Author: mpanek

Cestovatelské bložínky

Dřív, v dávných pravěkých dobách blogování, na sebe blogeři odkazovali a reagovali. Jeden napsal článek k sobě na blog, druhý na to napsal svoji reakci k sobě, a třetí o nich obou napsal, že jsou úplně mimo, samozřejmě taky k sobě na blog. Dneska už se to moc nenosí, každej si hrabe na svym písečku.

Ale já vám ukážu nějaký cizí blogy, který mi přijdou zajímavý, protože jsem férovej kluk.

Girl in Czechland — Blog Angličanky (přímo Londýňanky), která přesídlila se svým Czechmanem do Čech, přímo do Prahy. Popisuje svoje zážitky. Čech to všechno důkladně zná… ale když jsem to četl podané od cizince, smál jsem se jako blázen. Kdo by se nesmál údivu, že babička napěchuje při každý návštěvě auto až po střechu jídlem domácí výroby? Kdo by se nesmál tomu, že Češi šetřílkové nikdy nejedou taxíkem a rohlík poslouží stejně dobře k snídani, obědu i večeři? :) Continue reading “Cestovatelské bložínky”

Životní prostředí, addendum

Dodatek k článku Čína: edice životní prostředí.

Dneska mi můj učitel čínštiny vyprávěl, že rád leze po horách. A že před pěti lety tady v Jinanu bylo mnohem horší znečištění než dneska, že tu nebyla modrá obloha prakticky nikdy.

To by ovšem znamenalo, že už jsme v klesající části Kuznetsovy křivky! A tedy že slušné životní prostředí tu bude co nevidět… a s tim taky přijde pěkný horko.

Za pět let?

Den měsíce

Včera jsme měli v Číně státní svátek. Z nějakýho záhadnýho důvodu se mu říká svátek poloviny podzimu, přestože oslavuje podzimní rovnodennost, což jak známo v Evropě označuje samotný začátek podzimu.

Při týhle příležitosti jsou třídenní prázdniny (na vejšce!), takže tenhle tejden jsem byl ve škole jenom v pondělí. A Číňani to berou fakt vážně. Sjížděj se rodiny a slaví. Náš správce hotelu si sem přivez celkem dost příbuznejch včetně dvou čínskejch prcků.

Základní povinnost při tomto svátku je koukat na měsíc a obdivovat ho. Číňani navíc, když maj radost, tak odpalujou ohňostroje. Asi jako Rich Texan, postavička ze Simpsonů, kterej když má radost, tak kolem sebe střílí z pistole. Takže tady jsou ohňostroje a dělobuchy na denním pořádku. Oslavuje se tim svatba, narozky, státní svátek… mám pocit že i ohňostroj se tady oslavuje ohňostrojem. Takže včera tu byla taky spousta ohňostrojů.

Neodmyslitelnou součástí tohodle svátku jsou taky měsíční koláče. Má to bejt nějaká delikatesa, ale mně to teda nepřipadá nějak extra. Číňani se nevzájem obdarovávaj těmahle koláčema (prej jsou dost drahý), každej jich dostane víc než může sníst, takže je prej nikdo nejí a některý firmy je prej vykupujou zpátky a prodávaj zase za rok. Markets in everything. :)

Dneska jdeme pozorovat východ slunce na Tai Shan. Stay tuned!

Info

Dneska jsem si vybral svoje čínský jméno. Takže v Číně se odteď jmenuju 马杰华, v pinyinu Ma Jie Hua, čte se to něco jako [ma ťje chua]. První znak znamená “kůň” a je v čínštině je první rodinný jméno. Takže to je něco jako moje příjmení. Kůň. :D Poslední znak je Čína a ten prostřední je prej něco jako vynikající — učitel říkal, že to má symbolizovat něco jako “vynikající student v Číně”, což jsem samozřejmě celej já. :mrgreen: Škoda, že nezná muj průměr z Prahy, asi by mi změnil jméno.

Btw, věřili byste, že si Číňan (chlap) dá jako anglický jméno Angel nebo Sunny?

Další informace. Moje čínský číslo na pevnou linku je +8653188561484, na mobil +8618764007066 — na obou jsem k zastižení, ale ani z jednoho já nemůžu napsat ani zavolat do Čech. :D Moje český číslo samozřejmě taky funguje.

