Posts tagged hong kong

Čína II: Přes Guangzhou a Peking domů

V minulém díle jste viděli: Hong Kong, Viktoriin přístav, Viktoriin vrch, pláž a rostoucí HDP. V tomto díle se naše dovolená po dvou týdnech chýlí ke konci, a tak se musíme dostat z Hong Kongu do Prahy. Tato cesta zahrnuje jeden den v Guangzhou, přestup v Pekingu, jeden den v Dubaji a nakonec spoj do Prahy a pak metro do Butovic.

Poslední ráno v Hong Kongu jsme vyrazili na mongkokské trhy nakoupit souveniry pro rodinu a jinou zvířenu. Nákup obsahoval smlouvání v angličtině a čínštině. Opět tak přišla vhod nejdůležitější čínská věta: “太贵了。” (Moc drahé.). Po nákupech jsme přejeli na hongkongské nádraží a vlakem se přesunuli do Číny. Byla to bezbolestná a rychlá jízda, celkem trvala jenom dvě hodiny.


Jest libo vkusný náhrdelník?

(more…)

Hong Kong: Anglie v Číně

dsc05061_resize

Po neuvěřitelné noci jsme se probudili do hongkongského rána. Už zanedlouho jsme měli sraz s Peggy a Stevem, mými couchsurfery z roku 2011.

Kdo četl Kompletní slepici, dobře ví, že Číňani si dávají tzv. “anglická jména”. Jedna z nejlepších otázek, kterou vám Číňan může položit, zní: “Martin? To je tvoje anglický jméno?” – “To je moje opravdový jméno, díky za optání.” V Hong Kongu s anglickými jmény došli tak daleko, že je mají napsaná i v občance a oslovují se jimi mezi sebou.

Peggy se Stevem nás nejdřív vzali na “typickou hongkongskou snídani”, jak to sami nazvali. Koukali dost překvapeně, když jsem jim říkal, že míchaný vajíčka, šunka, toast, buchty – a ano i čaj s mlíkem jsou věci, který lidi jedí v Anglii a že to jim vnutili Angličani. Já jsem zase koukal překvapeně, že tu jezdí červený double-deckery. (more…)

Čína II: Průjezd Shenzhenem a příjezd do Hong Kongu

Jak již bylo nastíněno v minulém díle, z shenzhenského letiště jsme spěchali rovnou do Hong Kongu. Vymyslel jsem tenhle trick, protože z Shenzhenu se dá do Hong Kongu dostat bez problémů a byly sem levnější letenky než do Guangzhou a mnohem levnější než přímo do Hong Kongu.

Prolezli jsme letiště, kde jsem musel odmítnout hromadu taxikářů nabízejících odvez. Šárka mi vyčetla, že se k nim chovám jako debil. Možná jsem jim teda měl říct: “Vážený pane taxikáři, omlouvám se, ale nevěřím vám, že byste mě vzal na taxametr a nemám náladu se s váma dohadovat o ceně,” ale na to jsem jednak neměl o půlnoci náladu a jednak z toho umim čínsky říct jenom to oslovení a “omlouvám se”. Takže jsem je odmítal prostým “ne” a kroucením hlavou. Jak to teď píšu, dochází mi, že někomu neznalému čínštiny může připadat vážně dost sprostý, když člověk na všechny taxikáře v okolí haleká: “不, 不, 不!”, tj. “bu, bu, bu!” (more…)

Go to Top