jestli můžu psát u Dr. Chalupníčka (dále: P. Ch.), i když nevede bakalářskej seminář. Na to mi bylo odpovězeno, že vede. Samozřejmě nevede. Ale s P. Ch. jsem se domluvil, že u něj psát můžu a že dokonce můžu psát na téma, na který u něj píšu seminárku. Continue reading “Bakalářka”
Tak jako 