Posts tagged ivy

Jedno malé velké poděkování

[audio:http://dings.mmister.com/tunes/heybeautiful.mp3|titles=Hey Beautiful|artists=The Solids]

Člověk prý vykonává svoje rituály, protože mu umožňují lépe počítat čas. Jak ty malé každodenní jako ranní kafe, polívka v pravé poledne, čaj o páté nebo televizní zprávy v půl osmé, tak ty větší jako výplata patnáctého, mytí schodů každé druhé úterý v měsíci až po ty největší, každoroční jako jsou narozeniny, Vánoce, každoroční srpnová dovolená v Jugoslávii nebo finále Ligy mistrů (už zanedlouho, mimochodem 😛 ).

Časem, jak člověk stárne, rituály přibývají. A jiné ubývají. Přibývají, když se oženíte/vdáte, poznáte nové přátele, kteří mají všichni svoje narozeniny, nebo se přestěhujete do města, které pořádá nějaké každoroční úchylné akce jako třeba závod v pojídaní knedlíků. A ubývají asi celkem zřídka. Sice už nechodíte do školy od prvního září, ale ten začátek školního roku máte někde v hlavě, ne?

Jsou rituály veselé, kdy cítíte, jak vám v žilách koluje ta samá dobrá nálada jako když jste vyhráli ten zatracenej Stanley Cup nebo jste si koupili první kabelku Louise Vuittona. A jsou rituály neveselé, kdy naopak byste byli nejradši, aby se ten den nikdy nestal. Jako když jste zabili svého nejlepšího kamaráda ve svém autě. (more…)

Rok břečťanu

This is morning. That’s when I spend the most time thinking ’bout what I’ve given up…

Na několik pokračování jsem napsal poměrně rozsáhlý článek o uplynulém roce. Jenže pak jsem zjistil, že je psaný až moc ad hominem, a protože si myslím, že k osobní komunikaci slouží jiné prostředky než články na blogu, zůstane tenhle článek v šuplíku (jako mnoho jeho kamarádů od léta).

Tenhle článek bude jenom taková demo-verse. (more…)

Když se nemůžete nadechnout

Vím. Vím, že v posledních měsících jsem de facto přestal být blogerem. Nepsal jsem. Jedna věc je, že už si dlouho sám říkám, že bych měl být vtipnější, druhá věc je, že nemám městu a světu co sdělit. Nebo aspoň mám ten pocit. (more…)

Dva měsíce prázdnin

Zhruba (= přesně) před dvěma měsíci mi začaly prázdniny.

Nesnášim školu. To už o mně ví snad každý čtenář tohoto blogu. Není to tak, že bych nesnášel svoji školu (tu mám naopak ještě docela rád), ale nesnášim školu jako takovou. Učit se nesmysly, psát o tom ještě nesmyslnější moudra a ještě se k tomu tvářit, že to celé mě baví… tak to mě teda nebaví.

Takže jsem rád za každičkou chvilku, kdy se škola nekoná. (more…)

Tehdy a jen tehdy

Poprvé jsem se vydal na karlovarský filmový festival. Čtete censurovanou versi.

Slovo dalo slovo a dohodlo se, že Zrzka, Blondýna a Bruneta přijedou na prodloužený víkend na karlovarský festival. Musím hned na začátku předeslat, že všechny tři jsou z rodu Pohromkových a podle toho to někdy vypadalo 🙂 (more…)

Před třetí třetinou

Článek o tom, jak jsem prožil, přežil a pokazil uplynulý semestr. Článek volně navazuje na tento.

Byl to semestr, kdy jsem svůj čas alokoval do všeho jiného, jenom ne do studia. Podle toho to taky vypadalo. 🙂 V předvečer začátku semestru jsme založili politickou stranu, poznal jsem fungl nového výjimečného kamaráda a u jiného to lehce zaskřípalo.

Je slušnost přijít v prvním týdnu na všechny hodiny. Tak jsem také téměř učinil (dvě přednášky se mi kryly), ale posléze jsem přestal chodit na přednášky ze sociální politiky, ekonomiky životního prostředí, mikroekonomie a politických ideologií. (more…)

Pod mými křídly

Jednou za čas neni špatný udělat si malou rekapitulaci. Takže tady je seznam webů, který žijou/živoří pod mym účtem někde v americký divočině.

