Občas šlápneš do Bruselu
Svět se zbláznil. Lidi si na práci kupujou věci, které jsou hezké, ale zato nefunkční. A my ostatní trpíme.
Chtěl bych si koupit notebook. Moje podmínky jsou jasné:
1) Cena do 15 tisíc. Spíš lehce přes 10.
2) Normální rozměry displeje, tedy 4:3 nebo 5:4.
3) Matný displej.
4) 1GB operační paměť
5) Výdrž 3 hodiny je málo.
Myslíte si, že něco takového existuje? Zapomeňte. Continue reading “Chci něco, co nikdo jiný nechce”
Nové logo lidovců?
Víte, nemám rád, když musím ve svých článcích nadávat. Daleko raději bych psal o kytičkách, jarní přírodě a krásném počasí. Jenže nemůžu za to, že mě s naprostou pravidelností každý den několik lidí — no ano, jen se tomu nebraňme — pořádně nasere.
Tak třeba tahle sestra z Moravy. Díval jsem se na její stránku na Wikipedii a musel jsem se smát od začátku až do konce. V první řadě jsem se dozvěděl, že sestra Šojdrová je expertkou! V zápětí jsem se dozvěděl, že je skautka, a tím pádem moje sestra (pokud jste nevěděli, že jsem skaut, tak teď to víte). Její osobní stránky taky stojí za to. No ale nebudeme tady pitvat celou její existenci, neb se nejmenujeme Rudé Právo. Continue reading “Ze všech lidovců nejvíc šejdrová”
Evropa 2 zabila pořad Vyndej to. Neznám důvody toho zabití, ale jako ředitel rádia bych něco takového nikdy nedovolil! Dva famózní moderátory Libora Boučka a Marka Gregera, u jejichž moderování jsem se fakt nasmál, vystřídali dva cápci, kterým nemůžu přijít na jméno, protože při poslechu napodobování stylu jejich předchůdců mám velmi intenzivní pocit trapnosti.
Vy parchanti!
Sednul jsem si do autobusu a jako vždy pozoroval dění kolem. Snad pokaždé se stane, že někdo chce sedět s někým jiným, než s kým sedí. Slušně či méně slušně požádá o výměnu místa. Mně samotnému už se stalo několikrát, že jsem byl požádán. Samozřejmě jsem vyhověl. Vyhověl zatím každý, co jsem měl možnost vidět.
Až dnes! Mladík byl velice slušně požádán milou slečnou, zdali by si nemohl sednout na pětku. A on řekl, že ne. :shock: Jo, kdyby to byla jednička nebo dvojka, ještě bych našel možná kousek pochopení (nenašel, ale ta věta líp vyzní), ale co mu vadí na pětce? Ne-chá-pu!
Milé děti. Protože minulý díl našeho milého povídání o kolejích měl převeliký úspěch, navážeme na něj dnes dílem druhým.
Inu viděl jsem kolej. Další. Nebudeme to moc dlouze rozebírat. Důležitá jsou fakta a ta bychom jako novináři měli ctít. (Ej, pardón, to mi do toho omylem vlezla Bára Tachecích.) Takže. Mějme buňku a v ní dva pokoje. Pokoj budiž malý jako IQ průměrného poslance za Zelené Khméry a v něm mějme tři lidi.
Asi si právě říkáte: “To ses posral v kině, ne? Ty nebohý študáci se tam nemůžou vejít.” Tak tedy musím se důrazně distancovat od prvého obvinění, ale druhé větě musím chca nechca přitakat. Spíš chca, to si zase řekněme narovinu. Continue reading “Kolej? Bába tě polej!”
tak by mě ta škola snad skoro bavila.
Nejsem žádný filmový fanda, ale tenhle pořad prostě stojí za to. Každý čtvrtek zasednou ve studiu Tomáš Baldýnský aka Baldachýn, František Fuka aka Fuxoft se svými psy a moderátor Saša Michailidis a komentují filmové premiéry. Na závěr svého komentáře dají filmu palec nahoru, nebo palec dolů.
Oni by si ti dva — Baldachýn s Fuxoftem — vystačili zcela jistě sami. Pořad by byl sice zábavnější, ale zato méně o filmu. Moderátor je musí krotit. Důležité faktory pořadu jsou tyto: oba jsou velmi inteligentní a velmi vtipní. Pořad navíc není hodinová litanie, takže se opravdu skvěle bavíte. Continue reading “Odvážné palce”
Brusel opět potrestal Microsoft. Tentokrát téměř 900 miliony eur
Klikněte pro zvětšení.
Velice správně kauzu komentuje Radek Hulán. S EU na věčné časy. A ani o vteřinu déle!
Glen, co má díru v kytaře, a Markéta odněkud z Moravy vyhráli Oscara za nejlepší filmovou píseň. Čeští (aka blbí) novináři se z toho můžou pominout, jak kdyby to bylo Nagano. Mně je teda úplně fuk, jestli je Markéta Češka, Irka, Američanka nebo Côte-d’Ivoiřanka. Ano, fandil jsem jim.
A to z jednoho prostého důvodu. Ta písnička se mi prostě líbí. Tečka. Zrovna tak jsem totiž fandil Glenu Hansardovi, přestože to není Čech. Tohle prosté české hovádko nikdá nepochopí.
Před několika lety se v Lize mistrů potkala Sparta s Manchesterem. Komu myslíte, že jsem fandil? Samozřejmě že Manchesteru. Zavrhnout svůj tým jenom proto, že proti němu nastoupila partička namachrovaných amatérů z Čech? To jde?
Ta písnička se mi líbí jednak díky textu, jednak díky zpěvu a jednak díky tomu, jak je čistá (neelektrizovaná). Stejně se mi asi ale víc líbí Lies. Continue reading “Let’s have them kiss”