ESFLC14

European Students for Liberty Conference 2014

Jak dobře víte, loni jsem se zúčastnil ISFLC13, letošní konference evropský divize se konala v Berlíně — mym oblíbenym evropskym městě. Takže je jasný, že jsem musel jet. Jančura tam jezdí za pár šlupek a město znám jak svý adidasky.

Program letošní konference navíc sliboval über-epický řečníky. Namátkou Toma Palmera, Michaela Tannera (mýho chefa z Cato Institutu), Steva Daviese nebo Cathy Reisenwitzovou. Původně byl inzerován též Trevor Burrus, další kolega z Cata, ale z toho nakonec sešlo. Největší inzerovanou hvězdou byl ovšem Johan Norberg.

Pokud nevíte, kdo to je, tak byste s tim měli sakra něco dělat. Continue reading “ESFLC14”

Můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu?

Spousta lidí se nás ptá, jak můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu. Někteří k tomu připojují, že jde o pokrytectví. S tím nelze souhlasit.

Předně si musíme uvědomit, že evropský parlament je mocenská instituce. Každá politická strana usiluje o podíl na moci. Je tedy logické, že každá strana včetně Strany svobodných občanů kandiduje do evropského parlamentu.

Chtít méně Evropské unie je zcela legitimní, i když v této chvíli opoziční názor. A cožpak nemohou v evropské demokracii existovat opoziční názory, pouze souhlasní kývači? Divná demokracie. Continue reading “Můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu?”

Eurokarta se obrací

Když jsem v roce 2009 zakládal web euroSEPTIK.cz, chtělo nás v ČR vystoupit z Evropské unie asi pět. Informování v médiích bylo naprosto jednoznačné: Evropská unie je ráj na zemi, všechno, co přijde z Brusele je požehnání a Klaus nám dělá ve světě ostudu.

Ve zprávách se samozřejmě nikdy neukázalo, o čem jedná Evropský parlament nebo Evropská komise. Bylo jisté pouze to, že je to dobré. Proto nás s Vítkem Jedličkou napadlo, že budeme šířit informace o té skutečné Evropské unii, ne nějaké, kterou si vysnili eurosnílci. Continue reading “Eurokarta se obrací”

Důvody pro vystoupení z EU nikdy nebyly silnější

První řádka Římské smlouvy říká, že smluvní strany jsou “rozhodnuty položit základy stále užšího svazku evropských národů” a politici v tomto rozhodnutí po desetiletí pokračovali, aniž by se lidí zeptali na jejich souhlas.

Ptát se lidí na souhlas byl v Evropské unii vždycky riskantní podnik, protože když se lidem dalo slovo, obvykle nesmyslné návrhy EU zamítnou. Jako když Irové řekli “ne” Smlouvě z Nice, když Švédové a Dánové řekli “ne” nebo když Francouzi, Nizozemci a znovu Irové řekli “ne” té milované Evropské ústavě Lisabonské smlouvě (připomeňme si, že tyto dvě smlouvy jsou v každém ohledu identické).

Nechávat o návrzích hlasovat v referendu je tudíž v Bruselu velice obávaný krok. Eurokrati dávají přednost postupu po byrokratických krůčcích. Téměř všechny státy EU mají politický systém, který je náchylný ke krizím koaličních vlád. Proto se média zajímají především o místní politickou detektivku a eurobyrokracii nevěnují příliš velkou pozornost — což dělá mandarínům z Berlaymontu velkou radost a občanům velké starosti. Když už se ale občanům dá možnost, aby se vyjádřili, má jejich odpověď poměrně obvyklou podobu. Continue reading “Důvody pro vystoupení z EU nikdy nebyly silnější”

Proč libertariáni podporují homosexuální manželství

Bývalý zástupce prezidentova kancléře Petr Hájek se pustil do debaty s novým místopředsedou Svobodných Tomášem Pajonkem ohledně rodiny, homosexuálních svazků, dětí a tak podobně. Nyní se do sporu vložil také kandidát Svobodných na prezidenta Ladislav Jakl.

Chtěl jsem o tématice napsat článek už nějakou dobu, teď to ale vypadá, že už nejde dál čekat.

