No, President Klaus did not pardon his friends

I was invited to a dinner with several classical liberals and conservatives in Brussels. We talked a great deal about politics in various countries and because it was my first appearance at this club, other invitees had quite a few questions regarding the Czech Republic and Czechoslovakia.

At one point, one of the attendees remarked something about President Klaus pardoning his friends. I quickly rejected this outlandish claim and set about explaining what President Klaus’s amnesty was actually about. In the course of my explaining, I realized that there is probably no sensible explanation of President Klaus’s amnesty in English. This is my attempt at clarifying for non-Czech audiences. Continue reading “No, President Klaus did not pardon his friends”

Václav Havel se stane autoritou také u ideových protivníků

Tento článek jsem chtěl napsat už celkem dlouho, původně jsem ho plánoval do Laissez Faire, ale doba je na něj zralá teď a tady.

Václav Klaus, velký ideový odpůrce Václava Havla, čas od času zmiňuje v čem všem se od sebe s Václavem Havlem lišili. I když je v těch výrocích jasná logika, publikum o tom nechce ani slyšet. Continue reading “Václav Havel se stane autoritou také u ideových protivníků”

Evropskou unii si rozvracet nedáme!

Václav Klaus se konečně veřejně přiznal k tomu, že je euroskeptik. Ve svojí knize Kde začíná zítřek píše:

Celek působení [evropského integrování] na nás, na naše životy, může být i dnes stále ještě kladný (i když o tom zcela přesvědčen nejsem).

+

Jsem proto přesvědčen, že je — v mnou vymezeném smyslu — čistý efekt evropského integrování záporný.

Kdyby se tedy někdo obtěžoval tu knihu skutečně číst a ne to pouze předstírat, Klausův názor by mu byl znám dávno. Nevím, jaké byly prezidentovy důvody pro to, aby to uvedl pouze ve filosofické knize a před kamerami i europoslanci stále opakoval, že naše členství nemá alternativu. Continue reading “Evropskou unii si rozvracet nedáme!”

Jana Bobošíková neustále lže o své kandidatuře za KSČM

Tak a dost. Bobovize neustále šíří jednu lež o svojí kandidatuře na prezidenta. A protože mě už sere, že ji nikdo neokřikne a nepošle, aby se šla stydět do kouta, tak tady jsou fakta.

Bobošíková tvrdí, že svojí kandidaturou snížila kvórum pro zvolení Václava Klause prezidentem. Její strategie údajně zafungovala. LEŽ!

Volba se konala 15. února 2008. Bobošíková nastoupila v červeném outfitu a červenými náušničkami za KSČM. Ještě před volbou odstoupila. Dává logiku, že pokud se někdo volby neúčastní, těžko asi může ovlivňovat kvórum. Ale jak to tedy bylo? Continue reading “Jana Bobošíková neustále lže o své kandidatuře za KSČM”

Václav Klaus se nebude blamovat v levicovém slepenci. Naštěstí

Letošní přestupový trh na české politické scéně je ještě napínavější než přestupový trh v NHL. Češi měli na obou trzích dva ze svých nejlepších synů — Jaromíra Jágra a Václava Klause. Zatímco Jágr 68 zakotvil v New Jersey, což se snad ukáže jako dobrý tah, tak Klaus 89 se po dlouhém tréninkovém kempu rozhodl letošní sezónu vynechat a ladit formu na Hanspaulce. Domnívám se, že to byl jediný možný tah. Tah, který Václava Klause zachránil od neskutečné blamáže.

Nijak se netajím tím, že jsem velkým obdivovatelem a podporovatelem Václava Klause (koneckonců i Jardy Jágra) a bylo by mi krajně nepříjemné stát ve volbách proti němu. S Václavem Klausem se shodnu na všech velkých a důležitých tématem, v těch menších se občas lišíme. Ale to je v rámci jedné politické ideologie nebo jedné politické strany normální a zdravé.

