Nigel Farage: Flying Free

Když jsme na gymplu měli při různých angličtinářských a esejistických příležitostech jmenovat lidi, se kterými bychom chtěli jít na večeři, které obdivujeme, kteří nás inspirují atp., ustálila se mi trojice Lance Armstrong, Václav Klaus a Jaromír Jágr. Z gymnázia už jsem nějaký ten pátek pryč a jsem rád, že jsem od těchto inspirujících osobností s výrokem o mladické hlouposti nemusel znechuceně odstoupit. Všechny tři se mi také (z různé vzdálenosti) poštěstilo vidět naživo.

Prakticky hned po gymplu jsem díky tomuto videu zaregistroval existenci Nigela Farage:

Continue reading “Nigel Farage: Flying Free”

Neslušný Jan Zahradil opět uráží

Falešný euroskeptik Jan Zahradil se na Facebooku rozohnil:

Haha, tak poor old NIGEL FARAGE přišel o dalšího europoslance za UKIP, který přestoupil k nám, tj. do ECR (to už je třetí v řadě !). A není to jen tak někdo – MARTA ANDREASEN je poměrně známá “whistleblower(ka)”, která v roce 2002 jako účetní Evropské komise odmítla podepsat závěrky za rok 2001 a označila účetní systém Evropské komise za náchylný ke korupci. Načež ji Evropská komise vyhodila. Přečtěte si – zejména vy, co patříte mezi nenapravitelné Nigelovy fanoušky – co dáma o Farageovi říká. Nic pěkného to není : http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-21555727

(všechny chyby původní; v následujících citacích zrovna tak)

V diskusi pak přidal dalších několik útoků. Rád bych se k tomu vyjádřil. Continue reading “Neslušný Jan Zahradil opět uráží”

Stosselova show na ISFLC13

Jak jsem slíbil v předchozim článku o ISFLC13, zlatým hřebem programu byla Stosselova show. Jeden díl se natáčel v sobotu v poledne a jeden díl se natáčel v sobotu večer.

V Čechách není Stossel příliš známý, i když doufám, že aspoň libertariáni ho znají. Ale jeho reportérská práce pro ABC nebo Fox je excelentní. Podle Wikipedie dostal 19krát ocenění Emmy.

John Stossel je bohužel po světě asi známý především díky tomuhle videu z roku 1984:


Continue reading “Stosselova show na ISFLC13”

ISFLC13

International Students for Liberty Conference 2013

Minulej víkend se v nejhorším městě na světě konala konference Studentů za svobodu, prej celosvětová veselice. Myslim ale, že jsem potkal lidi jenom z USA, jižní Ameriky a z Evropy. Přijelo prej 1400 lidí, orodovat tam šla spousta organizací, takže Cato nemohlo chybět.

Udělali jsme si tam velkou budku a ještě jeden malej stolek. A vyslali jsme tam nechutnou spoustu lidí, takže kam se člověk hnul, tam byl někdo z Cata. Takhle se dělá propaganda, vy tupci. :) Continue reading “ISFLC13”

Prezidentský výběr

Nestihl jsem to napsat před volbou, ale co už. Nešel jsem volit z těchto důvodů:

1. Prováděcí zákon je podle mě několikanásobně protiústavní, podrobnosti lze najít na všemožných prosincových a lednových internetech.

2. Nejsem doma a nemám volební průkaz. (Proč nemám volební průkaz souvisí s oběma ostatními body.)

3. Sbírka kandidátů je naprosto otřesná. Continue reading “Prezidentský výběr”

Nová ústava Pavla Kohouta

Pavel Kohout (ten ekonom), kterého si velmi vážím a hrozně rád čtu jeho postřehy, dorazil na sraz libertariánů. Kajícně se přiznal k tomu, že je levičák, ale zodpovědně vám říkám, že to není pravda. Podařilo se mi uzavřít barterový obchod, kdy jsem za jeden svůj výtisk Kompletní slepice získal jeden výtisk jeho nové knihy Úsvit.

Pokud by však Úsvit chtěl číst někdo z vás, tak pravidlo zní jasně: Nejdřív Slepice, potom Kohout!

