Občas šlápneš do Bruselu
Narozen jako Vladimir Iljič Uljanov 22. dubna 1870 vzal si v roce 1901 pseudonym “Lenin” po svém sibiřském exilu, aby se pokusil vydávat noviny zvané “Dělnická věc”. Pseudonym Lenin, který si sám pro sebe vybral byl stvořen podle jména řeky Leny na Sibiři.
O jménu samotné řeky se traduje, že bylo odvozeno ze jména “Elju-Ene”, což znamená “velká řeka”.
Našel jsem to tady.
Podle současných průzkumů veřejného mínění si národ přeje novou stranu do parlamentních lavic. Ale že by to snad byla nějaká výhra, to bych ani neřekl. Jak se říká, lidé jsou různé. Blbé a pitomé. A ty pitomé z nich jdou volit Zelené mozky. Continue reading “O Zelen(inov)ých teroristech”
Já, gen., brejza a M&M’s jsme na pár dní opustili republiku a vydali se na zasněžené kopce alpské. Bohužel, nevěděl jsem, že je to sestava plná koktů. Kdybych to věděl, nikdy bych je do země zemí nepustil. Dělat si ostudu s takovejma japkama, to byla teda síla :).
Nocleh jsme našli nedaleko nádraží v Partenkirchenu (někomu z vás už možná došlo, co znamená Ga-Pa) v jednom Ferienwohnungu. Dvě spací místa byla u imperialistického přístroje důvěrně označovaného jako telka, což nekompromisně obsadilo voličstvo ODS, tedy já a Máchys (a s námi ještě duch svatý). Máchys teda vymyslel, že se se mnou nechce teplit a spal na gauči. Druhou cimru bez všeho, zato však s poctivou skříní obsadilo vidláctvo ― Milan a Ondráš. Continue reading “Byl jsem v Alpách”
Václav Klaus vrátil sněmovně zpátky zákon o registrovaném partnerství dvou osob stejného pohlaví. Dodal k tomu, že diskuse se nevede k zákonu, ale obecně. Přiznávám tedy už na začátku, že o tom zákonu též nevím skoro nic a budu vyjadřovat svůj obecný názor k této problematice.
Předem bych chtěl říct, že manželství považuji za něco nenahraditelného, něco jedinečného. Ještě nikdy v historii se nikdo nepokusil udělat žádné manželství pouze napůl. Až v posledních letech přišlo několik levicových myslivců na nápad, že homosexuálům bude polovičaté manželství usnadněno. A další myslivci k tomu přibalili několik naprosto scestných argumentů, při jejichž poslechu si člověk musí ťukat na čelo.
Předně je každý odpůrce tohoto zákona egoistický narcis, který má názory přibližně ze středověku. Nešť. Continue reading “Teplý zákon”
Na Sporťácích naleznete dlouho slibovanou druhou část rozhovoru Lance Armstronga prro VeloNews.
Myslím, že v některých kruzích může téma drog a dopingu vypadat skoro sexy a skandálně a díky tomu máte dobré příběhy a máte zdroje, anonymní zdroje. Chci říct – můj život je poslední tři čtyři roky plný anonymních zdrojů. Anonymní zdroje neznamenají ani hovno. Nic nepodporují. Nemůžete je produkovat, nemůžete kopírovat jejich příběhy. Je to neetické, nemorální a neprofesionální.
Celý rozhovor čtěte na Sporťácích.
Zlatá medaile Němečtí biatlonisté. Zejména Greis a Fischer (ten Fischer, který jezdí všechny závody bez rukavic). Z biatlonových závodů udělali “nudu”. Jenom jednou se radoval Francouz Defrasne před Björndalenem. Ostatně norský biatlonista také zaslouží pochvalu. Dvě stříbra a bronz, navíc parádní výkon ve štafetě. Biatlon je skvělý sport. Continue reading “Torino 2006: vrcholy a propadáky ― vol. 2: Ostatní”
Zlatá medaile Jak jinak než zlatá medaile Kačeny Neumannový. Katka už přivezla mnoho medailí, prozatím však ne zlatou. Nejblíže ke zlatu měla v dopingové kombinaci na loňských hrách, kde v těsném sprinterském souboji podlehla Kanaďance Beckie Scott. Původně to byl souboj o bronz. Po dvojnásobné diskvalifikaci Rusek se však Kanaďanka dostala až na vrchol.