Ale zde hrozilo něco ještě horšího, než to, že by si dva mně milé subjekty konkurovaly ve volbách. Zde zcela vážně hrozilo, že se Václav Klaus octne v čele nezkrotitelného levicového slepence, se kterým se buď dostane do Sněmovny — a tento slepenec socialistů všech barev a denominací se naprosto rozhádá a rozpadne, nebo se s ním ani do Sněmovny nedostane — což by byla velmi nedůstojná tečka za velkolepou kariérou státníka Klause. Continue reading “Václav Klaus se nebude blamovat v levicovém slepenci. Naštěstí”

Miloš Zeman dělá totéž, co dělali Havel s Klausem

Tak prý prezident Zeman porušuje ústavní zvyklosti, natahuje Ústavu, obchází parlament, dělá puč a chová se jako nacisti. WOW! Člověk by řekl, že Zeman musel minimálně přijet na tanku a obsadit strakovku. A on přitom dělá totéž, co dělali Havel a Klaus.

Co se stalo? Vláda podala demisi (sice ji podal pouze premiér, ale má se — zřejmě v rozporu s ústavou — za to, že tím podala demisi celá vláda). Nově zvolený prezident využil svojí kompetence, kterou mu dává čl. 68 Ústavy ČR a jmenoval nového premiéra a novou vládu.

Je možné, ba celkem pravděpodobné, že nová vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. V čem však má spočívat údajný puč, nám zatím nikdo neřekl, protože Ústava ČR explicitně počítá s tím, že bude jmenována vláda, která důvěru nezíská. Continue reading “Miloš Zeman dělá totéž, co dělali Havel s Klausem”

Václav Klaus míří do Cato Institutu. Co to je?

Českými médii proběhla zpráva, že po konci svého mandátu zamíří Václav Klaus do amerického Cato Institutu, se kterým bude spolupracovat coby distinguished senior fellow. V článcích se však dle mého názoru nepodařilo českého čtenáře s tímto institutem příliš dobře seznámit. Chtěl bych to na těchto řádcích napravit.

Continue reading “Václav Klaus míří do Cato Institutu. Co to je?”

Děkuji, pane prezidente

Původně jsem chtěl napsat nějaký shrnující článek o Václavu Klausovi, ale na to bude ještě dostatek času někdy za padesát let. Myslím, že nastala ideální chvíle na to, abych vyložil cestu svých politických idejí.

Ta cesta totiž do značné míry začíná u Václava Klause a končí — aspoň zatím — v Cato Institutu, kam právě prezident Klaus příští týden zavítá. Zde je tedy můj osobní příběh: Continue reading “Děkuji, pane prezidente”

Velezrádce?

Senát obžaloval prezidenta z velezrady, text zde ». Velezrady se měl dopustit těmito pěti body:

  1. Neratifikoval ESM
  2. Dlouho nechtěl ratifikovat Evropskou sociální chartu
  3. Nechce jmenovat nové soudce Ústavního soudu
  4. Vyhlásil amnestii
  5. Nejmenoval soudního čekatele Langera

Jsou to všechno samozřejmě nesmysly.

Ústava dává prezidentovi volnost v rozhodování, které mezinárodní smlouvy ratifikuje a které ne. Podle mě to z textu Ústavy plyne jednoznačně a nevidí to pouze zaslepený fanatický klausobijec. Nadto, domnívám se, že ratifikací ESM by naopak prezident velezradu spáchal.

Nové soudce Ústavního soudu prezident navrhoval, dokonce sociálního demokrata Koudelku, ale Senát se rozhodl, že mu žádného soudce neschválí. Proto by se Senát měl zamyslet spíš sám nad sebou.

Volnost v rozhodování, komu udělit amnestii, dává prezidentovi Ústava opět jednoznačně. Šok nad tím, že prezident může udělit milost nebo vyhlásit amnestii zcela libovolných rozměrů, je směšný. Kdyby si senátoři přečetli Ústavu, věděli by o této pravomoci prezidenta dávno. Navíc vyhlášení amnestie bylo správné. Amnestii tedy může vyhlásit libovolných rozměrů, dokud s ním souhlasí premiér (kterého sám jmenuje). A odpovědnost za amnestii nese vláda, ergo obžalovat prezidenta z velezrady kvůli amnestii je pojmový nesmysl.

Ústava taktéž dává prezidentovi volnost v rozhodnutí, koho jmenuje soudcem a koho ne. Prezident se řídí Ústavou, nikoliv názorem Nejvyššího správního soudu, který v Ústavě nemá oporu. Prezident je zkrátka funkce politická, nikoliv poštovní, aby doručoval rozkazy jiných ústavních orgánů na správná místa.

Víc k tomu není co dodávat. Senátoři nejhoršího parlamentu v dějinách této země by se měli stydět za to, jak účelově překrucují Ústavu České republiky.