Shit happens! — Tento blog, všichni ho znáte. Za ta léta už jsem na něj napsal přes 1000 článků. Nějaký bych ale měl smazat 🙂

Déčáci — Třídní web, už zakonzervovaný a mrtvý. Teď už slouží jenom jako muzeum našich vylomenin. Když budete mít štěstí, natrefíte na článek, který vás pohorší. Je jich tam dost takových. Jak se vyjádřil Majkl, tenhle web je záchod internetu. Kdybych v době, kdy jsem chodil na gympl, věděl o tom, že existují hostingy, které nabízejí hosting několika domén na jednom účtu, dávno by adresa byla déčáci.cz.

Le Tour — Web, na kterej jsem docela pyšnej (na Déčáky jsem taky, ale záchodem internetu se radši nikde nechlubim 🙂 ). Psal jsem tam loni každodenní bleskové zpravodajství z Tour de France, a přestože jsem na to byl sám, myslím, že se mi to docela povidlo. Samozřejmě bych si to představoval mnohem lepší, ale to v jednom člověku fakt nejde zvládnout. Za chvíli se vrhnu na novou sezónu. A pokud by mezi vámi byl někdo, kdo by byl ochoten pomoci — a nemusí vůbec rozumět cyklistice — má dveře otevřeny.

Mixed By Ivy — Nejmladší přírůstek na mém hostingu. Tenhle blog není jako ostatní blogy. Ivy zapisuje svůj život tak, jak se odehrává. Nepíše donekonečna o politice, píše o tom, co jí potkalo, nebo naopak nepotkalo, ale chtěla by, aby jí to potkalo. A píše to skvěle. Jeden z mála blogů, kam se člověk vrací přečíst si staré články, aby mu zlepšily náladu. Kreslí a píše Ing. Iva Hromková. (Taky vás tak baví dávat do článků věci, kterým rozumí tak dva tři lidi? 🙂 ) (more…)

Bez práce nejsou doláče

Pro letošek jsem se kvůli okolnostem rozhodl najít si práci v Praze. Zatím to dopadlo neslavně, přečtěte si o dvou posledních případech.

MF Dnes
Vedu web LeTour.cz a při vší skromnosti si myslím, že to je nejlepší zpravodajství o TdF v češtině. Protože to, co předvádějí ostatní “sportovní redaktoři”, to místama fakt nechápu. Někdy mi připadá, že si spletli cyklistiku s nějakým úplně jiným sportem, nejspíš s prší, a tomu jejich výplody odpovídají.

A tak jsem si řekl, že bych to moh psát za peníze. Rozeslal jsem pár mailů, na které jsem samozřejmě nedostal žádné odpovědi. Jediný, kdo mi odpověděl, byl vedoucí sportovní redakce MF Dnes a chtěl se sejít. Sešli jsme se minulý čtvrtek. Šéf se ukázal jako příjemný pán. (more…)

Několik teplých slov k volbám

Čtení Lisabonské smlouvyTak zítra to začne. Od první tiskovky, na kterou mě pozval předseda, a od valentýnského ustavujícího sněmu (nejlepší věc, co se dá dělat na valentýna, je schůzovat, to mi věřte 🙂 ) uplynulo poměrně hodně vody. Ustavili jsme stranu ve všech krajích, přijali asi tisíc členů, rozdali tisíce propagačních materiálů, sestavili kandidátku a kandidujeme ve volbách.

Jiří Payne se o tom dnes rozepsal na svém blogu v článku Od Valentýna k volbám.

Ty čtyři měsíce od sněmu byly tak divoké (někdy doslova šílené) a naplněné emocemi a zážitky, že bez nadsázky můžu říct, že to byla snad nejzajímavější doba, co jsem zatim zažil (a neměnil bych za nic na světě). Jak v politice, tak i mimo ni. Když jsem si sháněl nějaké podklady pro tenhle článek, zabrousil jsem i do historie ICQ, což jindy nedělám skoro nikdy, a úplně se mě zmocnila nostalgie. Připadá mi to všechno tak dávno, a přitom jde o únor. (more…)

Jak na maturitu

Jsme opět v čase maturit, a tak si stejně jako loni připomeneme můj pomaturitní článek pro Déčáky o tom, Jak se dělá maturita.

