Tak prej idiot

Milý deníčku, tak jsme se zase něco dozvěděli. Máme idiotský pohled. A kdo to o nás tentokrát mluví? Někdo, kdo nedá dohromady jednu českou větu. Víš, deníčku, občas nemůžeš za to, jaký jsou lidi blbci. Jsou účeloví a to samé si myslí i o druhých.

Nesuď mne, dokud ses neprošel míli v mých mokasínách.
~ indiánské přísloví

Continue reading “Tak prej idiot”

Švajner das Schwein

Prasátko

Prezidentský kandidát

Co se divíte? Paroubek říkal, že až oznámí kandidáta na prezidenta, tak to břinkne. A že to břinklo pořádně!

Stejně jako Petr Nečas nedokážu pochopit, že to někdo s nominací toho kandidáta ČSOB může myslet vážně. Že je z ČSOB je přitom podle mě ještě to nejmenší.

Předně mi vadí, že to neni Čech, ale Američan. Nebavíme se teď de iure, ale de facto. Celý život žije v Americe, Česko zná možná tak z Ruzyně. Ale abyste si nemysleli — má tady zubaře, vole, takže je Čech jak poleno, podle toho se přece pozná. Donedávna neměl ani české občanství. Co je nejdůležitější — nevolí ve volbách. Tudíž je mu osud naší země absolutně wurst. Continue reading “Švajner das Schwein”

Máme holé ruce

Každý rok se snažím v tento den něco sepsat. Vždycky řeším několik problémů. Jak napsat něco nového a neudělat při tom chyby? Jak nebýt moc patetický? Jak nevykrádat ostatní autory? Dneska tedy jenom pár poznámek.

Karel Janyška, bývalý supermanažer OF a později dlouholetý manažer ODS, prohlásil, že Sametová revoluce jsou pro něj druhé narozeniny a že byl ochoten položit život, kdyby to bylo zapotřebí.

Demonstrace 17. listopadu

Continue reading “Máme holé ruce”

Der Steuersong

Milé děti, dnes si přeložíme jednu písničku, kterou nikdo z vás asi nezná. Ale mohla by se stát hymnou socanů. Je to remake písničky Asereje.

Překladatelská poznámka: Steuer znamená v němčině volant nebo daň, podle toho v jakym rodě. Proto ty frky. Kromě toho se v celé písni tyká, ale to v češtině nejde odlišit.

Das is’ ja wohl einfach der Hammer, Leute: Kaum braucht man von euch mal ‘n bisschen Kies für Vater Staat — schon ist man beliebt wie Fußpilz! Dabei will ich nur euer Bestes — euer Geld!
Lidi, to je prostě fakt bomba: Zrovna od vás člověk chce trošku peněz pro matičku vlast — a hned je oblíbenej jako plíseň na noze! Přitom chci jenom vaše nejlepší — vaše peníze! Continue reading “Der Steuersong”

Novodobý Don Quijote

Prezident Klaus uvedl svou knihu Modrá, nikoli zelená planeta na německý trh. Při této příležitosti udělal rozhovor v němž konečně zaznělo, co si myslím také. A vtipná otázka na závěr celého rozhovoru byla třešničkou na dortu.

Nepochybně. Jaderná energie je daleko lepší než téměř všechny ostatní energie. Proto to byla chyba. Atomovou energii potřebujeme, to je zcela jasné a víra ve zcela jiné zdroje energie je iracionální. Nové větrné mlýny jsou podle mě skutečně tragické, jejich koncentrace v okolí Berlína nabízí smutný pohled. A nejsou řešením.

Prezident Klaus bojuje jako novodobý rytíř Don Quijote s dnešními větrnými mlýny?

Toto srovnání považuji za poctu. Když vidím aroganci lidí jako je Al Gore, musím proti tomu něco dělat. To je a vždy bylo moje motto.

Celý rozhovor zde.

Ještě štěstí, že to není novodobý Don Kojot.

Nacismus není pravice!

Minulý týden byl v médiích ve znamení jedné demonstrace. Média opakovala stále dokola, že jde o demonstraci ultrapravice nebo pravicových radikálů. To sotva.

Pravice se vyznačuje zejména třemi atributy. Důrazem na tržní svobodu, důrazem na svobodu jednotlivce a snahou o malý státní aparát. Ani jedné z těchto tří základních složek pravice nacismus nevyhovuje. V ekonomice je dirigistický, je kolektivistický a omezující a státní aparát má obrovský, všemocný. Pravdou prostě je, že je to další kámoš na krajní levici. Hned vedle komunismu, anarchismu nebo environmentalismu.

Hodit nacismus na pravici je Stalinův trik, který se hodí každému radikálnímu levičákovi (včetně Paroubka). Distancují se tak od nacismu a naznačují, kam vede náklonnost k pravicovým hodnotám. A jejich ovce (nejnověji i Švejnar) jim to baští. Hnus, velebnosti.

Krajní pravicí se naopak dá nazvat např. anarchokapitalismus. A to proto, že dovádí ty esenciální pravicové hodnoty do krajních mezí.

Tak to je prdel :D

V naší menze probíhala soutěž o dvě zpáteční jízdenky do Itálie. Hádejte, kdo jí vyhrál :cool: Prej to má hodnotu 8300 Kč. A to jsem si dal jenom párkrát oběd a ještě jsem ho jednou dostal zadara. Přitom jsem to svoje telefonní číslo psal na zdi ve frontě, takže bylo úplně nečitelný. Tak asi tak úplně ne, no.

Ještě jsem nikdy nic nevyhrál, pokud se nepočítá soutěž v rychlosti pojídání melouna bez použití rukou, za kterou jsem vyhrál meloun :)