Nezákonná prohlídka

Ne, nebojte, ze zkoušky z 5PR101 mi ještě nehrabe (no, i když…), jenom se chci k něčemu vyjádřit.

V poslední době se totiž kolem mě množí případy, kdy se někdo někomu podívá do mobilu, a pak je z toho aféra. Věra Pohlová by samozřejmě věděla, jak to vyřešit, ta by všechny tyhle mobily zakázala. Continue reading “Nezákonná prohlídka”

Mám vztek

A kdyby se vám za měsíc stalo to samý, co mně za dnešní den, tak byste ho měli taky… :evil:

Do prdele. Já bych do toho kop!

Obvykle mám ve zvyku počítat celou noc ještě k předchozímu dni a nový den začínat vstáváním. Nechám to tak i teď, i když se tím připravím o několik zajímavých příběhů o nadržených Němcích atp. Continue reading “Mám vztek”

Máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc

Mám celkem dobrý zvyk vyhýbat se obchodům (napsal bych krámům, ale to by mělo jaksik víc významů). Zaprvé mě to vždycky šíleně unaví, zadruhé to děsně leze do peněz a zatřetí nesnášim tolik dementů na jednom místě. Proto když mi někdo povídá, že v super-mega-giga-hype-pipe obchoďácích hrajou koledy už od srpna, můžu jim s klidným srdcem říct: “Nenakupuju, a jsem v pohodě.” To víte, Linux zanechá na člověku stopy. Continue reading “Máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc”

Tolik uhlí, že ho budu sklízet až do Vánoc

UhlíMilé děti, dnes chodí Mikuláš, anjel a čmert. Tři chlápci. Aby to nebylo společenství gayů, berou si s sebou Mikuláš a čmert ženskou jako anjela. To asi vzali z angličtiny, kde se říká anjelům she. (Mimochodem, ten Anjel v Praze se jmenuje podle nějakýho baráku, co se jmenuje podle sochy.)

No a Mikuláš nosí dárky v ponožce. Ale pouze hodným ogarům a cérkám. Těm zlobivým nosí brambory, popř. uhlí. No a mně ho dnes nadělil požehnaně. Jak říkám, budu mít co dělat, abych to do Vánoc naházel do sklepa. Pak si pořádně zatopim a pozvu si k tomu Bursíka.

Teď jste určitě v šoku a ptáte se, jak mohlo tak milé a hodné dítko dostat tolik uhlí. Já vám to vysvětlím. Dal jsem si to uhlí jako dárek sám (ano, inspiroval jsem se u Mr. Beana), protože jsem celičký rok zlobil sám sebe. Ano, milé děti, je to tak!

Se čmertem jsem nicméně uzavřel smlouvu, že se příští rok polepším.

A kolik uhlí máte vy?

Slepice a kokot

Ne, nebojte, nepřesunuli jsme se na žádný středověk statek, kde spolu žili slepička a kohoutek, v té době prý nazývaný kokotek. To jsme se jenom přesunuli do Tesca na Andělu, kde bylo zase jednou lidí jak nasráno. Šel jsem si pro chleba, mlíko a kompot, protože mi to všecko došlo.

Pozor, článek pokračuje politicky nekorektně. Continue reading “Slepice a kokot”

Nuda v Praze

NudaNe, tenhle článek neni o tom, jak se nudim a nedělám, co bych měl, ale o tom, jak jsem se dnes odmítl nudit.

To máte tak. Přišel jsem do bazénu jako obvykle a koukám, že mají zataženo, aby nebylo vidět skrz sklo do bazénu. Asi chtějí mít intimčo, říkám si. Přijdu k pultu a čtu: 30. 11. 2007 Nudistické plavání. Podívám se na datum na hodinkách a pak zoufale na recepční. Ta odvětí něco ve smyslu, že jo, to je vono. Tak oni fakt chtěli mít intimčo. Obrátil jsem se a šel se o tom ublognout.

To by se v Brně stát nemohlo!

Nechci být namyšlený panák

Úplně živě jsem si představil několik lidí, kteří si po přečtení titulku řekli, že jsem konečně došel poznání a přiznal jsem se. Ne, tak to není. Tohoto poznání jsem (zatím) ušetřen. Ale chtěl bych vám předat několik myšlenek.

Už dlouho, předlouho jsem chtěl napsat něco na tohle téma. Ale nějak jsem neměl ten správný švih, chuť a odhodlání, moderně by se asi řeklo drive. Leč dnes se stalo něco, co mě jednak naštvalo a jednak to rozhodlo o tom, že tato věc již nesnese odkladu. Teď se vám všem odsud pomstím, haha!

Paráda! Už třetí odstavec a zatím se plácám jenom v obecných kydech. Tedy přesně v tom, co zanedlouho odsoudím jako největší úpadek lidstva. Inu, uvelebte se do křesla, dejte si kafe (kdo kafe nepije, má smůlu a nemůže číst dál, stejně tak ten, kdo nemá křeslo, to je jasný) a pojďme do toho. Continue reading “Nechci být namyšlený panák”

Drahý McDonald?

To se vám takhle nějaká úderná hesla táhnou časem jak tlustej sopl a ne a ne se jich zbavit. Jedno z nich je, že u McDonalda je draho. Říká to taková spousta lidí, až je mi z toho blivno. Zejména proto, že to není pravda. Když jim to ale řeknete, začnou rozmlouvat o útulných hospůdkách (rozuměj zřejmě zaplivaných špeluňkách). Podívejme se na fakta. Continue reading “Drahý McDonald?”

Vyhazujte prachy dál… ale na mě!

Notebook

Koupit si notebook je pěkná blbost

Notebook za 35 tisíc. Notebook za 30 tisíc. Notebook za 25 tisíc. Notebook za… za kolik?

Koupě notebooku se stala jakousi studentskou módou. Že jde o vyhozené prachy, si uvědomuje málokdo. Proč jde o vyhozené prachy si právě povíme.

Naprosto zásadní otázkou před koupí počítače musí být: Co na něm budu dělat? Na tuto otázku je dobré odpovědět si poctivě. Continue reading “Vyhazujte prachy dál… ale na mě!”