Category: notes

Hladká desítka

Článek není o pivu.

26. dubna se na sokolovském stadiónu uskutečnila Velká cena Sokolova v atletice. V jejím rámci mě zajímal pouze běžecký závod na 10 km. O své účasti na něm jsem se rozhodl asi dvě hodiny před startem. Podle toho taky vypadal můj výkon, protože od půlmaratónu jsem úplně přestal trénovat (mj. kvůli lehké nemoci).

Ale říkal jsem si, že bych stejně šel trénovat na PIM, tak proč nezkusit závodní desítku. Navíc večer byl závod s povinnou účastí, totiž pivní maratón.

Vzal jsem si tedy tréninkové botky (neb závodní jsou v Prase), civilní kraťasy (neb závodní jsou v Prase), LiveSTRONG vestu a vyrazil jsem. Postavil jsem se na start s jasným cílem. Atakovat 40 minut, což je tempo 4 min/km, jak jste si správně spočítali. Continue reading “Hladká desítka”

Cykloperla

“Cyklistika je rychlá. Možná příliš rychlá.”
~Damiano Cunego, vítěz Gira d’Italia 2004

To máte tak. On prý jede na 110 %, ale stejně ostatním nestačí. Podle toho poznal, že všichni kromě něj sypou. To je ale dedukce, milý Watsone.

Vždycky budeme mít Pařížskou

Plán zněl jasně. Co nejrychlejc doběhnout do cíle. Avšak měl 42,195 zásadních překážek. Zde je necenzurovaný zápis.

Jak jsem psal, byl jsem trochu nastydlej. V sobotu jsem tomu ještě přidal, takže jsem skoro nemoh mluvit. Znechutila mě fronta na pasta party, takže jsem se nemoh navečeřet zadarmo :) . Start závodu byl v neděli v devět ráno, což znamenalo poslední jídlo v sedm, což znamenalo jít spát po pravidelné dávce Futuramy na Coolu a vstávat před šestou. Continue reading “Vždycky budeme mít Pařížskou”

Jak na maturitu

Jsme opět v čase maturit, a tak si stejně jako loni připomeneme můj pomaturitní článek pro Déčáky o tom, Jak se dělá maturita.

Jsou články, na který vzpomínám rád, a jsou články, u kterejch bych byl radši, kdybych je vůbec nenapsal.

Kromě toho, že si myslim, že tenhle článek se mi tenkrát docela poved (po dlouhý době konečně), tak myslim, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tenhle článek výrazně ovlivnil muj život, a proto ho mám obzvlášť rád.

Přeju příjemnou zábavu…

Nejistota budoucnosti

Jak velká je budoucnost oproti současnosti? Vím, co budu dělat za rok, za dva, za pět? Vím vůbec, co bych chtěl dělat?

Nevím nic. Někdo, kdo neví nic o své budoucnosti, nemá na VŠ co pohledávat. Pokud nepočítá s tím, že bude mít obrovské příjmy, tak nemá na VŠ co dělat z toho důvodu, že sám sebe okrádá. Nejistá budoucnost zdražuje studentům současnost. (Spočítejte si má dáti — dal, pokud mi nevěříte.)

Za rok mi — snad — končí škola a já nemám ani ponětí, co, kde a s kým budu dělat potom. Tisíce otázek. Vždycky když už se zdá, že aspoň některé z těch otázek nalézají své odpovědi (samozřejmě, že s odpovídajícím rizikem), přijde zvrat a s ním další spousty otázek bez odpovědí.

Kde se vidíte vy za rok, za dva, za pět?

1270 @ 3:30? LiveSTRONG

Očekávané se stane skutkem. Zítra se se startovním číslem 1270 postavím na Pražský mezinárodní maratón. Klepou se mi z toho kolena…

Můj aktuální stav není zrovna ideální. Trpím opět mírným nachlazením a puzením ke kašli — nic dobrého pro běh. Taky mě táhne levý stehno, bůh ví proč. Naopak se zdá, že na poslední chvíli si svoje protesty rozmyslelo pravý lejtko, který mě bolelo asi dva tejdny (od mého průměrného výkonu na hladké desítce).

Jak chci běžet. Zcela zásadním momentem bude to, zda se mi povede nepřepálit začátek. Budu se o to snažit ze všech sil. Tep držet pod 140. Continue reading “1270 @ 3:30? LiveSTRONG”

Best of Nigel Farage

Nejlepší řečník v europarlamentu Nigel Farage. Už jsem vám tu nějaká jeho videa představoval, tak dnes se podíváme na to — po mém soudu — nejlepší, co v eurokejvárně předvedl.

V demokracii je opozice nepostradatelná, je nezbytná. Ale jak vypíchl prezident Václav Klaus, když sem přijel — vy si nemyslíte, že by tu měl vůbec nějaký alternativní pohled existovat.

Continue reading “Best of Nigel Farage”

6. květen — Den vlastizrady

Po 125 vlastizrádcích ve Sněmovně (seznam zde) se dnes našlo dalších 56 vlastizrádců v Senátu (seznam zde).

Kdyby to nebylo tak tragické, tak by bylo celkem zábavné sledovat dnešní neustálý tok lží, lží, lží a zase jenom lží. Mezi tím lhaním ale vysvitl hlavní argument kolaborace, který ve svém projevu zmínil i bývalý předseda kolaborační vlády Mirek Topolánek.

Očesán od lží zněl tento argument: Jsme malí předposraní přizdisráči, a protože na nic lepšího nemáme koule, chceme být přisírkové Šárkézyho a Anděly, přestože víme, že to je pro nás špatně. (O rozumnosti tohoto “argumentu”, nechť si p. t. čtenář udělá obrázek sám.)

Chcát vlastizrádcům na hrob. Lepšího si nezaslouží. Ostatně na každou svini už se někde vaří voda, na každého vlastizrádce už se někde splétá provaz.

iDnes.cz neumí počítat (nebo číst) a neví, že kvórum bylo 48, nikoliv 49.

Ze všech vlastizrádných hlasů mě osobně nejvíce zklamali Martin Říman, Petr Nečas a Jiří Šneberger.

Jedinou pozitivní zprávou dnešního dne tak zůstává, že proti návrhu hlasoval senátor za Sokolovsko Pavel Čáslava, kterého jsme do Senátu protlačili doslova o pár hlasů, o které porazil bordeltátu a pozdějšího hejtmana Novotného. Je to čestný muž a patří mu poděkování.

Ostatně soudím, že bude zázrak, pokud se Evropská unie rozpadne, aniž by hlava jediného bruselského potentáta byla napíchnuta na kůl.

Lži, lži a eurolži

Václav Klaus by řekl, že se zase hraje nějaká hra, Nigel Farage by řekl “a pack of lies are being told” a já říkám, že tak průhledné lži může šířit jenom eurosvazák.

Česká republika prý selhala coby první předsednická země z východu. Tím prý zmařila dalším východním zemím jejich předsednictví.

K první větě není co dodávat. Je to nehorázná lež, což si může každý ověřit. Jako první země z Ostblocku předsedalo Evropskému svazu socialistického přátelství Slovinsko. Continue reading “Lži, lži a eurolži”