V reportáži z druhýho dne jsem zapomněl na podstatnou věc, takže to teď musim dohnat. Zařizoval jsem si americkou SIMku. To byl horor…
Category: notes
New York, den čtvrtý
Spim si takhle Hughesovic futonu, když najednou uprostřed noci mě probudí jejich chození do koupelny. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Ale když v 5:36 synchronně proskákali mym pokojem v čerevenejch trenkách a bílejch tričkách, zavázali si kecky a šli běhat, tak jsem myslel, že to snad musí bejt vtip. (A to jsem si myslel, že vstávat v 7 je známka nevychovanosti. :) )
V šest hodin jsem vzdal poslední pokusy o usnutí. Takže pěknej Den nezávislosti!
New York, den třetí
Vzbudil jsem se ráno u Hughesů, který asi mířili do kostela (přece jenom neděle ráno) a venku lilo jak z konve. Vůbec se mi tam nechtělo, ale poslali mě do Muzea dějin přírody, že prej je to tam cool.
New York, den druhý
V zápisu z prvního dne jsem zapomněl zmínit, jak dopadly moje žádosti o ubytování u couchsurferů. Poslal jsem jich snad víc než za celej uplynulej rok dohromady a dostal jsem jednu odpověď, že je obsazeno, jinak nic. Tak jsem žádal o last minute gauč. Continue reading “New York, den druhý”
První den v New Yorku
Vzbudil jsem se první ráno v New Yorku, zatimco město nespalo, protože: Tuto město nikdy nespi a to ti řikam na beton!
Cesta Vídeň-Brooklyn
Anka mě opustila na vídeňský stanici Landstraße. V tu chvíli na mě padla docela tíseň. Čekaly mě totiž následující úkoly: projít check-inem na letišti (tam by měl stačit pas a platební karta), neztratit se na Heathrow, projít imigračnim v New Jersey a dojet nočnim metrem až do Brooklynu. Dělalo se mi z toho úplně zle, abych pravdu řek.
Check-inem jsem prošel, ale protože jsem tam byl moc brzo, ještě jsem tam nesměl složit bágl. Fajn. Tak jsem teda chtěl zapnout notebook a jít na internety. Avšak nepodařilo se mi na celym vídeňskym letišti najít jinou zásuvku než na záchodě. ZOMFG? Continue reading “Cesta Vídeň-Brooklyn”
Vídeň
28.-30. června 2011
Jak známo, letošní léto mám strávit v Jůesej. Opět jsem si objednal lety z Vídně s tim, že tentokrát mi teda ta návštěva Vídně už musí vyjít.
Semestr mě zaměstnával až do poslední chvíle, takže jsem neměl moc času ani chuti hledat ve Vídni ubytování. Když jsem pak poslal žádosti o couchsurfing, dostal jsem několik odpovědí typu “hrozně ráda bych tě ubytovala, ale mám zkoušky / nejsem ve Vídni / něco takovýho”.
Pomalu jsem se s návštěvou Vídně začínal loučit a spřádal jsem různý nouzový plány. Když jsem šel v pondělí na prohlídku bytu a někdy v půl jedenáctý večer jsem se vrátil, viděl jsem, že mě přece jenom jedna couchsurferka ubytuje na obě noci.
A začal shon… Continue reading “Vídeň”
Europoslanec: nejlepší job na světě
Diskuse na téma nejlepších prací na světě jsou zřejmě věčné. Tento blog si tímto dovoluje přispět do debaty poměrně nápadem poměrně silné váhy. Nejlepší job na světě totiž má… famfáry… europoslanec.
Začněme platem europoslance.
- základní plat: 7957 € hrubého, 6201 € čistého
- všeobecný nedaněný příspěvek: 4299 €
- denní nedaněný příspěvek: 304 € dělá při průměrných 12 zasedacích dnech 3648 €
Sečteno podtrženo, hrubý plat europoslance činí 15 904 € (14 148 € čistého), tj. přibližně 387 tisíc Kč. Pro srovnání — premiér ČR si vydělá 150 100 Kč měsíčně, prezident republiky 186 300 (oboje hrubého). Continue reading “Europoslanec: nejlepší job na světě”
Panu prezidentovi k narozeninám
Kdo mě zná, ví, že české novináře chovám pouze v největším opovržení. Tolik neprofesionality a svazáctví se v jiné profesi najde stěží. Přesto mě opět dokázali novináři překvapit. Je vůbec možné, že noviny pořádají soutěž v tom, kdo prezidenta k jeho životnímu jubileu víc polije sračkama?
Co dodat k tomu, co předvádí Mladá fronta nebo Reflex? To se fakt v redakcích nenajde nikdo, kdo by dokázal popřát hlavě státu aspoň trochu civilizovaně? No nic, ustálený pojem mediální mrdky říká všechno.
Samozřejmě, netřeba hledat příčiny příliš dlouho. Český novinář si myslí, že je nejchytřejší tvor na světě. Když s ním pak Klaus vytře podlahu, bolí to mocinky.
Rád bych na tomto místě panu prezidentovi popřál hodně zdraví i štěstí, co nejvíce sil a chuti do boje se socialismem všech barev a denominací a dobrou chuť u pravicového jídla na dnešním narozeninovém obědě. :)
Příliš se asi nesluší, aby gratulant oslavence o něco žádal — obzvláště, když oslavencem je prezident republiky — ale nemůžu si pomoct: Přál bych si, pane prezidente, abyste se polepšil, a přiznal otevřeně do médií, že Evropská unie je k hovnu a škodí nám. Že to napíšete do poslední kapitoly knihy, toho si totiž bohužel nikdo nevšimne…
Den daňové slobody 2011
Liberální institut spočítal, že letos připadá den daňové svobody na dnešek, tj. 15. června. Znamená to, že na stát musíme pracovat skoro půl roku; jinými slovy, že skoro půlku toho, co vyděláme, nám stát ukradne a dá to nějakým vyžírkům.
