Author: mpanek

Samozřejmě, že NE. Nechci v České republice sekání rukou, kamenování, nerovnost žen, zneužívání dětí nebo vydírání. A udělám všechno proto, aby u nás nic takového nikdy nebylo legální.

Před časem jsem napsal filosofický článek (později doplněný), o tom, jaká by měla být právní pravidla otevřené společnosti (kterou bezesporu chceme být). Novou vlnu zájmu o tento článek zvednul Radek Adamec, zhrzený bývalý člen Svobodných, nyní aktivista pochybných politických skupin.  Celá relevantní pasáž zní:

“Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit? Proč by nám mělo vadit, že katolíci si uspořádávají soukromé vztahy podle svých tradic, a proč by nám mělo vadit, že libertariáni si budou chtít uspořádat svoje soukromé vztahy podle libertariánského práva a ne podle občanského zákoníku nebo zákoníku práce?

Jediné, na čem samozřejmě musíme trvat, je souzení všech, nad nimiž má český stát jurisdikci, podle českého trestního práva. Ale trestní a občanské právo jsou dvě úplně jiné věci.“ Continue reading “Chce Pánek, aby muslimové v ČR sekali ruce?”

Srovnávat stát s domem, je tak neuvěřitelně sebepopírající argument, až člověk žasne.

Velmi zajímavě se s problémem vyrovnal Urza, ale mě napadá doplňující argumentace. Urza píše, že nedává smysl říct:

“Do domu si můžu pozvat kohokoliv, koho chci.” A ZÁROVEŇ říkat “Do domu si nemůžu pozvat kohohokoliv, koho chci, pokud mi vláda zakáže, aby vůbec k tomu domu přišel.”

To v tom nikdo nevidí evidentní rozpor?

Vláda může na veřejných místech (např. na úřadech) zakázat kouření. Kdekdo včetně libertariánů s tím souhlasí. Může vláda zakázat kouření v soukromých restauracích? U mě doma?! Z jakého titulu?

Nebo teda dům není jako stát? To jsem z toho jelen.

Rozdíl mezi státem a domem je tak obrovský, že vlastně ani nevidím, v čem se podobají. Dům obývá několik málo členů domácnosti a je málo rozlehlý. Je tedy snadné mu vládnout – a podle naturelu přítomných buď konsensuálně, tyransky, nebo třeba i většinovým hlasováním.

Ve státě bydlí milióny obyvatel a je tak velký, že vláda nemůže mít oči všude. Preference obyvatel se dají s velkými potížemi agregovat (spíše nedají), ale rozhodně nelze tvrdit, že pravidla fungování státu a pravidla fungování domácnosti jsou totožná.

U mě doma např. nikdo nesmí jíst chleba se škvarkama, protože je to (podle mě) hnus. Jak byste se ale asi cítili, kdybych vám to zakázal na celém území státu?

—

Bonus pro nadšené ancap čtenáře: Může si spousta vlastníků domů odsouhlasit, že kolem svého condominia postaví zeď (a Mexičani ji zaplatí) a většinovým hlasováním se bude rozhodovat, kdo smí projít bránou. Ano, zajisté to podle liberálů smí. Ale bylo by to veselé místo k životu? To asi sotva. A stát by měl být veselé místo k životu.

Jak vypadal rok 2014 »

Film
Letos jsem moc filmů neviděl, ale Kingsman a Marťan byli oba dobrý. Kingsman mě asi bavil víc. Continue reading “Momentky 2015”

František Matějka dnes ráno napsal na své FB fan page tento status:

(zdroj)

Podobnou otázku už jsem viděl několikrát. Nedávno ji např. na Twitteru položil @volven:

Continue reading “Proč muslimové neprotestují proti islamistům? WTF?”

Dovolte mi začít svůj dnešní příspěvek dvěma citáty. První z nich je od libertariána a druhý od konzervativce. Libertarián Ludwig von Mises říká:

“Sklon našich současníků požadovat úřední zákazy, jakmile se jim něco nelíbí, a ochota podřídit se takovým zákazům i tehdy, nejsou-li vůbec srozuměni s jejich obsahem, ukazuje, že otrocké smýšlení je v nich ještě hluboce zakořeněno… Svobodný člověk musí umět tolerovat, že jeho spoluobčané jednají a žijí jinak, než jak považuje za správné, a musí si odvyknout volat po policii, jakmile se mu něco nelíbí.”

V prezidentských primárkách Republikánské strany USA v roce 1980 potom řekl konzervativec Ronald Reagan:

“Než abychom stavěli plot, proč raději nepracujeme na tom, abychom vzájemně pochopili svoje problémy? Umožněme, aby sem přišli legálně pracovat s pracovním povolením. A pak, když tady pracují a vydělávají, budou tady platit daně. A když pak budou chtít jít zpátky, můžou jít zpátky. Otevřeme hranice oběma směry.” Continue reading “Otevřené hranice jako základní součást liberální politiky”

About a year ago, I suggested that Mr. Petr Mach MEP write a response to Mr. Dalibor Roháč’s (then with the Cato Institute, now with the AEI) article arguing the case for the European Union. Mr. Mach did write such a response and Mr. Roháč responded again. I have immediately written this further response but somehow never got around to publishing it. Here it is, written as it was two years ago, with two minor updates:

—

Dalibor Roháč further argues his cause for the European Union (EU). His new piece concentrates mainly on three topics: trade protectionism, immigration protectionism, and Putin’s threat. Let me deal with them one by one.

Yes, Mr. Roháč is right when he calls out Marine Le Pen or Viktor Orbán as socialists and protectionists. And yes, there are many other left-leaning Euroskeptic parties and personalities. But all Europhile parties are left-leaning in the sense that they love the overregulated single market, the customs union, the price caps in some industries and ludicrous anti-trust policies in others, the subsidy bonanza and the like. Continue reading “A further response to Dalibor Roháč: Why there is no libertarian case for the EU”

Četl jsem kdysi zajímavý článek (ale zaboha ho nemůžu najít) o tom, že sport sledují jak “nerdi”, tak “pivaři” nebo rodiny s dětmi. Je jasné, že nerdi a pivaři potřebují něco jiného, aby byli uspokojeni a dali příště peníze za lístek, popř. sledovali přenos v televizi i s reklamou.

Vezměme si za příklad hokej. Pivaři si zajdou na hokej zafandit, zaskákat si s kamarádama, pojíst klobásu s hořticí™ a popít pivko. Nerdi ale celý zápas sledují všechny statistiky, klobása ani pivko je moc nezajímá, vulgární fandění je přímo odpuzuje. Ale ty statistiky!

Hokejová liga musí dělat všechno proto, aby si udržela oba druhy fanoušků. Čím víc se blíží jednomu táboru, tím méně fanoušků z druhého tábora ji bude sledovat. Obtížné je to pro komentátory v televizi, protože (aspoň zatím) nemohou dělat jeden přenos pro pivaře a jeden pro nerdy. Musí to dokázat dobře vybalancovat. Aby nenudili pivaře statistikami a aby neznechutili nerdy bulvárním klevetěním a prostým fanouškovstvím. Continue reading “Jak udržet různé voliče – inspirujme se hokejem”