A moje adresa:
Foreign Office, Shandong Economic University
7366 Er Huan Dong Lu
Jinan 250014
Shandong
China

PS: Přenastavil jsem si čas na blozísku, aby odpovídal tomu mýmu. Dobrou noc. :)

Čína: edice životní prostředí

Protože vím, že můj blog čtou kromě pravicových extrémistů (čímž myslím nejenom spolužáky z VŠE) taky zeleně angažovaní občané (čímž myslím nejenom spolužáky z gymplu). Tento článek bych jim tedy chtěl věnovat.

V poslední době jsem se dozvěděl, že tenhle blog k mýmu překvapení čtou taky lidi, kteří si přímo říkaj o to, abych jim tady věnoval nějakej laskavej humor, ale to si necháme jako překvápko až někdy na příště. ;)

Takže k dnešnímu tématu. Věrní čtenáři už mají teoretický základ, takže dneska přejdeme i k praktické aplikaci. Zejména se vám dnes bude hodit Kuznetsova křivka. Continue reading “Čína: edice životní prostředí”

Wo xiang lifa

Šel jsem k holičovi…

V Praze už jsem se nějak nestih ostříhat a strojek jsem si brát nechtěl. Takže mi nezbylo než navštívit místního střihorukýho Edwarda.

Nejdřív jsem se tak rozhlížel, jestli někde v okolí najdu holičství. Jedno jsem objevil, ale bylo dost z ruky, tam se mi nechtělo. Tak jsem se zeptal Skota Fina (jmenuje se Fin, ale je to Skot), kam se tady chodí ostříhat. Popsal mi cestu a že je to nedaleko. OK.

A teď ještě, co mám říct? Poradil mi Novozélanďan, jehož jméno jsem zapomněl a je mi trapný se ho na něj ptát. :) Že prej mám říct “Wo xiang lifa.” Z hodin čínštiny už jsem věděl, že “wo xiang” je “chtěl bych” a “lifa” je účes. Ve znacích to je 我想理发, což jste samozřejmě věděli. :)

Druhej den jsem se vypravil. Kadeřnictví jsem našel, pronesl jsem svůj štěk a dál už jsem se jenom hloupě tvářil. Na starosti mě dostal týpek. Přemejšlim, kdy naposledy mě stříhal kluk… a pochybuju, jestli se to vůbec někdy stalo. V Čechách jsou jenom ženský. A pak samozřejmě Zohan. A muj kadeřník měl nabarvený vlasy nějakou růžovou barvou. Číňani ani Číňanky se nebarví. Potkat tady obarvenou holku je vzácnost. A ještě jsem tu nepotkal žádnou, která by byla vyloženě blondýna… přitom tim by tu na sebe určitě strhla spoustu pozornosti. Continue reading “Wo xiang lifa”

První fotka z Číny

Takže toto je moje první fotka z Číny. :D Foceno na náměstí Quancheng, což je v překladu náměstí Města pramenů. Jinanu se totiž přezdívá Město pramenů (ne pařmenů!).

Je to focený u tohodle monumentu, ale je tak velkej, že by se se mnou na tu fotku nevešel ani z půlky. A i když to vypadá na takový podzimní počasí, tak se nenechte vysmát — Celsius leze přes třicet stupňů. Continue reading “První fotka z Číny”

Peking, Beijing, nebo snad Pei-ťing?

Krátký zápis o zápisech.

Jak všichni dobře víte, čínština používá znaky. Taky asi víte, že existuje něco jako tradiční a zjednodušená čínština – to víte hlavně proto, že vás s tim otravuje Windows nebo Internet Explorer (taky cejtíte tu nostalgii, když se řekne tohle slovo? :)).

Skutečnost je taková, že lidi neumí čínský slova zapsat ani přečíst. Navíc, co si budeme povídat, v textu psanym latinkou by najednou čínský znaky vypadaly celkem blbě, takže neni vhodný ani žádoucí zapisovat hlavní město Čínské lidové republiky jako 北京. Proto to chce nějakou romanizaci, tj. zápis do latinky. Continue reading “Peking, Beijing, nebo snad Pei-ťing?”