Naposledy jsem vás ztratil u večerního pití piva na verandě Sheratonu. Předtim jsme teda byli na pokoji a kecali, ale v jedenáct se rozhodlo, že už nebudem řvát na celej hotel a pujdem na verandu. V tý chvíli jsem zrovna vedl rozhovor se Salvadořankou Cristinou. Ukázalo se, že je to slavná salvadorská komentátorka, který každej tejden vychází sloupek v místnim plátku a zvou jí do telky, kde vede debaty se svojí mámou katoličkou.
Pak se tam najednou zjevil Leeson. A co mě obrovsky překvapilo, sám za mnou zašel a řek, že si přečet paper, kterym jsem já argumentoval v diskusi o neziskovkách, a si hodinu se se mnou o těch neziskovkách bavil. Nevim, jestli mě nakonec pochopil, chvílema to vypadalo, že už mě skoro chápe, ale rozhodně tim u mě ještě víc stoupnul. (Akorát nechápu, proč proboha čtou Američani jméno Glaeser jako /glejžr/.) Argument, že FEE nezpronevěřuje zisky neni argument pro to, že neziskovky nejsou firmy jako všechny jiný. Continue reading “FEE, díl čtvrtý”
