Občas šlápneš do Bruselu
Absolvoval jsem test kohovolit.eu. Svoje výsledky jsem zhruba očekával. Nejvyšší shoda mi vyšla s ODS a to prosím -2 %, slovy minus dvě procenta! Z poslanců mám nejvyšší shodu s Dundáčkovou (27 %) a Schwippelem (24 %). Schwippela poškodila Ruzyně a Dundáčkové pomohlo, že tam nebyl její zápal pro buzeraci řidičů.
Protože výsledky všech parlamentních stran jsou naprosto tristní v tom, že by měly zastupovat mě, chci zde zveřejnit svůj pohled na některé z otázek. Continue reading “KohoVolit.eu”
Keynesiánství je víra. Jako někdo věří v Ježíše Krista, křišťálovou kouli, bludičky nebo létající špagetové monstrum, tak někdo jiný věří v keynesiánství.
Jenže víra v Ježíše Krista nebo bludičky je netestovatelná, na rozdíl od keynesiánství. Nelze dokázat, že někde na mráčku nesedí Ježíš, stejně nejde dokázat, že v lese za barákem nejsou bludičky. Ale že neplatí keynesináské multiplikátory, modely jako IS-LM nebo AD-AS nebo keynesiánská teorie úroku, to testovat (a vyvrátit) lze. A všechno už bylo vyvráceno!
Keynesiánství tvrdí, že když naberete na dně bazénu vodu do kyblíčku (výběr daní) a tento kyblíček vylijete na hladinu (vládní výdaje), objem vody v bazénu stoupne. Nejenom, že se to vzpírá elementární logice, vzpírá se to i naměřeným datům. Měřit ekonomická data není úplně snadné, a tak zatímco logika tvrdí, že 1 + 1 = 2, ekonometrická měření ukazují, že 1 + 1 = něco kolem dvou, avšak keynesiánská “logika” trvá na tom, že 1 + 1 = 3, protože to tak praotci Keynesovi vyšlo.
Ve skutečnosti jde keynesiáncům jenom o to, aby si nabrali v tom vašem bazénku co nejvíc, cestou si kousek odlili do vlastního… a když budete poslušně škemrat, možná bám na tu hladinu taky něco vrátí.
Mějte se před těmito rozumbrady na pozoru. Ti, co zabloudí v logice, jsou horší než ti, co zabloudí v lese.
Už jsem tu dlouho neměl jazykový koutek. (Což je věta, kterou začínám všechny příspěvky jazykového koutku. :) )
Ale nedá mi to, abych se nevyjádřil ke slovu virální, které se používá ve spojeních virální marketing nebo virální video. Samozřejmě, toto slovo vynalezli marketéři, zřejmě na svých brainstorminzích, kde (ne)dostali svůj feedback.
Slovo virální není slovo v českém jazyce. A obávám se, že ani v žádném jiném. Je to quasi-počeštění anglického slova viral, které má samozřejmě normální český překlad: virový.
A o to jde. Ve virovém marketingu se má produkt (např. video) šířit jako virus, jako virová nákaza, ne jako virální nákaza. Není div, že sami marketéři slovu virální nerozumí a myslí si, že to znamená něco, co to vlastně vůbec neznamená.
Podobným kutilstvím bysme za chvíli došli k tomu, že se bude česky říkat prezidenciální, eficientní nebo magikální.
V klipu se nikde samozřejmě neříká, že všichni důchodci volí komunisty, přesto to spousta lidí tvrdí. Hej, lidi, to jste fakt tak blbý, nebo to děláte schválně?
Dál nechápu, jak někoho může urazit vtip. Když někomu ve vší vážnosti řeknu, že levici může volit jenom někdo, co nemá ani polovinu mozku, tak ať se klidně urazí. Ale když totéž řeknu jako vtip, tak nechápu, jak se může urazit. Od toho je to snad vtip a ne vážně pronesená replika, OMG. Já to samozřejmě myslim zcela vážně. ;) Continue reading “Přemluv suchara”
Ve svých zhruba 111 letech dokázal Dominik Hašek vyhrát extraligový titul způsobem, jaký nemá v České republice obdoby.
Předpovídal jsem už v létě, že Hašek bude nejlepší. Pravda, zezačátku to tak moc nevypadalo. Ale v play-off zářil jako zamlada v pětadevadesátym.
Všechna čest!
Do toho videa asi budou muset přidat Pardubice…
Tenhle příbeh je pravda, ať visim, jestli vám budu lhát…
Nemám moc rád tyhle teorie, kde lidi (a zejména holky v tom vynikaj) vidí souvislost, osud nebo karmu úplně za všim, co se stane. A přitom to vysvětluje počet pravděpodobnosti — akorát ne tak zajímavě jako různí čajoví druidi.
Ale slyšte tento kratičký příběh. Continue reading “O jednom vtipném rýmu”
…než abych příště psal vědeckou práci na 30 stran!
Jak jsem psal loni, pod mými křídly se najde kdejaký web (a od té doby zase některé přibyly). Ale jak se ukázalo, dětem nepatří do ruky jenom sirky, ale taky administrace.
Většina těch webů má společné to, že běží na redakčním systému WordPress. Je to (dnes už) velmi pohodlné a psát bložínky zvládne každý, kdo dokáže používat myš. Problémy jsou dva. Zaprvý si někteří asi myslí, že po internetu ty informace nosí skřítci. Zadruhý, když něco podělaj oni, musim to opravovat já — takže se jim nedostane toho správného poučení.
Administrace WordPressu vypadá nějak takhle. Normálního člověka, když tomu nerozumí, by nenapadlo šahat do těch polí označených jako URL. Jenže já nemám za kamarády normální lidi. Continue reading “Má někdo za kamaráda takovýho ptáka?”
Tak jako v létě oznamuju svojí kandidaturu do PS PČR. Pokud jste si nevšimli, zřídil jsem k tomu speciální stránku Volby 2010.
Oproti létu jsem si o místo polepšil ;)
Je mi jasný, že neexistuje ani teoretická šance, abych se do Sněmovny dostal, ale o vaše hlasy přesto stojim. :cool: Takže díky za ně.
Některá témata jsou věčná jako Fidel Castro. A vrací se pořád dokola. Já sám jsem o tom na blogu psal už snad desetkrát, ale v poslední době mě napadlo podívat se na to z širší perspektivy. Jestli náhodou není komentování na webu ze stejného těsta jako komentování na ulici, v hospodě a kdekoliv jinde. Domnívám se, že je.
Češi jsou prostě poraděnka. Nikdo se jich na nic neptá, ale oni přesto poradí. A zadarmo. Když jejich rad nevyužijete, ještě se cítí ukřivdění. (Samozřejmě, že takoví nejsou všichni. A je možné, že takoví jsou i jinde, netvrdím ani tak, ani onak, neb o tom nic nevím.)
Nijak se netajím tím, že mi tohle poraděnkovství pěkně leze krkem, ať už jsem příjemcem rad já, nebo jsem nucen poslouchat Rady & Porady® pro někoho jiného. Continue reading “Poraděnko s ručením omezeným”
