Občas šlápneš do Bruselu
Je podzim roku 2006, Paroubek na každém kroku rozhlašuje, kolik už má přeběhlíků a že ho “Klaus na Hradě” musí jmenovat premiérem. “Bez nás si ani ruce neumejou,” zazní další jeho perla.
Je zima roku 2008. Paroubek prohlašuje, že zrada je jenom otázkou peněz.
Pixyho pominutí v otázce repre$e na silnicích dosáhlo dnes svého dosavadního maxima. Pixy podporuje policejní stát nejhrubšího zrna.
Už tu chybí jenom populační revizoři.
Jo, já vim, že jste to všichni pozorně sledovali celou dobu. Ale já vám k tomu stejně chci něco říct (dupe nožičkou).
První volba, pátek 8. února
Nestalo se vůbec nic překvapivého. Že jsou sosani, komanči, zelený khmérové a Mejstřík se Zlatuškou absolutní sráči, jsme věděli stejně, jako jsme věděli, že Gajdůšková nebo Šojdrová mají IQ nějaký hodně blbý ryby.
Stejně tak jsme dávno věděli, že Vlček nikdy nečetl jednací řád Poslanecké sněmovny. Kdyby mu neradila zleva Němcová a zprava Sobotka, bylo by to ještě mnohem horší. V kritických chvílích zasáhl “Vojta” Falmer. A na jeho slovo, na to Vlček dá. Continue reading “Cementář k volbě”
Díky včerejšímu článku od White Doga jsem si vzpomněl na Valentýna v Německu. Tuhle vzpomínku jsem z hlavy už vytěsnil tak dobře, že ani nemůžu s jistotou říct, že jsem ji spojil se správným místem. K umístění jsem dospěl vylučovací metodou.
Tak tedy v Amberku pobíhali, tuším den předem, nějací aktivisté, kterým se zaplatila nějaká částka v ojrech a oni si za to napsali na papírek jméno a třídu. Posléze tito aktivisté obcházeli jednotlivé třídy s hejnem růží a růži předali každému, koho měli na lístečku. Některé dívky dostali růží několik, někdo dostal i růži z recese (aspoň tak jsem si to vyložil). Já nedostal nic :cool: .
Vtip byl v tom, že nikdo neměl ani ponětí, od koho ta růže je. Takže si pak mohl lámat celý život hlavu nad tím, kdo mu tu květenu poslal. Proto jsem rád, že jsem nic nedostal; dumal bych nad tím dodnes…
Gratuluji vám ke skvělému prezidentovi.
(stages of relationship decay)
soc. psychol. rozlišuje čtyři stadia:
a) stadium intrapsychické — jeden z partnerů dojde k názoru, že jeho nespokojenost se vztahem je natolik velká, že jej nelze zachránit, a rozhodne se vztah ukončit
b) stadium dyadické — účastní se ho oba členové páru, jeden partner sdělí druhému své rozhodnutí vztah ukončit
c) stadium sociální — pár oznámí okolí, že jejich vztah končí nebo skončil
d) stadium úpravy hrobu — oba bývalí partneři se zotavují z rozchodu a vytvářejí si vlastní verzi toho, co se stalo
(opsáno z psychologického slovníku)
no dobře, uznávám, že je to trochu ironický :)
Spekulace, spekulace. Že prej Bobo kandiduje proto, aby uspěla ve volbách do evropské žvanírny (občas mylně nazývané parlament).
To nechápu. Copak k těm volbám ještě někdo půjde? A proč?
Mirek Topolánek k Petru Nečasovi:
Podívej se na ně, jak se rozhlížejí a sledují, jestli někdo nezvedl ruku, kdyby ji zvednul, tak mu ji snad stáhnou. Svobodná demokratická volba? Jděte do prdele všichni.
zdroj: http://tomas.krause.cz/
Že sosani (a všeliká další havěť) neznají ani zákon o jednacím řádu PS, to nepřekvapuje. Komentátor Šakal z Virtually.cz o veřejné volbě:
“…Jak tak bojují socani za veřejnou volbu prezidneta, tak si představovali, že to odmávnou, než se jich Šneberger zeptal, jak si to jako představují. A oni se ho zeptali, jak to myslí. A on jim řekl, ať mu ukážou, jak podle jednacího řádu Sněmovny volí ze dvou kandidátů naráz. A ono se ukazuje, že to nejde, když jediná možná odpověď na návrh je: jsem pro,/jsem proti/nehlasuji.
Je-li návrh přijat, druhý stejný s jiným jménem je nehlasovatelný. A i kdyby byl, tak jak to udělat, aby oba nezískali nadpoloviční počet hlasů, když neexistuje způsob, jak zabránit tomu, kdo hlasoval jednou, aby hlasoval i podruhé. Právo hlasovat má samozřejmě pokaždé a nedá se mu odebrat jen proto, jak hlasoval v minulém hlasování. A hlasovat se musí podle jednacího řádu, to je totiž zákon!!!
A tak nás napadlo, jestli to oni nedělají proto, aby byla volba zmařena. Protože Senát by si zvolil Klause, Sněmovna by po odhlasování veřejné volby šla domů a několik měsíců by se měnil zákon, a 7. března by televize přenášela, jak se Klaus stěhuje z Hradu domů. Tak nás napadlo, jestli jim nejde právě o to. Ale Šnek tvrdil, že socani zbledli, když jim došlo, že je to tak a nejde si jednou volbou vybrat ze dvou (kandidátů) a už vůbec ne, není-li anglická volba: Kdo je pro Klause vyjde pravými a kdo pro Švejnara levými dveřmí a třetí dveře nejsou. Ale to by někdo musel zabudovat do toho zákona a musel by to schválit Senát a tak.”
(S drobnými redakčními úpravami předkládám, jak jsem přečetl.) …To jsem celej zajímavej, kudy z konopí (7;- ))
A včil mudrujte. Continue reading “Snad naposledy o prezidentské volbě”
Dříve než se dostaneme k zápisu o plesu, musím napsat dvě věci, na které bych jinak zapomněl. Alice (na fotce vlevo) se celý roky jenom učí, aby se dostala na meducínu. Že prej přijímačky tam jsou moc těžký, ale berou tam i podle průměru. Nevim, jak to udělala, ale na vysvědčení dostala jenom jednu dvojku, což údajně převyšuje numerus clausus 1. LF UK. Jestliže je to pravda, tak gratulace, jestliže není, posíláme pěknou písničku.
Druhá informace se týká Amy (na fotce vpravo). Tato fenečka se pod kostelnobřízovskou krutovládou dožila svých prvních narozenin. Již první rok jejího psího života byl poznamenán Radovanovou výchovou. I jí posíláme gratulace.
Ale teď už k plesům. Nejlepší ples všech dob měli samozřejmě Déčáci. Nejhorší ples všech dob měli potom Malý Déčáci. Ostatní plesy se pohybují v tomto rozmezí, někdy je líp a někdy hůř. Continue reading “(Ne)krátce o plesech”
