Tag: EUsoc

Běžný den v europarlamentu: 178 hlasování za půl hodiny

Možná to znáte z české Sněmovny – poslanci hlasují zmáčknutím tlačítka a po hlasování se seběhnou k tzv. sjetinám, kde kontrolují, zda hlasovali správně a zuřivě na sebe gestikulují. Pokud zjistí, že hlasovali jinak, než mysleli, zpochybní hlasování a hlasuje se znovu.

Tak takhle to v Evropském parlamentu vůbec neprobíhá. Plenární zasedání ve Štrasburku trvá jeden týden v měsíci od pondělí 17:00 do čtvrtka 14:00 s tím, že v úterý, ve středu a ve čtvrtek se kolem poledne poslanci na půlhodinku sejdou na hlasovací maratón.

Nedalo mi to, a tak jsem ve středu 11. března hlasování spočítal. Ve voting listu, což je něco jako europoslancovo přikázání, jsem napočítal 178 separátních hlasování. Jak lze vidět na videu níže, poslanci je všechna zvládli za 37 minut. To je efektivita, co? Continue reading “Běžný den v europarlamentu: 178 hlasování za půl hodiny”

Interpelace Komise a dodržování jednacího řádu EP

Pravidlo 130 jednacího řádu Evropského parlamentu (dále jen JŘ) stanoví individuální právo každého europoslance pokládat písemné otázky zejména Evropské komisi a Radě Evropské unie. V české parlamentní hantýrce se tomu říká interpelace.

Komise a Rada mají šest týdnů na zodpovězení dotazu, což při dvoutýdenním zpracovování dotazu (než se to vůbec Komisi a Radě pošle) dává zhruba osm týdnů. Dotazů je ovšem tolik, že Rada a Komise odpovídat nestíhají. Jaké otázky zatím položil Petr Mach, můžete vidět na jeho europarlamentní stránce.

Nedávno jsem zjistil, že exsitují poslanci, kteří mají kolem tří set (!) položených otázek. To mě zaskočilo, protože jsem žil v domnění, že limit je pět otázek měsíčně. Continue reading “Interpelace Komise a dodržování jednacího řádu EP”

Většina Litevců nesouhlasí s vládním rozhodnutím o přijetí eura

Průzkum veřejného mínění, který zadala eurokritická aliance Europeans United for Democracy (EUD), ukazuje, že 49 % Litevců nesouhlasí s rozhodnutím své vlády přijmout euro, zatímco s rozhodnutím souhlasí pouze 26 % (5 % rozhodně souhlasí, 21 % spíše souhlasí).

Průzkum též ukázal, že 57 % Litevců si myslí, že přijmout euro bez referenda bylo špatně. Pouze 32 % odpovědělo, že to bylo správné rozhodnutí.

64 % respondentů si nebylo jistých, že “Litva získá všechny výhody přestupu z litasu na euro, které slibovala vláda a různí experti”.

Tyto výsledky zpochybňují výsledky průzkumů placených z EU, jako je Eurobarometr, které jsou dlouhé, komplexní a vychylují výsledky eurofilním směrem. Průzkum EUD byl proveden metodologicky stejně, jako to dělá Eurobarometr, ale nebyl součástí hodinového dotazování. Průzkum rozhodně ukazuje, že měsíc před zavedením eura pro něj v Litvě není žádná veřejná podpora.

EUD je eurokritická aliance se zvolenými politiky ve 12 zemích EU. V letech 2012, 2013 a 2014 vedla kampaň, aby informovala lotyšské a litevské občany před následky odevzdání suverenity v měnové politice.

Výsledky průzkumu »

(zdroj: tisková zpráva EUD, přeloženo)

Rozhovor s Martinem Pánkem

Martin Pánek, politik, publicista, blogger, spisovatel, cestovatel a občas i trochu provokatér. Spoluzakladatel a aktivní člen euroskeptické Strany svobodných občanů aktuálně pracuje pro europoslance Petra Macha jako jeho zdejší asistent a vede časopis Laissez Faire.

Proč je bleeding heart libertarian? Co si myslí o EU? Jakou známku by udělil ČR? Spolupracoval by s ODS? Jak vypadá takový pracovní den „evropského asistenta?“ To se dozvíte se v rozhovoru.

Ptal se: David Křapka Continue reading “Rozhovor s Martinem Pánkem”

Deklarace nezávislosti – jako kdyby Jefferson znal Evropskou unii

V roce 1776 sepsali a vydali Otcové zakladatelé Spojených států amerických Deklaraci nezávislosti na Velké Británii. Dokument obsahuje okřídlené věty:

“Pokládáme tyto pravdy za samozřejmé, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoje pravomoci upraveny takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.”

Deklarace později vyjmenovává příkoří, kterých se král Jiří III. dopustil na svobodě. Mezi těmito jsou např.:

“Svolával zákonodárná shromáždění na neobvyklá a nevyhovující místa, vzdálená jejich archívů, jen aby je tak únavou z všelijakých obtíží přinutil k přijetí svých vlastních opatření.”

