Když už jsem tady popsal, jak to dopadlo s mojí bakalářkou, pustim se teda i do státnice.

Po splnění studijního plánu jsem byl připuštěn k obhajobě bakalářky a státní zkoušce z národního hospodářství. Na našem oboru se oboje dělá v jeden den.

Chtěl jsem to mít co nejdřív za sebou, takže jsem se přihlásil na úplně první termín, co byl k disposici. To bylo 16. června. Původně nás bylo přihlášenejch sedum, což byla celá kapacita termínu, až jsme tam nakonec tejden před zkouškou zbyli jenom dva. A tak nám termín zrušili. And then there was none…

Málem jsem se přihlásil hned na 17., jenže jsem naštěstí včas zjistil, že ten den je nebezpečná komis, a tak jsem se přihlásil až na pátek 18. Shodou okolností Den daňové svobody 2010. V komisi jsem měl docenty Ježka a Durdisovou.

Mělo to začít v devět. Na tu dobu jsem si taky do školy sezval Podpůrný tým. Zlí jazykové sice tvrdí, že Podpůrný tým měl jenom jednoho člena, avšak měl mít členy dva, protože další člen se do něj přihlásil sám, avšak nakonec nedorazil. Podpůrný tým, který tvrdil, jak dorazí už někdy v pět ráno (od čehož jsem ho samozřejmě odrazoval) nakonec samozřejmě dorazil pozdě. 🙂

Ale byl to jedno, protože jsem přišel na řadu ještě dávno před tim, než to mělo začít. Prostě si tam tak sedim a chci si přečíst svojí bakalářku, abych věděl, co mám vlastně obhajovat, viď. Jenže Denisa mi do toho furt něco kecá, takže mi čtení jde pomalu. Před půl devátou přijde doc. Durdisová a že prej máme jít s ní. A že chce rovnou začít se státnicí.

Aha! Ale já ještě nemám kravatu, viď. Tak jsem rychle zaběh na záchod, kravatu si uvázal a šel jsem si vylosovat otázku. Vytáh jsem otázku Ekonomická integrace. V tu chvíli jsem věděl, že jsem bakalář a že nejhůř dostanu dvojku, protože tohle byla easy otázka (pro mě).

Durdiska se mě ještě zeptala, jestli to umim. Gestem jsem naznačil něco ve smyslu: “No tak snad jo, ale nechci to říct na plnou hubu, že jo, abyste mě v tom pak vymáchali.”

A šel jsem na přípravu…

Laskavého čtenáře určitě bude zajímat, co jsem o zkoušejících věděl nebo nevěděl. Doc. Durdisová byla moje přednášející na předmětu Sociální politika. Přednášky byly hrozný, test příšernej — a předmět jsem absolvoval údajně jenom proto, že moje kamarádka opravovala muj test. :X Obecně se vědělo, že do otázek mimo sociální politiku moc nevstupuje. Takže jsem byl v suchu.

Doc. Ježek je samozřejmě bývalý ministr pro privatizaci, poslanec a předseda Fondu národního majetku. (Kupodivu tohle ví na naší fakultě málo lidí.) Dál je to samozřejmě člověk, který na VŠE už asi sto let přednáší Ekonomické učení F. A. Hayeka (jo, tak se ten předmět fakt jmenuje), překládal Hayekovy knížky… a poslední dobou nějak zblbnul nebo co. Stal se z něj eurohujer a nedávno jsem četl jeho komentář podporující zákaz anonymních akcií. Jo a při zkoušení z Hayeka mi dal totálně nespravedlivou trojku, a to mě pěkně nakrk.

I když jeho eurohujerství slibovalo u mojí otázky dobrou podívanou, hodně mě mrzelo, že jsem si nevytáh otázku na transformaci. Protože kdo by moh říct, že mu titul Bc. udělil jeden z otců kupónovky za diskusi o kupónovce?

Pokud by snad nějaký z novějších čtenářů byl na pochybách — kupónovou privatizaci bych vychválil až do nebes. 😎 U nás se to totiž smí, nejsme IES ani jiná klausobijecká buňka.