Jsou články, na který vzpomínám rád, a jsou články, u kterejch bych byl radši, kdybych je vůbec nenapsal.

Kromě toho, že si myslim, že tenhle článek se mi tenkrát docela poved (po dlouhý době konečně), tak myslim, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tenhle článek výrazně ovlivnil muj život, a proto ho mám obzvlášť rád.

Přeju příjemnou zábavu…

Nejistota budoucnosti

Jak velká je budoucnost oproti současnosti? Vím, co budu dělat za rok, za dva, za pět? Vím vůbec, co bych chtěl dělat?

Nevím nic. Někdo, kdo neví nic o své budoucnosti, nemá na VŠ co pohledávat. Pokud nepočítá s tím, že bude mít obrovské příjmy, tak nemá na VŠ co dělat z toho důvodu, že sám sebe okrádá. Nejistá budoucnost zdražuje studentům současnost. (Spočítejte si má dáti — dal, pokud mi nevěříte.)

Za rok mi — snad — končí škola a já nemám ani ponětí, co, kde a s kým budu dělat potom. Tisíce otázek. Vždycky když už se zdá, že aspoň některé z těch otázek nalézají své odpovědi (samozřejmě, že s odpovídajícím rizikem), přijde zvrat a s ním další spousty otázek bez odpovědí.

Kde se vidíte vy za rok, za dva, za pět?

Typologie dívek (verse 09)

Kdysi dávno, čtyři tomu léta, jsem napsal článek Rabín, kněz a kdo k tomu?, což byla typologie holek tak, jak jsem to viděl v té době. (Mimochodem v době psaní článku jsem ještě nikdy neviděl film Rabín, kněz a krásná blondýna. 😳 ) Na článek narazila blogerka a napsala odvetu.

Když máte blog moc dlouho jako já, měli byste ho asi někdy promazat nebo občas zavřít. Protože časem zjistíte, že některé články už neodpovídají tomu, co si myslíte. (more…)

Cesta do turkmenské metropole

Po hlavních městech Velké Británie a Německa, rozhodl jsem se navštívit město ze všech nejhlavnější. Brno

Nikdy jsem v Brně vlastně nebyl. Byl jsem párkrát na nádraží při cestách do Kyjova (a jinam). A pak jsem byl na Gambrineusu. To jsem ale z Brna viděl jenom vnitřek výstaviště a vnitřek IKEA. A projel se šalinó. (more…)

Nesouvisle

Shrňme si zepár událostí posledních dní…

Psali jsme test z mikra za 5 bodů (celkem za předmět je 100). Myslim, že za výkon v něm předvedenej by mě měli vyhodit nejenom ze základního kursu ekonomie, ale i z matematiky s Bureškou (na základce). Až se stydim za to, že jsem ten papír odevzdal. Budiž mi omluvou, že jsem zazmatkoval skrzevá málo času.

—-

Nastyd jsem na kole a měl jsem kašel. Nemoh jsem kvůli tomu na půlmaratón do Pardubitz. Tak jsem se místo toho šel aspoň projet na kole 🙂 . Při projížďce jsem zjistil, že v Modřanech jezdí na bruslích uberhot kočky. Petr Havlík říká, že prej uberuberHOT, tak nevim 😉 . (more…)

Messe IV

Článek navazuje na čtvrteční díl.

V práci jsem se zase měl hlásit krátce před desátou. Těsně před usnutím jsem si ale uvědomil, že jsem zapomněl na domácí úkol z předmětu 1BP260 Banking and Financial System. Úkol se má odevzdávat do pátku, takže zbejvalo než ráno zasednout a psát.

Úkol vypadá tak, že na webu si vyhledáte článek (měl by se pokud možno nějak vztahovat k předmětu) a ten okomentujete. Komentář musí bejt anglicky, protože slečna přednášející je Turkyně a česky ani neumí 🙂 . Už ani nevim, o čem byl ten článek, ale komentář jsem zasvětil nadávání na EU. :mrgreen: (more…)

Go to Top