Nedávno zveřejnil Arthur Dent svoje politické svědění. Na adresu Svobodných v něm napsal:
Strana svobodných mě za pět (či kolik) let své existence nepřesvědčila o ničem. Z mého pohledu je v téhle straně jen Mach, který se exponuje vydáváním článků, blogger Matějka, a Martin Pánek (MMister), což je jediný příčetný volič téhle strany, kterého znám. A to je dost málo na to, abych jim věřil, že mají nějakou relevantní sílu změnit stát. Jejich program a myšlenky jsou OK, konvenují mi, ale nebudu je volit z jednoho jednoduchého důvodu: Buď svůj hlas tím zahodím (ano, zahodím — v tom volebním systému, jaký máme, je to hlas zahozený, nikoli hlas rozumu a srdce), nebo se opravdu do parlamentu dostanou, a budou buď stranou jednoho či dvou hlasů (a tedy marginální silou), nebo stranou pěti poslanců, kteří se nakonec rozštěpí na šest různých stran (příkladů máme…) Nemám sebemenší důvod věřit tomu, že zrovna Svobodní by měli být mezi malými stranami tou zářnou výjimkou.
Protože totéž nebo něco obdobného říká spousta lidí, protože si Arthura Denta velmi vážím a protože na tom něco je, rád bych zareagoval trochu obsáhleji než jenom komentářem pod článkem. Continue reading “Proč Svobodní nejsou jako Věci veřejné, Babiš, TOP 09 a další “projekty””