Věděl jsem, že na přípravu budu mít dlouho. Nakonec jsem na přípravě seděl hodinu. Všechno podstatný jsem napsal za 10 minut na áčtyřku z obou stran, pak jsem tam semtam něco doplnil a za poslední půlhodinu už jsem se do toho ani nekouk. Což mj. způsobilo, že jsem zapomněl, co jsem tam napsal. 🙂

Ale hned na první věci jsem se zasek. Stupně ekonomické integrace, hmmm. Věděl jsem, že jich má bejt sedm, a nevěděl jsem hned ten první. Tak jsem šel odzadu a furt jsem nevěděl, co ještě může bejt před celní unií, sacre bleu! Musel jsem se zeptat Denisy, protože jsme tam zůstali sami. A jo, woe, zóna volnýho obchodu!

Po půl hodině šla Denisa na zkoušení. Nejdřív obhájila bakalářku a pak odpovídala na otázku. Už jsem ale zapomněl, co měla. Nechala se v tom od Ježka ale docela dobře vykoupat. 🙂

Jo, možná měla něco jako Praktická hospodářská politika nebo tak. Postupem času se totiž s Ježkem dostali k tomu, že Brusel chce kontrolovat rozpočty. Denisa věděla správně, že je to antidemokratická zrůdnost, ale nedokázala to podpořit argumentama.

Doc. Ježek pak začal tvrdit, že suverenita je zločinnej pojem a že suverenita způsobila druhou světovou. To by mě jako zajímalo jak jí ta suverenita způsobila. Tohle koneckonců říká každej eurohujer, ale nějak v tom nevidim tu logiku. To jako suverenita přišla a pálila z kánonu? A on u kanónu stál a pořád ládo, ládoval…

No ne, srsly, jak způsobila suverenita druhou světovou válku?

To jsem nevydržel a vrtěl jsem hlavou ve smyslu “no to jsou teda pindy”. A Durdiska se mě zeptala, co tak vrtim hlavou. 🙂 Tak jsem řek, že to se teda neshodneme a že to se určitě neshodneme ani u mojí otázky.

Někdy těsně před tim, než jsem se dostal k lizu já, zjevil se ve dveřích Podpůrný tým™ se zpožděním v duchu akademické pětiminutovky. 🙂

Bakalářku jsem obhájil razdva, protože jsem si moh říkat, co jsem chtěl, jak už jsem asi někde psal, protože v místnosti kromě mě nikdo neměl o tématu ani šajn.

No a pak přišla moje státní zkouška, při který jsem byl odhodlanej dělat si prdel z Evropský unie kdykoliv na to přijde vhodná chvilka. To jsem využil hned záhy, když jsem řek, že pod politickými cíly ekonomické integrace rozumím vývoz revoluce.

Pak jsem měl historii evropské ekonomické integrace. Bohužel jsem měl státnici ještě předtim, než jsem přečet Velkej podvod. Nicméně když jsem došel k roku 2000 a k Lisabonské strategii a řekl jsem, že to byl dokument, kde se pravilo, že EU do roku 2010 dožene a předežene Spojené státy. A byla to utter and crippling failure. Durdisce se tyhle moje výroky moc nelíbily. 🙂

A pak už jsme zbytek doby jenom debatovali, jestli Radičová může nebo nemůže poslat Brusel i s jejím záchrannym balíkem do prdele. Já tvrdím samozřejmě, že musí, protože neni možný, aby si zadlužená země půjčovala za vyšší úrok, než s jakým jí to někdy možná splatí Řecko — a spíš nesplatí.

To je eurorealita. Mezitim jsem se taky dostal k tomu, že Česká republika žádný regule pro euro splňovat nemusí, protože euro stihne dřív zkrachovat, než bude moct ČR vstoupit do eurozóny. A to si fakt myslim. Dávám euru rok, maximálně dva.

Pak vypršel muj čas a na holení šli ostatní. Já šel na dvě piva.

Na vyhlášení jsem dostal jedničku z bakalářky i státnice a šel jsem na další piva. 🙂 Za deset minut už to bylo v isisu a od těch dob jsem oficiálně tenhle bakalář. Sice vypadá titul Bc. líp než Mgr., přesto jsem si ho nikam nenapsal a když se mě někdo ptá na titul, úspěšně ho tajim. 🙂 Už abych byl Dipl. Ing. jako bratr pana Zla

No a diplom na zeď si jen tak nepověsim, protože promoce je v listopadu a do Prahy to pro mě z Číny bude trochu z ruky.

Co dělá můj bakalářský titul

Bohužel, zatim jsem neměl takovou epic oslavu jako Bc. Bruneta, ale to snad ještě nějak napravim. 🙂

PS: Někde mám i fotky z dotyčnýho dne a dokonce jsem si schoval ten papejr s poznámkama. Doplnim, až najdu!