Schengen 2016: Nejhorší z obou světů

Schengen byl prodán veřejnosti jako úžasná věc: Nebudete muset na hranicích ukazovat pasy.

Bezpochyby dobrá věc. Urychlilo to průjezd hranicemi, což je třeba pro lidi, kteří přes hranici jezdí denně do práce, významná úspora. Navíc odpadnul opruz s tím, když si někdo doma zapomněl pas (nebo ho chytře ztratil).

Nikdy jsem neviděl, že by policisté zneužívali tuto svoji moc a někoho jenom tak z dlouho chvíle posílali domů, tak jako to s oblibou dělají imigrační úředníci v USA. Nicméně nepochybuji, že i takové případy se vyskytly. I toto se tedy Schengenem odstranilo.

Toto bylo všechno, co nám k tomu řekli. A lid jásal, veselil se a tančil na náměstích. Continue reading “Schengen 2016: Nejhorší z obou světů”

Proč muslimové neprotestují proti islamistům? WTF?

František Matějka dnes ráno napsal na své FB fan page tento status:


(zdroj)

Podobnou otázku už jsem viděl několikrát. Nedávno ji např. na Twitteru položil @volven:

Continue reading “Proč muslimové neprotestují proti islamistům? WTF?”

Čína II: Šanghaj II

Na začátku druhého dne v Šanghaji jsme měli na programu místo, které laskavý čtenář zná už z mojí knižní prvotiny, popř. z tohoto blogového zápisku. Šli jsme po nanjingské ulici pěšky k chrámu Jing’an. Cestou jsme se ale stavili na kafíčko a dezertíky a pak nás ještě Čočík pozval na západní zmrzlinu.

Chrám klidu a pohody, kterému my čínštináři prostě nemůžeme říct jinak než 静安寺 /jing’an si/. Ten apostrof se tam píše, abyste věděli, že ty slabiky jsou rozdělený zrovna takhle a ne třeba jin’gan. Stejně tak se píše Xi’an, abyste to nevyslovovali jako jednu slabiku. Ale třeba Beijing se nemusí psát Bei’jing, protože žádný jiný slabiky – beij’ing – z toho složit nejdou. Ale to jste věděli. Continue reading “Čína II: Šanghaj II”

Čína II: Šanghaj I

V minulém díle jste viděli: Cestu taxíkem na Velkou čínskou zeď a následnou cestu vlakem do Šanghaje. Mezi díly je sice trochu delší pauza, ale říkal jsem si, že bych to měl před dalšími cestami už konečně dopsat. Tak snad to nějak stihnu. Endžojte.

A tak jsme přijeli do největšího města na světě – do zmodernizované Šanghaje. Vlak přijel dost večer a pak jsme absolvovali ještě pěkně dlouhou cestu metrem prakticky z konečný stanice až na Lidový náměstí. Suverénně jsem zamířil do hostelu, kde jsem pobejval před čtyřma rokama.

Jenže ty kujóni maj nově tři pobočky a já jsem se omylem ubytoval v pobočce, co se sice jmenovala Lidový náměstí, ale od Lidovýho náměstí byla dál než tahle pobočka, do který jsem zamířil. No tak jsme museli přes ceeeelý to náměstí někdy o půlnoci zase šmrdolit s kuframa.

Naše pobočka hostelu byla sice horší než ta, kde jsem byl před čtyřma rokama, ale furt dobrá. Nicméně u vchodu to strašně smrdělo a vypadalo to nevábně. To nebyl zrovna dobrej první dojem. Pokoj taky byl horší než v tý druhý pobočce, ale co se dalo dělat, že jo. Šanghaj je pěkný město, tak nemá smysl se zatěžovat nářkama na hostel. Continue reading “Čína II: Šanghaj I”

Otevřené hranice jako základní součást liberální politiky

Dovolte mi začít svůj dnešní příspěvek dvěma citáty. První z nich je od libertariána a druhý od konzervativce. Libertarián Ludwig von Mises říká:

“Sklon našich současníků požadovat úřední zákazy, jakmile se jim něco nelíbí, a ochota podřídit se takovým zákazům i tehdy, nejsou-li vůbec srozuměni s jejich obsahem, ukazuje, že otrocké smýšlení je v nich ještě hluboce zakořeněno… Svobodný člověk musí umět tolerovat, že jeho spoluobčané jednají a žijí jinak, než jak považuje za správné, a musí si odvyknout volat po policii, jakmile se mu něco nelíbí.”

