Občas šlápneš do hovna.
Posts tagged sport
Zpravodajství
14. 07.
Asi jsem vám už všem povídal, co si myslím o stavu české žurnalistiky. Cyklistická žurnalistika mi pak přijde špatná až tak extrémně, že se domnívám, že horší už to být nemůže. Čeští novináři popisující cyklistiku jsou asi jako já, kdybych popisoval přípravu nadívané husy na víně (existuje to vůbec?).
Cyklisti si občas rozdají pár ran. Dokonce i za jízdy. Není na tom nic neobvyklého, natož skandálního. Musíte si uvědomit, že jedou pět hodin namačkaní jeden na druhého a jsou na dně fyzických sil. Přidávají se k tomu pády, závodní emoce, počasí… k výbuchům není daleko. V každé etapě si aspoň nadávají.
A tak se stalo před pěti dny (tedy v pátek 9. července), že si rozdali pár ran po dojezdu. Celý svět se to okamžitě dozvěděl. Kdo chtěl, mohl se to dozvědět taky na LeTour.cz, která o tom samozřejmě ihned informovala. Míru serióznosti a věcnosti článku nechám na posouzení laskavému čtenáři.
Ale pozor! Včera přišly Novinky.cz se zprávou Nechutná bitka na Tour. Mlátili se kolem i pěstmi. To je titulek jak z Blesku. Bohužel tomu odpovídá i obsah článku. Dojímá mě věta “Jejich pěstní souboj by zůstal utajen, ovšem po pár dnech se na YouTube objevilo video.”
Po pár dnech = do jedné hodiny od incidentu.
Obdobným způsobem o incidentu prý včera informovala TV Nova. Tuto skutečnost se mi ovšem nepodařilo ověřit.
Pokud chcete nejlepší zpravodajství o TdF v českém jazyce, pak jedině na LeTour.cz!
Můj poslední maratón
04. 07.
Protože loňský maratón se mi vydařil velmi dobře, rozhod jsem se, že na start nastoupim i letos. Loni v létě jsem ohlásil ambiciózní plán na 3:10, kterému jsem se hodlal aspoň přiblížit.
Zjara jsem zaběhl pražský půlmaratón za 1:24:23, což je čas, kterému nemůžu uvěřit doteď. Poté jsem úplně vysadil trénink, běhat jsem zase začal až těsně před maratónem. To jsem ale zjistil, že mě bolí noha, konkrétně levá holeň. Takže poslední tejden jsem skoro neběhal. Taky mě začalo píchat v koleni. Nice.
Postavil jsem se na start a zezačátku se mi běželo dobře. Běžel jsem zhruba na 3:15 s tím, že jsem si hlídal tep a že pokud to půjde, na konci zaberu, takže to kolem těch 3:15-3:20 snad bude. U trati povzbuzovali táta a Eva a na Smíchově se ukázal i Máša. Ostatní se na nás maratonce zase vyprdli.
Všechno šlo ok, zastávku na vyčůrání (někde kolem Florence, nevim přesně, jak se to tam jmenuje) jsem využil takticky na snížení tepu. Přiběhl jsem na otočku do Modřan, kde se závod láme na poloviny. So far, so good.
Radovan na mě měl náskok asi 5 minut. Bylo jasný, že to přepálil, což se samozřejmě později potvrdilo. 
More >
S vůlí o závod. LiveSTRONG #876
08. 05.
Zítra se, tak jako loni, postavím na trať Pražského mezinárodního maratónu známého pod zkratkou PIM.
Neklepou se mi kolena nervozitou jako loni den před startem, ale zato bolí. Což není nic proti tomu, že mě z blíže neznámého důvodu příšerně bolí levá holeň (vynechal jsem kvůli tomu dva tréninky) a na posledním tréninku mě dokonce bolely holeně obě.
Povedlo se mi nenachladit se, což je velká výhoda oproti loňsku. Ale ty nohy asi budou horší problém. Pokud by se to náhodou nijak výrazně neprojevilo, tak myslím, že bych závod zvládl pod 3:20, při mimořádně dobrém výkonu bych možná splnil cíl z léta. Ale tomu moc nevěřím.