Jako kdyby Jefferson mluvil o Bruselu a Štrasburku. Continue reading “Deklarace nezávislosti – jako kdyby Jefferson znal Evropskou unii”

Evropská komise je zase plná komunistů

Je to v Bruselu už taková pěkná prvolistopadová tradice. Nastoupí nová Evropská komise a komisaři hrají s voliči “oko bere”. Kdo přesněji trefí, kolik je v Komisi komunistů, vyhrává.

Když jsme vstoupili do Evropské unie v roce 2004, vlády se ujala Barrosova první Komise. V ní účinkoval např. usvědčený defraudant Jacques Barrot, ale mimo něj byli členy Komise Siim Kallas z Estonska, bývalý člen Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. László Kovács z Maďarska, velký přítel diktátora Kadára a člen ÚV Komunistické strany Maďarska. Česká republika ke svojí ostudě do této Komise poslala Pavla Teličku, režimního oportunistu, který v 21 letech vstoupil do KSČ. Předseda Barroso sám pak byl v mládí přesvědčeným obdivovatelem předsedy Mao Ce-tunga. Continue reading “Evropská komise je zase plná komunistů”

Europoslanci chtějí novelizovat zákon poptávky

iHned informuje o petici europoslanců k rukám štrasburského starosty. Europoslanci ve své petici píší: “Jednou měsíčně se stáváme ekonomickými ‘rukojmími’.” A dále pokračují: “Proto Vás žádáme, abyste proti těmto praktikám hotelů rozhodně zakročil. Nechceme sloužit jako ekonomický nástroj Štrasburku.”

Petice je zakončena neuvěřitelným odstavcem: “Evropský parlament přispívá bohatství města, ale to by nemělo zacházet tak daleko, že se kvůli naší přítomnosti zvednou ceny. My, kteří zůstáváme ve Štrasburku v průběhu plenárních zasedání, si tento minimální respekt zasloužíme.”

Podle použitého slovníku by si člověk myslel, že na příjezdu do Štrasburku hodí na poslance hoteliéři deku, sváží je a oberou je o všechen plat, co mají na účtech. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský dokonce píše, že hoteliéři jsou loupežníci a na Evropské unii si mastí kapsy. Continue reading “Europoslanci chtějí novelizovat zákon poptávky”

Ztratili jsme poslanecký klub v Evropském parlamentu

Ve čtvrtek kolem poledne jsme přišli o poslanecký klub v Evropském parlamentu (EP). Lotyšská poslankyně totiž podlehla nátlaku socialisty Schulze (předsedy parlamentu) a lidovce Webera (předsedy největšího poslaneckého klubu v EP) a odešla z našeho klubu Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD).

Jak nám sama řekla, pánové Schulz a Weber na ni tlačili, aby odešla z našeho poslaneckého klubu, jinak ji nenechají zvolit hlavou parlamentní delegace do Kazachstánu. Věděli, že o tento post velmi stojí a ucítili příležitost, jak náš klub rozložit. Continue reading “Ztratili jsme poslanecký klub v Evropském parlamentu”

Hilarious EPP stuff on Czech radio

Here’s what Pavel Svoboda (EPP, chairman of JURI) had to say today morning when he was on Czech radio against Petr Mach:

It is good news for those who want a united Europe. Bad news for Putin and other people who want a Europe that fights within.

Small voices should not have the same opportunity of qualified speaking so that it looks like they stand for or represent the same part of citizens as the bigger groups. That is entirely logical.

It will, in fact, mean that the group won’t have the qualified privilege to comment on proposals in the European Parliament, it won’t have the secretariat and various aides and above all it won’t bother those who, in spite of the difference in their opinions, want to constructively build a unifying Europe. Continue reading “Hilarious EPP stuff on Czech radio”

Jeden den s europoslancem v Bruselu

Jak to vlastně vypadá, když Petr Mach přijede do Bruselu? Čtěte tuto reportage a dozvíte se.

Jak možná víte a možná ne, shodou okolností byl předseda muflonů Petr Mach zvolen jako europosel do Brusele. Shodou ještě divnějších okolností jsem opustil pozici kecala v CSC a stal se euroasistentem nově zvoleného europoslance.

Petr Mach jakožto předseda strany nechce v Bruselu trávit víc času, než je nezbytně nutné. Na rozdíl od předsedy AfD Bernda Luckeho, který prý do Bruselu přestěhoval sebe i s celou rodinou.

První týden v měsíci zasedají výbory. Petr Mach je členem výboru pro ústavní záležitosti. Den s europoslancem tedy začíná ráno v devět zasedáním výboru. V labyrintu, jakým je budova evropského parlamentu se snažím najít místnost, kde má výbor svoje zasedání. Po chvilce bloudění, během něhož jsem potkal Pavla Teličku, jak spěchá na zasedání svého dopravního a turistického výboru, jsem našel správnou místnost a usadil se. Continue reading “Jeden den s europoslancem v Bruselu”