Letos byla smůla, že Kateřiny parádní disciplína, tedy desítka volně, nebyla v programu Her. Namísto ní desítka klasicky. Ani jsem nepočítal s tím, že by se na této trati Šumavanka ucházela o olympijský grál. Větší naděje jsem oprávněně vkládal do skiatlonu. A pak přišlo to, co přijít muselo. Jinak by to nebyl pravý olympijský dojemný příběh. V posledním velkém závodě své kariéry získala Káča vytoužené zlato. Celý svět obletěl záběr s vysílenou závodnicí, k níž přibíhá dvouletá dcerka. A komentátor Čapek musel být málem resuscitován, jak prožíval posledních dvě stě metrů. Continue reading “Torino 2006: vrcholy a propadáky ― vol. 1: Česko”
Je mi to líto, hodně líto. I když náladu mi zvýšila Kačena na třicítce. Nevadí mi porážka v semifinále, to se stává a ví to i naše zlatá parta. To, co mi vadí, je to ostudné skóre. A tak jsem přemýšlel o ostatních týmech, zda se jim to taky stává. Našim se to stalo nedávno v semifinále MS s Kanadou, kdy jsme dostali výprask 8:4.
Hůř než my skončili Švédové ve čtvrtfinále SP, kdy jsme jim my napráskali 6:1. A dokonce ve Stockholmu. Rusákům se to stává pořád, jsou schopni dostat výprask i od Lotyšů. Finové si výprasky občas nadělují se Švédy navzájem a Slovákům jsme je ještě nedávno se železnou pravidelností nadělovali my. Američané podobně jako Rusové (ale z jiných důvodů) jsou taktéž všehoschopní. Jenom nemůžu přijít na moment, kdy by výprask dostali Kanaďané. Pokud někdo o nějakém ví, rád se nechám poučit. Jediné, co mě v souvislosti s Kanadou napadlo, byl výsledek Detroit — Colorado 6:0 v sedmém zápase semifinále Stanley Cupu v brance s Patrickem Roy a s mnoha dalšími Kanaďany v poli.
Takže pokud mě paměť neklame, tak bych chtěl říct, že se mi líbí tahle kanadská morálka, ta kanadská zarputilost, obzvlášť s javorovým listem na hrudi. Z toho bysme si měli vzít příklad. Zřejmě se v semifinále jednalo o chybu trenéra, neb v obraně zela díra velká jako jáma lvová (update: byl jsem zpraven, že Pavel Kubina byl přítomen u šesti obdržených gólů, což si hvězda jeho formátu nesmí dovolit!). Ale jsem zásadně proti tvrzení, že Alois Hadamczik je špatný nebo průměrný ligový kouč. Alois Hadamczik je jeden z nejlepších trenérů, které naše liga kdy měla. A nesuďme ho po jednom turnaji, navíc tak specifickém jako je tento (nesehranost, zranění atp.). Continue reading “Další zlatý večírek nebude”
Protože se na českém internetu skoro nic nenachází a ne každý je tak jazykově vybaven, aby si to přečetl anglicky (protože v angličtině se na internetu najde všechno), musíme to zachraňovat my, nejlepší z bloggerů ;).
Osobně jsem zastáncem žurnalistického stylu a nic jiného prakticky neuznávám, protože ostatní styly jsou v rukou špatných rétorů naprosto nudné. A já, když na to mám náladu, snažím se všude možně nacpat svoje vtipy, což se do odborného stylu nehodí!
Projděme si to postupně, příklady si budeme ukazovat na mém odborném výkladu Nekuřme!. Continue reading “Odborný výklad, který není odporný”
Dnes, kdy kouří 40% dospělé populace a věkový průměr první zkušenosti s cigaretou se stále zmenšuje, se po evropských zemích rozšiřuje původně newyorský nápad s vykazováním kuřáků z restauračních zařízení. Ponechme stranou fakt, že si občas nemůže ani v restauraci, natož v bistru, dát ani jedno pivo — či třeba colu — aniž by se vyhnul zápachu, který kuřáci tak rádi vyrábějí. Zkušenosti ze zemí, kde byl tento “hon na kuřáky”, jak to někteří nazývají, již započat, hovoří jasně: návštěvnost restaurací roste, kuřáctví se omezuje. Ruku v ruce s tím se snižují rizika mnoha chorob, na které se teď zaměříme detailněji. Continue reading “Nekuřme!”