Pokud se bolesti výrazně projeví, pokusím se dostat do cíle. Ale ne za každou cenu. Kdybych měl ochrnout, nebo do cíle dojít po sedmi hodinách, vzdám to. Co se dá dělat… Takový výsledný čas kolem čtyř hodin by mě snad zas tolik neurazil.
Celkem dost mě ty zdravotní problémy štvou, protože si myslím, že mám jinak celkem dobrou běžeckou formu. :-/
Už neudělám ty občerstvovací chyby jako loni. Ale zase určitě udělám jiné, běžím to teprve podruhé. Půlmaratóny, které jsou mnohem lehčí, jsem se naučil aspoň trochu až při čtvrtém startu. Běhy, a maratóny speciálně, jsou závodem, kde vyhrává ten, kdo má lepší vůli. Teď budu muset překonat i tu nohu. More >
Hašek neni člověk. Hašek — to je bůh!
23. 04.
Ve svých zhruba 111 letech dokázal Dominik Hašek vyhrát extraligový titul způsobem, jaký nemá v České republice obdoby.
Předpovídal jsem už v létě, že Hašek bude nejlepší. Pravda, zezačátku to tak moc nevypadalo. Ale v play-off zářil jako zamlada v pětadevadesátym.
Všechna čest!
Do toho videa asi budou muset přidat Pardubice…
Hervis 2010
28. 03.
Chtěl jsem napsat nějakej vtipnej článek. No, aspoň tak (ne)vtipnej jako loni. Ale protože jsem za celej den nevymyslel ani jeden vtip, co bych tam napsal, tak na to kašlu. Prostě to napíšu, jak mi to přinde na jazyk, i kdybyste se měli unudit xmrti…
Pár vřelých slov k olympiádě
05. 03.
Nevím proč, ale z turínské olympiády si pamatuju jedinou věc. Že těm klukům z RAI pořád vypadával přenos . A samozřejmě Neumannku. Ale jinak si pamatuju lautr hovno. Dokonce jsem teď s překvapením zjistil, že jsme vyhráli bronz v hokeji. Ohne Scheiß.
Turínská olympiáda mě nějak nechytla v průběhu a jak vidno, zase jsem toho dost zapomněl. Obecně — o všem, co si myslim, že se stalo minule, stalo se už v Salt Lake City, tedy předminule.
Vancouverská olympiáda se mi líbila mnohem víc. Tak jsem si tady dovolil pár švestiček. Ze zahrádky… More >
Záruba není Moravec
20. 02.
Zase se ukázalo, že sportovní redakce ČT převyšuje ostatní české novinářské redakce o třídu. Ač jste to možná nepochopili, tak nadpis je míněn jako pochvala Roberta Záruby.
Sportovní redakce nedominuje jenom v základním novinářském kádru — Robert Záruba je lepší než Václav Moravec, Vojtěch Bernatský je lepší než Daniela Drtinová, Jaromír Bosák je lepší než Tomáš Etzler… ale i ve výběru expertů — Pavel Richter je suverénně lepší než Jiří Pehe, Kateřina Holubcová je lepší (a hezčí) než Jiřina Šiklová…
Signifikantní je, že nejlepším politickým moderátorem ČT je bývalý sporťák Jakub Železný.
Je osvěžující po nějakém čase zase vidět, že i v České televizi pracují profesionálové, ale pořád platí:
ČT zprivatizovat.
PS: Tradiční intelektuálské protisportovní pindy mi tradičně lezou krkem.
Můj favorit
30. 08.
Letošní Vueltu, tedy cyklistický závod Kolem Španělska jede také Ivan Basso. Vám to jméno nejspíš nic neřekne, ale je to cyklista, kterému se předpovídala velká kariéra, když v kopcích držel krok s Lancem Armstrongem.
Ale pak přišel trest. Dvouletý zákaz startu. Za nic.
Ivan Basso nikdy neměl pozitivní dopingový nález, ani se k dopingu nepřiznal. Přiznal se k tomu, že o dopování uvažoval. A za to dostal trest. (Klidně si myslete, že to je vtip.) Tenkrát jsem se o tom zmínil v tomhle článku na Bikerech.
