Pár vřelých slov k olympiádě

Nevím proč, ale z turínské olympiády si pamatuju jedinou věc. Že těm klukům z RAI pořád vypadával přenos 🙂 . A samozřejmě Neumannku. Ale jinak si pamatuju lautr hovno. Dokonce jsem teď s překvapením zjistil, že jsme vyhráli bronz v hokeji. Ohne Scheiß.

Turínská olympiáda mě nějak nechytla v průběhu a jak vidno, zase jsem toho dost zapomněl. Obecně — o všem, co si myslim, že se stalo minule, stalo se už v Salt Lake City, tedy předminule.

Vancouverská olympiáda se mi líbila mnohem víc. Tak jsem si tady dovolil pár švestiček. Ze zahrádky… Continue reading “Pár vřelých slov k olympiádě”

Záruba není Moravec

Zase se ukázalo, že sportovní redakce ČT převyšuje ostatní české novinářské redakce o třídu. Ač jste to možná nepochopili, tak nadpis je míněn jako pochvala Roberta Záruby.

Sportovní redakce nedominuje jenom v základním novinářském kádru — Robert Záruba je lepší než Václav Moravec, Vojtěch Bernatský je lepší než Daniela Drtinová, Jaromír Bosák je lepší než Tomáš Etzler… ale i ve výběru expertů — Pavel Richter je suverénně lepší než Jiří Pehe, Kateřina Holubcová je lepší (a hezčí) než Jiřina Šiklová…

Signifikantní je, že nejlepším politickým moderátorem ČT je bývalý sporťák Jakub Železný.

Je osvěžující po nějakém čase zase vidět, že i v České televizi pracují profesionálové, ale pořád platí:
ČT zprivatizovat.

PS: Tradiční intelektuálské protisportovní pindy mi tradičně lezou krkem.

Můj favorit

Letošní Vueltu, tedy cyklistický závod Kolem Španělska jede také Ivan Basso. Vám to jméno nejspíš nic neřekne, ale je to cyklista, kterému se předpovídala velká kariéra, když v kopcích držel krok s Lancem Armstrongem.

Ale pak přišel trest. Dvouletý zákaz startu. Za nic.

Ivan Basso nikdy neměl pozitivní dopingový nález, ani se k dopingu nepřiznal. Přiznal se k tomu, že o dopování uvažoval. A za to dostal trest. (Klidně si myslete, že to je vtip.) Tenkrát jsem se o tom zmínil v tomhle článku na Bikerech.

A protože trestat se po mém soudu mají pouze lidé, kteří se něčím proviní, přeji tomuto Italovi v jeho staronové kariéře spousty úspěchů.

Výzva 2010: Pařížská @ 3:10

Dneska při tréninku, kdy jsem byl úplně z formy, jsem se rozhodl. Chci běžet Pražský mezinárodní maratón i příští rok. A chci ho zvládnout pod 3:10 h.

Letos jsem běžel svůj první a dokončil jsem ho v čase 3:25:41. Za jednoznačný cíl jsem si vytkl, že to musí být pod 4 hodiny, a odhadl jsem, že reálně můžu běžet na 3:30, což se povedlo. Nešlo o žádnou hranici života a smrti, o splněný limit, natož o splněný sen. Prioritní bylo při první účast doběhnout a učit se.

Příští rok už budu vědět, do čeho jdu. A teď pár důvodů, proč si myslím, že zlepšení o čtvrt hodiny je reálné.

  • Znám ten závod. Neudělám ty samé školácké chyby jako letos.
  • Hodlám trénovat více než týden (letošní případ). Ve skutečnosti hodlám trénovat mnohem více. O tom dále.
  • Vím, že to se těžko ovlivňuje, ale nehodlám opět dva dny před závodem onemocnět a ztratit hlas.
  • Už teď jsem oproti květnovému závodu lehčí o čtyři kila.
  • Motivace

Continue reading “Výzva 2010: Pařížská @ 3:10”

Návraty

Vrátil se nejlepší cyklista všech dob. Vrátil se nejlepší brankář všech dob. Vrátil se nejlepší pilot všech dob.

Lance Armstrong. Dominik Hašek. Michael Schumacher.