Ladislav Jakl píše:

Někteří libertariáni si myslí, že mít negativní názor například na registrované partnerství je projevem neúcty ke svobodě jisté části lidí. Jenže to je veliký omyl. Manželství (stejně jako různé formy registrace partnerského vztahu) je sice svazkem dvou stran, ale nikoli dvou partnerů, jak se asi leckdo domnívá. Je svazkem partnerů na straně jedné a státu na straně druhé. Je státní institucí, je nástrojem veřejného práva. Umím si představit důsledného libertariána, který bude požadovat odstátnění partnerských vztahů, tedy ponechání i manželství soukromoprávním smluvním nástrojům. Pokud ale chce libertarián naopak vytvořit novou privilegovanou veřejnou instituci: státem registrovaný svazek homosexuálů, pak je přinejmenším nekonzistentní. Prostě si nevšiml, že k naprosté svobodě v partnerských vztazích zcela postačí volnost žít podle soukromého práva. Registrované partnerství není formou legalizace soužití homosexuálů, to je legální i bez registrace. Registrované partnerství je formou etatizace, institucionalizace a privilegizace soukromých vztahů. A pokud s ním konzervativci nesouhlasí z morálních důvodů, jsou s konzistentními libertariány vlastně na jedné lodi.

K tomu se musím vyjádřit už jenom proto, že jsem dřív takový názor zastával taky. Už nezastávám. Continue reading “Proč libertariáni podporují homosexuální manželství”

Evropská unie je definice korupce

Hospodářská komora ČR se dostala k penězům z evropských fondů falšováním údajů, tvrdí EU a zaměstnanec veřejnoprávního rozhlasu tvrdí na svém účtu na Twitteru, že je to prý ostuda.

Mohu než souhlasit, skutečně to je ostuda. Avšak je to ostuda Evropské unie a všech jejích zastánců. Evropská unie je totiž korupcí tak prolezlá, že ji jednou budou učebnice dějepisu popisovat jako jeden z nejkorupčnějších systémů, který kdy existoval.

Dodnes přetrvává v jistých kruzích nekritický obdiv ke všemu bruselskému, vyjádřený snad nejlépe postojem Václava Havla, že – parafrázuji – český tunelář se tetelí blahem v českém přítmí, ale bojí se bruselského světla. Ale karta se začíná obracet. Continue reading “Evropská unie je definice korupce”

Letní semináře pro studenty liberalismu

Fotka
Možností, kam se mohou jet v létě na týden vyřádit začínající teoretici liberalismu, je několik. Tady přináším stručný přehled:

Amerika
Americké semináře se od evropských odlišují dvěma věcmi: Dostat se tam je mnohem dražší, zato se tam ale setkáte se světovými špičkami liberalismu a se zapálenými účastníky z celého světa.

Foundation for Economic Education (FEE) pořádá v létě několik seminářů. Nejvyšší kvalitu má Advanced Austrian, o kterym mi říkala zaměstnankyně FEE, že už ho ale nebude dělat FEE, nýbrž Pete Boettke sám. Nedaří se mi rychle nic dohledat, takže netušim, jak to je. Continue reading “Letní semináře pro studenty liberalismu”

Gummersbach 2013

Psát deníkový články po půl roce je nejlepší.

Poté, co jsme s Dominikem absolvovali semináře v Americe, v Bulharsku a ve Slovinsku, rozhodli jsme se ukončit svoji seminářovou tour v Německu, konkrétně v Gummersbachu.

Gummersbach je taková německá prdel světa kdesi u Kolína, známá tim, že tam kdysi bejval úspěšnej házenkářskej tým (na to Němci fakt koukaj). No a taky se tam nachází sídlo Nadace Friedricha Naumanna.

To máte tak. Politický strany, který se dostanou v Německu do Bundestagu, si musej založit nadace, kam maj daňovej poplatník sype prachy jako zjednanej. Takže FDP má Nadaci Friedricha Naumanna. CDU má nadaci Konrada Adenauera, jehož ministr financí byl rozumný liberál a euroskeptik, ale nadace samotná teď sere atomový hřiby z toho, že by se její akce měl zúčastnit Petr Mach.

FDP jsou socani jak řemen, v europarlu zasedaj v tom vůbec nejeurosvazáčtějším poslaneckym klubu, kterýmu předsedá nejošklivější člověk na světě a taky největší eurohujer. Samotná nadace ale kupodivu financuje projekty, které podporují liberalismus a euroskepticismus. Takže financuje i seminář o liberalismu přímo ve svym centru v Gummersbachu. Continue reading “Gummersbach 2013”