Lidové veto: Co to je a proč to funguje

Článek byl napsán jako příspěvek do sborníku Svobodných k ústavním změnám.

Původně jsem chtěl do sborníku přispět poměrně rozsáhlou statí, ale vzhledem k omezení osmi tisíci znaky jsem se rozhodl vypíchnout lidové veto a pokusit se ho zařadit do souvislostí. Další dvě velké ústavní změny mají totiž mnohem větší podporu.

Zákon o rozpočtové kázni neboli dluhovou brzdu dnes podporuje kdekdo a v řadě zemí už se ústava v tomto smyslu změnila. Povinnost schvalovat zvýšení daní referendem má aspoň mezi našimi příznivci také jednoznačný ohlas, alespoň co jsem dosud zaznamenal.[1] Continue reading “Lidové veto: Co to je a proč to funguje”

Osobní vzpomínka na pana Bachoru

V sobotu ráno mě zasáhla velmi neradostná zpráva o tragickém úmrtí velkého bojovníka za svobodu pana Bachory. Je velká škoda, že není širšímu publiku znám, protože by si to po právu zasloužil.

Pan Bachora působil na úřadě vlády v době, kdy vládě předsedal Václav Klaus. Poté působil jako tajemník Nadačního fondu Václava Klause, v Centru pro ekonomiku a politiku, v občanském sdružení Laissez Faire, působil v kampani za nevstoupení do EU. Naše cesty se potkaly v okamžiku, kdy založil Stranu svobodných občanů, v níž poté tři roky působil jako místopředseda. Continue reading “Osobní vzpomínka na pana Bachoru”

Děkuji, pane prezidente

Původně jsem chtěl napsat nějaký shrnující článek o Václavu Klausovi, ale na to bude ještě dostatek času někdy za padesát let. Myslím, že nastala ideální chvíle na to, abych vyložil cestu svých politických idejí.

Ta cesta totiž do značné míry začíná u Václava Klause a končí — aspoň zatím — v Cato Institutu, kam právě prezident Klaus příští týden zavítá. Zde je tedy můj osobní příběh: Continue reading “Děkuji, pane prezidente”

Pět referend v jeden den = vzor moderní demokracie

13. března 2012 se ve Švýcarsku konalo pět celonárodních referend najednou. Zpracovával jsem je do školy, tak když už jsem se s tím namáhal, poskytnu ty informace i laskavému čtenářovi.

Pro politickou geografii Švýcarska je příznačné, že francouzsky mluvící kantony na západě země volí pravidelně podstatně levicověji než ty německy mluvící. Zapamatovat! Nyní už ke konkrétním referendům.

Zrušení knižního kartelu

  • 56,1 % ANO
  • západ Švýcarska NE

V referendu šlo o zrušení existující kartelu na trhu knih, který zamezoval prodávat knihy pod minimální cenu. Regulace vznikla na popud ženevského národního radního (Národní rada je horní komora švýcarského federálního parlamentu). Tento pán v roce 2004 tvrdil, že: “Nespoutaný trh vedl k mizení knihkupectví.” Že by to mohlo být třeba tím, že business model z roku 1800 málokdy funguje i v roce 2004, ho samozřejmě ani nenapadlo. Zajímavé je, že proti tomuto kartelu se vyjádřily federální autority (spolková rada, soud a antimonopolní úřad). Definitivní tečku za ním však udělali až němečtí Švýcaři, kteří pod heslem “ceny má určovat trh” vyvolali referendum, které jim dalo za pravdu. Continue reading “Pět referend v jeden den = vzor moderní demokracie”

Projev k eurovalu

Senát se zase chystal schválit ratifikaci eurovalu, takže Svobodní svolali protest na Klárov. Už jsme se tam takhle sešli asi pomilióntý. Karel Zvára už mi několikrát vyhrožoval, že mě pozve k mikrofonu, ale nikdy to nesplnil. Až teď.

Zde je nejasná zpráva o mém vystoupení:

Chce to ještě trochu trénink, no. A lepší nebejt příště nachcípanej a nespěchat. :)

PS: Za tu ceduli s gramatickou chybou, co stojí vedle mě, se stydim. Upozorňoval jsem na to, ale nikdo to neopravil…

Můj příspěvek ke krajským volbám

Svobodní uspořádali seminář k nadcházejícím krajským volbám, kde jsem vystoupil se svým příspěvkem a touto prezentací.

Do sborníku jsem pak zaslal tento text s názvem Ekonomická soutěž a svoboda.

Příznivci a členové Svobodných mohou na fóru o sborníku diskutovat, nakonec by z toho měl vylézt nějaký zajímavý program. Pokud nejste příznivci nebo členové, tak se jimi hned staňte. :) Příspěvky uhrazené teď budou platit i celý příští rok.

Fürstentum Liechtenstein & Schweizerische Eidgenossenschaft

2.–5. září 2011

Akční skupina ve složení předseda Mach, místopředseda Bachora, místopředseda Smetka a podržtaška MMister vyrazila mimo Evropskou unii, konkrétně do Lichtenštejnska a Švýcarska. Zlatým hřebem programu bylo bezpochyby pití piva za 100 Kč/kus. Anebo návštěva na lichtenštejnském zámku a audience u knížete Hanse Adama II. Podle gusta! Continue reading “Fürstentum Liechtenstein & Schweizerische Eidgenossenschaft”

ČPS = KSČ?

Fakt #1: V Berlíně se konaly zemské volby. Rudá koalice v nich získala 66,5 % (zdroj). Tuto koalici tvoří SPD (paroubkovci), Zelení Khmérové, Linke (marxisti) a Piráti.

Fakt #2: Piráti mají velmi dlouhý program psaný politickým ptydepe, což je věc, kterou bych velmi nerad četl.

Fakt #3: Petr Mach napsal na Facebook výcuc z tohoto programu ve znění:

Ti Piráti v Berlíně, to jsou komunisti pod novým názvem. Zavedení minimální mzdy, znárodnění plynárenských a elektrárenských společností, MHD zdarma placená komplet z daní, okamžité zastavení všech jaderných elektráren, volební právo všem přistěhovalcům-cizincům, vybudování bezplatné internetové sítě za peníze daňových poplatníků, dotované bydlení… Celý jejich komunistický manifest: http://berlin.piratenpartei.de/wp-content/uploads/2011/08/PP-BE-wahlprogramm-v1screen.pdf

A tak začala hra na kočku a myš piráta. Continue reading “ČPS = KSČ?”