Co přijde dál? Vrátí se Michael Jordan, Evander Holyfield nebo snad sám Pelé?

A co na to Michael Jackson?

X-Terra Hostivař 2009

Hostivař 09

Domácí x-terru jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít (bydlím asi 6 km od přehrady), a tak jsem se už potřetí postavil na start hostivařského závodu. Tedy toho, kterému se říká easy, ale my tomu říkáme dětská.

Poprvé jsem byl velmi nepříjemně zaskočen snad vším, co se týkalo disciplíny kolo. To byl očistec. Minulý rok jsem byl naopak velmi příjemně zaskočen tím, že pořadatelé výrazně zjednodušili trasu kola, a poměrně nepříjemně tím, že jsem si zapomněl plavecké brýle. A brýle bez brýlí se špatně hledají. (Zápis z první účasti zde, zápis z té druhé zde.) Continue reading “X-Terra Hostivař 2009”

Hladká desítka

Článek není o pivu.

26. dubna se na sokolovském stadiónu uskutečnila Velká cena Sokolova v atletice. V jejím rámci mě zajímal pouze běžecký závod na 10 km. O své účasti na něm jsem se rozhodl asi dvě hodiny před startem. Podle toho taky vypadal můj výkon, protože od půlmaratónu jsem úplně přestal trénovat (mj. kvůli lehké nemoci).

Ale říkal jsem si, že bych stejně šel trénovat na PIM, tak proč nezkusit závodní desítku. Navíc večer byl závod s povinnou účastí, totiž pivní maratón.

Vzal jsem si tedy tréninkové botky (neb závodní jsou v Prase), civilní kraťasy (neb závodní jsou v Prase), LiveSTRONG vestu a vyrazil jsem. Postavil jsem se na start s jasným cílem. Atakovat 40 minut, což je tempo 4 min/km, jak jste si správně spočítali. Continue reading “Hladká desítka”

Vždycky budeme mít Pařížskou

Plán zněl jasně. Co nejrychlejc doběhnout do cíle. Avšak měl 42,195 zásadních překážek. Zde je necenzurovaný zápis.

Jak jsem psal, byl jsem trochu nastydlej. V sobotu jsem tomu ještě přidal, takže jsem skoro nemoh mluvit. Znechutila mě fronta na pasta party, takže jsem se nemoh navečeřet zadarmo 🙂 . Start závodu byl v neděli v devět ráno, což znamenalo poslední jídlo v sedm, což znamenalo jít spát po pravidelné dávce Futuramy na Coolu a vstávat před šestou. Continue reading “Vždycky budeme mít Pařížskou”

1270 @ 3:30? LiveSTRONG

Očekávané se stane skutkem. Zítra se se startovním číslem 1270 postavím na Pražský mezinárodní maratón. Klepou se mi z toho kolena…

Můj aktuální stav není zrovna ideální. Trpím opět mírným nachlazením a puzením ke kašli — nic dobrého pro běh. Taky mě táhne levý stehno, bůh ví proč. Naopak se zdá, že na poslední chvíli si svoje protesty rozmyslelo pravý lejtko, který mě bolelo asi dva tejdny (od mého průměrného výkonu na hladké desítce).

Jak chci běžet. Zcela zásadním momentem bude to, zda se mi povede nepřepálit začátek. Budu se o to snažit ze všech sil. Tep držet pod 140. Continue reading “1270 @ 3:30? LiveSTRONG”

Hervis 09

Původně psáno pro časopis Economix. Pak jsem si to radši rozmyslel…

V sobotu 28. března jsem se zúčastnil svého celkově čtvrtého půlmaratónu, na pražském jsem startoval letos podruhé. Prozatím jsem si svůj osobní rekord stále zlepšoval, ale cítil jsem v kostech, že teď asi budu muset z nároků slevit.

Trénink mi nešel — měl jsem pocit — a začal jsem propadat malomyslnosti. 40 hodin před závodem, kdy jsem se vrátil z posledního ostrého tréninku, jsem byl psychicky zcela vyřízen mysle, že nemám formu. Kdyby startovné nebylo 800 Kč, snad bych to vzdal.

hervis

Continue reading “Hervis 09”