Občas šlápneš do Bruselu
Článek navazuje na tento.
Tak mě napadá, že jsem ještě nevysvětlil název této série článků. Messe v němčině neznamená jenom bohoslužbu, ale taky veletrh. Bůh ví proč, ale je to tak. Takže se ty články jmenujou veletrh. Nic inovativního, no. :)
Jak bylo řečeno v závěru minulýho článku, zalomil jsem to v jednu v noci a vstávat jsem musel v osm. Probouzení obstarala rychlá koupel, sprcha a něco málo z RSS čtečky. A pak jsem se vydal na cestu do Holešovic. Continue reading “Messe III”
Článek je pokračováním tohoto článku.
Na Výstaviště jsem měl dorazit krátce před devátou, což znamenalo vstávat v sedm, vypít kafe a jet. Zvuky na mobilu se mi samy od sebe probouzí až v devět ráno, takže jsem neslyšel, že mi volá Alex, což je ten chef.
Když jsem byl v Holešowitz na nádraží, volal mi zas, že prej mám přijít až na půl desátou. Tak mi zbejvalo než číst si červenýho Holmana. Continue reading “Messe II”
Přišla mi smska, na kterou jsem se podíval asi až po dvou hodinách. Píše mi nějaká Eva, kterou vůbec neznám, jestli bych nechtěl pracovat na veletrhu. Že prej sháněj někoho s komunikativní němčinou, a anžto jsou to Němci, bude to dobře placený. A že dostala kontakt od Brejzy. Continue reading “Messe I”
Psalo se přesně 22. června LP 2008…
Jak už jsem psal zde, ráno v devět hodin jsem se měl hlásit v Timecraftu, na místě, kde jsem byl za celý svůj mrzký život pouze jednou a měl jsem tam dojít z místa, na kterém jsem byl téže prvně.
To ráno se nad Rosenheimem spustil nehorázně hustý déšť. Používat mapu tak bylo prakticky nemožné. Continue reading “Nejhorší den mýho života”
Tak to by bylo, vážení. Vydělal jsem si zhruba tak na kafe (jestli ojro zase zlevní, tak jedině na to z automatu ve škole), ukradli mi kolo, mám zničený nohy, německy jsem se nenaučil (zase :) ), přišel jsem o spousty triatlonů a dalších zábav.
A dneska jsem si cestou z práce koupil ilegální výrobek. No totok?
Sorry, že jsem o tý práci zatim (!) nic nenapsal, ale nebyla síla. Brzo to napravim a všechny historky s Fernandem i Imrem vám povyprávim. Nebojte :)
Mezi 14:30 včera a 5:30 mi nějakej nedomrdanej přizdisráč ukrad kolo. Přísahám, že kdybych ho potkal, tak mu z vajec udělám míchaný! :evil: :twisted: :evil:
Vím, že s tímto článkem přicházím akorát pozdě. Těsně poté, co manželský pár Fišerů udělal, neznaje ni slovo německy, v Rakousku ostudu. Ale aspoň pro vás, co ještě někdy pojedete do německy mluvící země.
Ono se řekne pozdravit, ale je to pěkná věda. Continue reading “Jak se zdraví”
Hlavní město piva
Ve středu jsem se při šichtě dozvěděl, že v pátek se nemaká. Tak jsem vymyslel, že pojedu do Mnichova. Vlakem. Jenže ve čtvrtek mě u čištění plastů napadly tři geniální myšlenky. První byla odjet do Mnichova na kole. Druhá byla udělat na podzim akci bleskový kule (podrobnosti se dozvíte zavčasu) a třetí byla koupit další doménu (též se dozvíte).
Ve čtvrtek v noci jsem se zoufale snažil zarezervovat nějakej hostel na páteční a sobotní noc. Ukázalo se, že takhle na poslední chvíli to moc nejde :-/. Nakonec jsem si musel zarezervovat tenhle pokoj pro 40 lidí a říkal jsem si, že to bude úlet. (Ve skutečnosti to ovšem s těmi čtyřiceti bylo trochu jinak.) Continue reading “Mnichov 08”
Rozbijte prasátko a jděte nakupovat eura. Ale za koruny! Rubly i doláče si strčte za klobouk. Hned, jak uvidíte nějaký opuštěný euro, hned ho kupte.
Jenom za poslední dva dny mi klesla vejplata o tolik, kolik vydělávám půl směny…
aneb crazy akce
Dnes jsem i se svým bicyklem horského provedení dorazil do města měst. Jsem tu poprvé, jsem tu na kole a spím v cimře s dalšími 39 (!) lidmi.
Teď jdu jíst, mám hlad.
More to follow.
PS: Minga je toto město.