A protože trestat se po mém soudu mají pouze lidé, kteří se něčím proviní, přeji tomuto Italovi v jeho staronové kariéře spousty úspěchů.
Výzva 2010: Pařížská @ 3:10
11. 08.
Dneska při tréninku, kdy jsem byl úplně z formy, jsem se rozhodl. Chci běžet Pražský mezinárodní maratón i příští rok. A chci ho zvládnout pod 3:10 h.
Letos jsem běžel svůj první a dokončil jsem ho v čase 3:25:41. Za jednoznačný cíl jsem si vytkl, že to musí být pod 4 hodiny, a odhadl jsem, že reálně můžu běžet na 3:30, což se povedlo. Nešlo o žádnou hranici života a smrti, o splněný limit, natož o splněný sen. Prioritní bylo při první účast doběhnout a učit se.
Příští rok už budu vědět, do čeho jdu. A teď pár důvodů, proč si myslím, že zlepšení o čtvrt hodiny je reálné.
- Znám ten závod. Neudělám ty samé školácké chyby jako letos.
- Hodlám trénovat více než týden (letošní případ). Ve skutečnosti hodlám trénovat mnohem více. O tom dále.
- Vím, že to se těžko ovlivňuje, ale nehodlám opět dva dny před závodem onemocnět a ztratit hlas.
- Už teď jsem oproti květnovému závodu lehčí o čtyři kila.
- Motivace
Návraty
30. 07.
Vrátil se nejlepší cyklista všech dob. Vrátil se nejlepší brankář všech dob. Vrátil se nejlepší pilot všech dob.
Lance Armstrong. Dominik Hašek. Michael Schumacher.
Co přijde dál? Vrátí se Michael Jordan, Evander Holyfield nebo snad sám Pelé?
A co na to Michael Jackson?
X-Terra Hostivař 2009
21. 06.
Domácí x-terru jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít (bydlím asi 6 km od přehrady), a tak jsem se už potřetí postavil na start hostivařského závodu. Tedy toho, kterému se říká easy, ale my tomu říkáme dětská.
Poprvé jsem byl velmi nepříjemně zaskočen snad vším, co se týkalo disciplíny kolo. To byl očistec. Minulý rok jsem byl naopak velmi příjemně zaskočen tím, že pořadatelé výrazně zjednodušili trasu kola, a poměrně nepříjemně tím, že jsem si zapomněl plavecké brýle. A brýle bez brýlí se špatně hledají. (Zápis z první účasti zde, zápis z té druhé zde.) More >
Hladká desítka
23. 05.
Článek není o pivu.
26. dubna se na sokolovském stadiónu uskutečnila Velká cena Sokolova v atletice. V jejím rámci mě zajímal pouze běžecký závod na 10 km. O své účasti na něm jsem se rozhodl asi dvě hodiny před startem. Podle toho taky vypadal můj výkon, protože od půlmaratónu jsem úplně přestal trénovat (mj. kvůli lehké nemoci).
Ale říkal jsem si, že bych stejně šel trénovat na PIM, tak proč nezkusit závodní desítku. Navíc večer byl závod s povinnou účastí, totiž pivní maratón.
Vzal jsem si tedy tréninkové botky (neb závodní jsou v Prase), civilní kraťasy (neb závodní jsou v Prase), LiveSTRONG vestu a vyrazil jsem. Postavil jsem se na start s jasným cílem. Atakovat 40 minut, což je tempo 4 min/km, jak jste si správně spočítali. More >
Vždycky budeme mít Pařížskou
19. 05.
Plán zněl jasně. Co nejrychlejc doběhnout do cíle. Avšak měl 42,195 zásadních překážek. Zde je necenzurovaný zápis.
Jak jsem psal, byl jsem trochu nastydlej. V sobotu jsem tomu ještě přidal, takže jsem skoro nemoh mluvit. Znechutila mě fronta na pasta party, takže jsem se nemoh navečeřet zadarmo . Start závodu byl v neděli v devět ráno, což znamenalo poslední jídlo v sedm, což znamenalo jít spát po pravidelné dávce Futuramy na Coolu a vstávat před šestou. More >
1270 @ 3:30? LiveSTRONG
09. 05.
