Tag: ekonomie

Doktrína potravinové soběstačnosti (“Každá země se musí uživit sama, bez dovozu potravin.”) je píčovina tak bezbřehá, že se jí vysměju kdykoliv, se k tomu naskytne příležitost. Ta příležitost se mi naskytla i v bakalářce. Dnes jsem narazil na vynikající názor na tuto věc:

Kdybychom byli odkázáni na jídlo, které se vyprodukuje jen u nás, pak by většina těch, co by přežili, trpěla kretenismem.

Naše příroda je tak chudá ně některé minerály, zejména sloučeniny jódu a biologicky využitelného lithia, že si takovou blbost nemůžeme vůbec dovolit.

Ani ekoteroristům od Dětí Země a Hnutí Duha bych to nedal jako trest, a to je hodně moc nenávidím.

-čtenář Milan, komentáře u Pinuse

Už ani nevím, kde jsem včera padl na tento odkaz, ale asi to bylo na Twitteru. Sme.sk píše: Švédi diskutujú o úplnom zákaze hotovosti

No jako co k tomu říct? Že je to další z řady socanskejch nesmyslů, musí snad bejt jasný každýmu, takže o tom mluvit nechci. Radši vám řeknu, co jsou peníze a co nejsou. Protože, jak jde vidět, slovutní centrální bankéři to nevědí.

Peníze nejsou totéž jako bankovky! Ani totéž jako mince.

Slovo peníze znamená cokoliv, čím se platí. Když se kdysi platilo plátnem (Nenapadá vás něco? Plátno => platit?), bylo plátno penězi. Když se platilo zlatem, bylo zlato penězi. Když si opičky (a někteří lidé) mezi sebou platí sexem, je sex penězi. A když v koncentračních lágrech neměli vězni nic vhodnějšího než cigarety, velmi rychle se cigarety staly penězi a byly příliš hodnotné na to, aby se kouřily. Continue reading “Co jsou peníze. A co nejsou”

Keynesiánství je víra. Jako někdo věří v Ježíše Krista, křišťálovou kouli, bludičky nebo létající špagetové monstrum, tak někdo jiný věří v keynesiánství.

Jenže víra v Ježíše Krista nebo bludičky je netestovatelná, na rozdíl od keynesiánství. Nelze dokázat, že někde na mráčku nesedí Ježíš, stejně nejde dokázat, že v lese za barákem nejsou bludičky. Ale že neplatí keynesináské multiplikátory, modely jako IS-LM nebo AD-AS nebo keynesiánská teorie úroku, to testovat (a vyvrátit) lze. A všechno už bylo vyvráceno!

Keynesiánství tvrdí, že když naberete na dně bazénu vodu do kyblíčku (výběr daní) a tento kyblíček vylijete na hladinu (vládní výdaje), objem vody v bazénu stoupne. Nejenom, že se to vzpírá elementární logice, vzpírá se to i naměřeným datům. Měřit ekonomická data není úplně snadné, a tak zatímco logika tvrdí, že 1 + 1 = 2, ekonometrická měření ukazují, že 1 + 1 = něco kolem dvou, avšak keynesiánská “logika” trvá na tom, že 1 + 1 = 3, protože to tak praotci Keynesovi vyšlo.

Ve skutečnosti jde keynesiáncům jenom o to, aby si nabrali v tom vašem bazénku co nejvíc, cestou si kousek odlili do vlastního… a když budete poslušně škemrat, možná bám na tu hladinu taky něco vrátí.

Mějte se před těmito rozumbrady na pozoru. Ti, co zabloudí v logice, jsou horší než ti, co zabloudí v lese.