Takže až dočtete tu Kompletní slepici, nákup knihy Pavla Kohouta vřele doporučuji. Sice má trochu twilightový název, ale nenechte se zmást — o dramatické pasáže v této není nouze, není to žádná slaďárna a syžet je přehledný a netrpí epickou rozkecaností. Continue reading “Nová ústava Pavla Kohouta”

Vladimír Franz o internetu a české samostatnosti

Nevešlo se mi do Laissez Faire (rubrika “nejhloupější výroky měsíce”), tak to dávám p. t. čtenářům k přečtení aspoň na bložínku:

“Zajímavý sociologický jev těchhle her [jako Second Life] je, že i když se v nich lidem nabídne třeba možnost letět na Mars, fůra z nich si v tomhle druhým virtuálním životě nakonec stejně zajde do banky, vezme úvěr a najde si tam práci, aby mohli ten úvěr splácet. Z čehož je evidentní, že bez fantazie jsou všechny tyhle pomůcky k ničemu. Budeme těžit hlínu a vyrábět z ní hlínu, jak říká Buñuel na počátku Zlatého věku. Počítače a internet jsou jeden z nejhorších zločinů spáchaných na lidstvu, protože se dostaly do rukou prostému lidu. Internet měl zůstat vědcům, řekl Vladimír Franz v rozhovoru pro časopis Le Cigare et Vin Style (2/2010).

Nezbývá než doufat, že po internetovém nadšení kolem své prezidentské kandidatury svůj postoj přehodnotil. Stejně tak by bylo přinejmenším divné, kdyby prezident ČR zastával názor, že: “Toto [Česko] je provincie, která nikdy neměla být svobodná, to je velký omyl. Na to se bohužel taky neustále doplácí,” což pronesl 29. dubna 2006 v MfD.

Pro sbírku jeho dalšch zajímavých výroků navštivte tento odkaz »

Nad Klausovým vetem

Prezident Klaus vrátil Poslanecké sněmovně k projednání zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 25. října 2012. A strhla se neskutečná hysterie.

Chci se k tomu vyjádřit, protože podle mě je ta hysterie úplně mimo (jako obvykle), ale tentokrát se jí účastní i lidi, od kterých bych to jinak nečekal. Continue reading “Nad Klausovým vetem”

Předseda není šéf!

Člověk by řekl, že slova předseda a šéf jsou na první pohled natolik odlišná, že je snad nikdo nemůže zaměňovat. Ale v médiích i v ústech politiků dochází k tomuto zaměňování dennodenně.

Předseda je člověk, který předsedá nějakému orgánu — např. svolává zasedání, předkládá návrhy, uděluje slovo a dohlíží na dodržování jednacího řádu. Předsedovy pravomoci vzhledem k lidem, kterým předsedá, jsou buď minimální nebo vůbec žádné.

Šéf je člověk, který svým podřízeným uděluje úkoly, dohlíží na jejich plnění a jeho pravomoci jsou obvykle značně rozsáhlé. Včetně pravomoci svého podřízeného vyhodit z práce.

Někdy se může stát, že šéf také vykonává funkci předsedy, např. na firemní poradě.

Příklad: Předseda strany není její šéf. Petr Mach nemá vůči mně nebo jinému členovi ve Svobodných žádné pravomoci. Když už, tak republikový výbor (jehož jsem členem) je šéf Petra Macha. Nemůže ho sice vyhodit, ale může ho úkolovat. Nic na tom nemění, že Petr Mach předsedá zasedání republikového výboru. A republikový sněm je šéf můj i předsedův, může nás kdykoliv z funkcí vyhodit oba dva.

Předseda sněmovny není její šéf. Sněmovna může předsedu dokonce vyhodit z funkce.

Předseda vlády naopak jakýsi kvazi-šéf je. Kdo bude nebo nebude ministrem je de iure rozhodnutí předsedy vlády, i když de facto je to rozhodnutí patřičných orgánů patřičných politických stran.

PS: Šéfka není šéfová. Tak jako starostová je manželka starosty, tak jako prezidentová je manželka prezidenta, tak starostka, prezidentka i šéfka jsou správná pojmenování osoby na dané funkci.