Očekávané se stane skutkem. Zítra se se startovním číslem 1270 postavím na Pražský mezinárodní maratón. Klepou se mi z toho kolena…
Můj aktuální stav není zrovna ideální. Trpím opět mírným nachlazením a puzením ke kašli — nic dobrého pro běh. Taky mě táhne levý stehno, bůh ví proč. Naopak se zdá, že na poslední chvíli si svoje protesty rozmyslelo pravý lejtko, který mě bolelo asi dva tejdny (od mého průměrného výkonu na hladké desítce).
Jak chci běžet. Zcela zásadním momentem bude to, zda se mi povede nepřepálit začátek. Budu se o to snažit ze všech sil. Tep držet pod 140. More >
Hervis 09
14. 04.
Původně psáno pro časopis Economix. Pak jsem si to radši rozmyslel…
V sobotu 28. března jsem se zúčastnil svého celkově čtvrtého půlmaratónu, na pražském jsem startoval letos podruhé. Prozatím jsem si svůj osobní rekord stále zlepšoval, ale cítil jsem v kostech, že teď asi budu muset z nároků slevit.
Trénink mi nešel — měl jsem pocit — a začal jsem propadat malomyslnosti. 40 hodin před závodem, kdy jsem se vrátil z posledního ostrého tréninku, jsem byl psychicky zcela vyřízen mysle, že nemám formu. Kdyby startovné nebylo 800 Kč, snad bych to vzdal.
Výzva 2009: Pařížská
10. 02.
10. května 2009
Den, kdy se oddělí zrno od plev. Den, kdy se z ořezávátek stávají muži. Pražský mezinárodní maratón.
Běžíte, nemůžete, prožíváte muka… a pak konečně přijde Pařížská. Diváci povzbuzují, probíháte pod bránou borců, dostanete medaili a jdete si pro pivo a na masáž
Reálně uvažuju o tom, že tuto výzvu letos přijmu. Nikdy jsem maratón neběžel, takže nevim, co přesně od toho čekat. Milan jít chce (prej), takže se splnila moje podmínka, že tam půjdu jedině s někym. Nechcete jít taky?
28. března se určitě ukážu na půlmaratónu, na němž již někteří čtenáři tohoto blogu přislíbili účast.
PS: Dneska mi přišla poštou kniha Jak uběhnout maraton za 100 dní. Vypadá dobře.
Památný den
20. 01.
20. ledna 2009 si zapamatuje svět politiky jako den odchodu Jirky Ch Keře z úřadu a příchodu Baracka Obamy. Prozatím ho stále sledujeme s obamami.
20. ledna 2009 si zapamatuje svět sportu a svět nemocných rakovinou jako den návratu Lance VII. Armstronga k profesionální cyklistice. To je skutečné vítězství ducha nad hmotou.
20. ledna 2009 si zapamatuju já jako den, kdy… ale to by vás nezajímalo. Googol k jedné (= 10^100:1) zkrátka není dobrá vyhlídka
Now I Live STRONG
30. 12.
Balíkova cesta do Paříže je popsána již zde. Její další průběh byl následující.
Z Paříže balík přišel do Prahy, kde šel na celnici. Tam se to vyřídilo a šel poštou do Sokolova. Skrzevá vánoční svátky se to ale nestihlo doručit dřív než 29. prosince. Inu, opožděný Ježíšek.
Největším dárkem byla daň ve výši 1711 Kč 
. Clo bylo 360 Kč, zprostředkování vyřízení celních záležitosti 300 Kč. To by mě vzal čert. More >
Až se srdce chvěje
27. 12.
K Vánocům jsem dostal přístroj na měření tepu, zvaný tepovka (jsetli se chcete tvářit děsně chytře, říkejte mu pulsmetr nebo sporttester).
Bylo to obrovské překvapení, protože se tepovka objednávala přes můj účet na e-bayi a platila přes můj PayPal.
Další překvapení (tentokrát doopravdy) bylo, když tepovka dorazila na Billing Address (adresu plátce) a ne na Shipping Address (doručovací adresu), jak měla More >
Poslední komentáře