Čína II: Špičaté hory v Yangshuo (Guilin)

V minulém díle jsme se vypravili za rýžovými terasami. Další den jsme měli v plánu druhou guilinskou atrakci, a to plavbu po řece Li kolem proslulých špičatých skal, jež stoprocentně znáte z těkových těch seznamů “20 míst, která musíte navštívit, než otěhotníte, protože pak už si v životě neužijete žádnou legraci” atp.

Vyrazili jsme autobusem, co pro nás zařídil hostel, s neskutečně ukecanym průvodcem. Nalodili jsme se na vor z fejkovýho bambusu (jenom to jako bambus vypadalo, bylo to myslim nějaký železo) a vypravili se na nedlouhou plavbu. Bohužel, jak je v Číně poměrně obvyklé v poslední době, neměli jsme vinou smogu úplně fotogenické počasí. I tak je ale plavba kolem těchto skal nádhernej zážitek.

Scenérie řeky Li ve městě Xingping s krasovými horami je vyobrazena na dvacetiyuanové bankovce. Bývalý prezident a budoucí první dáma USA Bill Clinton prohlásil: “Žádné jiné místo v Číně neevokuje krásu vaší země více než Guilin.” Nějaký ten pátek před Clintonem, konkrétně na přelomu osmého a devátého století, prohlásil čínský básník Han Yu: “Tato řeka se vine jako stuha ze zeleného hedvábí, zatímco ty kopce jsou jako jadeitové vlásenky.” To bylo za dynastie Tang. Continue reading “Čína II: Špičaté hory v Yangshuo (Guilin)”

Čína II: Za rýžovými terasami Guilinu

Po Pekingu, Šanghaji a Hangzhou jsme přiletěli do Guilinu, čte se /guej’lin/. Zatímco až doteď jsem trávil veškerý svůj čas v Číně blízko jejímu pobřeží, teď poprvé jsem přiletěl do vnitrozemí. Provincie (od roku 1958 autonomní oblast) se jmenuje Guangxi /guang’ši/ a je pravda, že i ona má přístup k moři – ale je to daleko. Continue reading “Čína II: Za rýžovými terasami Guilinu”