V prezidentských primárkách Republikánské strany USA v roce 1980 potom řekl konzervativec Ronald Reagan:

“Než abychom stavěli plot, proč raději nepracujeme na tom, abychom vzájemně pochopili svoje problémy? Umožněme, aby sem přišli legálně pracovat s pracovním povolením. A pak, když tady pracují a vydělávají, budou tady platit daně. A když pak budou chtít jít zpátky, můžou jít zpátky. Otevřeme hranice oběma směry.” Continue reading “Otevřené hranice jako základní součást liberální politiky”

A further response to Dalibor Roháč: Why there is no libertarian case for the EU

About a year ago, I suggested that Mr. Petr Mach MEP write a response to Mr. Dalibor Roháč’s (then with the Cato Institute, now with the AEI) article arguing the case for the European Union. Mr. Mach did write such a response and Mr. Roháč responded again. I have immediately written this further response but somehow never got around to publishing it. Here it is, written as it was two years ago, with two minor updates:

Dalibor Roháč further argues his cause for the European Union (EU). His new piece concentrates mainly on three topics: trade protectionism, immigration protectionism, and Putin’s threat. Let me deal with them one by one.

Yes, Mr. Roháč is right when he calls out Marine Le Pen or Viktor Orbán as socialists and protectionists. And yes, there are many other left-leaning Euroskeptic parties and personalities. But all Europhile parties are left-leaning in the sense that they love the overregulated single market, the customs union, the price caps in some industries and ludicrous anti-trust policies in others, the subsidy bonanza and the like. Continue reading “A further response to Dalibor Roháč: Why there is no libertarian case for the EU”

Jak udržet různé voliče – inspirujme se hokejem

Četl jsem kdysi zajímavý článek (ale zaboha ho nemůžu najít) o tom, že sport sledují jak “nerdi”, tak “pivaři” nebo rodiny s dětmi. Je jasné, že nerdi a pivaři potřebují něco jiného, aby byli uspokojeni a dali příště peníze za lístek, popř. sledovali přenos v televizi i s reklamou.

Vezměme si za příklad hokej. Pivaři si zajdou na hokej zafandit, zaskákat si s kamarádama, pojíst klobásu s hořticí™ a popít pivko. Nerdi ale celý zápas sledují všechny statistiky, klobása ani pivko je moc nezajímá, vulgární fandění je přímo odpuzuje. Ale ty statistiky!

Hokejová liga musí dělat všechno proto, aby si udržela oba druhy fanoušků. Čím víc se blíží jednomu táboru, tím méně fanoušků z druhého tábora ji bude sledovat. Obtížné je to pro komentátory v televizi, protože (aspoň zatím) nemohou dělat jeden přenos pro pivaře a jeden pro nerdy. Musí to dokázat dobře vybalancovat. Aby nenudili pivaře statistikami a aby neznechutili nerdy bulvárním klevetěním a prostým fanouškovstvím. Continue reading “Jak udržet různé voliče – inspirujme se hokejem”

Pár postřehů k nárůstu minimální mzdy

Vláda navýšila českou minimální mzdu na baťovských (kocourkovských?) 9900 Kč s účinností od ledna. Minimální mzda přitom škodí lidem, shodne se téměř 80 % ekonomů.

Zákon poptávky je totiž neúprosný. Když zdraží chleba, nakupují ho lidé méně. Když zdraží oběd v restauraci, chodí lidé méně do restaurace na oběd. Když zdraží železo, nakupují firmy méně železa. Když zdraží pracovní síla, nakupují firmy méně pracovní síly.

Žádný člověk při smyslech nemůže popřít, že zákon poptávky platí. Přesto se najdou někteří mudrlanti, kteří tvrdí, že zrovna pracovní síla je výjimka a je to s ní naopak. Dokonce existují studie, které jako by tuto kuriózní myšlenku potvrzovaly. Continue reading “Pár postřehů k nárůstu minimální mzdy”

To neděláš dobře, Jaromíre, že obhajuješ vlajku Konfederace

Amazon a eBay se rozhodli stáhnout ze svých webů vlajku americké Konfederace. (Ona to ve skutečnosti vlajka Konfederace vůbec není a nikdy nebyla, je to bitevní vlajka armády Severní Virginie, ale to není pro účely článku podstatné, protože dnes je všeobecně brána za symbol Konfederace.)

Apple udělal něco ještě blbějšího než Amazon a eBay a vyřadil z iTunes historické hry, kde se vlajka objevuje. Všechny tři společnosti na to sice mají svaté právo, ale my si o nich zase můžeme myslet, že je to hloupost a pokrytectví, protože vlajky Sovětského svazu a trička s Che Guevarou evidnentně nevadí.

Stejně tak je ale chybné vlajku Konfederace obhajovat, nechat si ji vlát na zahradě, dávat si ji jako profilovou fotku na FB atd.

Proč? Protože Konfederované státy americké (CSA) byly založeny kvůli otroctví. Viz např. ústavu CSA:

“No […] law denying or impairing the right of property in negro slaves shall be passed.” Continue reading “To neděláš dobře, Jaromíre, že obhajuješ vlajku Konfederace”