111 statečných

Včera se odehrálo v britském parlamentu zajímavé hlasování. Cameronova vláda už dříve prosadila zákon, že se na půdě parlamentu projedná to, co si občané vyžádá aspoň 100 tisíc občanů v elektronické petici. Nebylo žádným překvapením, že referendum o vystoupení z EU přišlo hned jako druhé (osobně bych to čekal ještě dříve).

Ve westminsterském parlamentu se nacházejí tři strany. Konzervativci pod vedením Davida Camerona, což je věrolomná partaj podobná (post)topolánkovské ODS. Cameron Bývalý předseda Konzervativců (a dnešní ministr práce) Iain Duncan Smith s Topolánkem ostatně podepsali Pražskou výzvu, kde se zavázali uspořádat referendum o euroústavě. Výzvu, se kterou si leda vytřeli. Continue reading “111 statečných”

Avatar

Šel jsem po půl roce do kina. Na Avatar.

Na Avatar jsem šel, přestože jsem věděl, že příběh bude v lepším případě průměrný. Chtěl jsem totiž vidět tu Revoluci™, kterou ten film má prý znamenat. Ta revoluce se měla odehrát v grafice, a tak jsem vyrazil do Imaxu, kde maj plátno, na jehož plochu se prej vejde sedm slonů.

Co jsem zatím zaznamenal, spousta lidí nadávala na to, že film je plný ekologistického poselství, že Nebezpeční Imperialisté ničí Krásnou A Nedotčenou Přírodu. Takže: byl jsem připraven na marxisticko-malthusiánskou propagandu, laciný příběh a super grafiku.

Film bude promítán na plátno… Continue reading “Avatar”