Category: notes

Fair Trade

Už pěkně dlouhá léta jsem sem nevložil žádnou svojí seminárku. Tak tady máte jednu s názvem: Fair Trade: Altruismus, nebo egoismus?

Co je “férová” cena exportů z rozvojových zemí? Znamená vyšší cena férovou? Byl by přímý dar efektivnější než placení vyšší ceny: Je Fair Trade vždy lepší než svobodný obchod a protekcionismus, nebo to záleží na podmínkách? Je toto spolehnutí se na velkorysost rozvinutého světa udržitelné v obdobích ekonomické nejistoty? Vede vyšší cena k převisu nabídky a zdržuje pohyb producentů k produktům s vyšší přidanou hodnotou? Vede k závislosti producentů? Znevýhodňuje ty producenty, kteří se do Fair Trade nezapojují oproti těm, kteří se zapojují?

~ Moore (2004)

Jak jsem se s těmito (a dalšími) otázkami vyrovnal, můžete číst zde (.pdf). A až to budete číst, nezapomeňte, že čtete ekonomickou akademickou práci.

PS: Pokud budete chtít část mého textu někde použít, samozřejmě můžete. Ale prosil bych o citaci a odkaz.

Přihláška na výměnný pobyt podána

Dnes před polednem jsem si podal přihlášku na výměnný pobyt, mezi studenty obvykle zvaný Erasmus, i když v mém případě úplně tak o Erasmus nejde.

Protože vím, že vás nejvíc zajímá, kam jsem se přihlásil, řeknu to hned na začátku. Ale tím nekončete. Váže se k tomu zajímavý příběh, který odvyprávím hned záhy.

  1. Hong Kong University of Science and Technology, School of Business and Management (angličtina)
  2. Shandong Economic University (angličtina)
  3. Universität St. Gallen — Hochschule für Wirtschafts-, Rechts- und Sozialwissenschaften (HSG) (němčina)
  4. Wirtschaftsuniversität Wien (němčina)

Continue reading “Přihláška na výměnný pobyt podána”

TOP nemůžete myslet vážně!

Dneska čtu, že Topolánkovi Obchodní Partneři by v Praze porazili ODS. A říkám si: Kde to jsme?!

Proboha! Jak může vůbec někdo koketovat s myšlenkou, že by tuhle stranu volil? Stranu Miroslava Kalouska s figurkou Kchárla Schlafenberga v čele, jak se vyjádřil pan prezident. Nový bordel se starými kurvami, jak se vyjádřila lidová moudrost.

Vždyť na té straně není nic pozitivního, a to se nedá říct snad ani o socanech. Je to asi stopadesátá reinkarnace havlismu v naší zemi. Kdyby byl Václav Havel chlap, založil by si normální stranu a ucházel se s ní o podporu. Tenhleten partyzánský způsob je mi navýsost odporný, avšak musím uznat, že nepřátelské převzetí ODS se havlistům povedlo skvěle.

Miroslav Kalousek, někdejší předseda katolické KDU-ČSL (ačkoliv o něm každý věděl, že je bezbožný jako městská šlapka), nadále verbální antikomunista (ačkoliv vzpomeňme, jak po volbách 2006 oslavoval koalici s oranžovými a rudými komunisty), hulvát, opilec a člověk, kterého provází korupční skandály všude, kam šlápne. Continue reading “TOP nemůžete myslet vážně!”

Ekonomické doktríny, díl druhý

Ave Becker Imperator…

V minulém díle jsem psal obecně o nejobtížnějším předmětu na naší škole, v dnešním díle popíšu, jak jsem se s ním vypořádal já sám.

Na přednášky jsem nechodil. Kdybych tam chodil, stejně bych polovinu času nedával pozor a pokud bych zrovna pozor dával, stejně bych si nedělal zápisky. A tak bych se musel připravovat úplně stejně, akorát mě to nestálo ty tři hodiny týdně navíc, které jsem namísto toho věnoval obírání lidí o peníze. Continue reading “Ekonomické doktríny, díl druhý”

Ekonomické doktríny, díl první

Dnes, milé děti, vám řeknu pár teplých slov o nejtěžší zkoušce na naší škole. Předmět se jmenuje 5EN200 — Dějiny ekonomického myšlení, přednáší ho prof. Ing. Robert Holman, CSc., údajně ho zkouší tentýž a studijním materiálem je kniha Dějiny ekonomického myšlení, kterou napsal — hádejte — prof. Holman. Předmětu se tak mezi studenty říká prostě a jednoduše Holman. Continue reading “Ekonomické doktríny, díl první”

Songs of 2009

K blogerství patří zachovávání poselství pro další generace. Můj dnešní článek, který — jak myslím — nemá v mém archivu prozatím obdoby, by měl zdokumentovat, co jsem v roce 2009 poslouchal za muziku. Článek nemá žádný zvláštní účel kromě archivačního, takže počítám, že nejlépe poslouží kolem roku 2059, až si ho někdo otevře a řekne si: Tohle fakt někdo poslouchal? (Asi jako vy si to dneska říkáte u Spice Girls.)

Samozřejmě… rok je dlouhá doba, a tak je velmi pravděpodobné, že jsem na něco zapomněl. V duchu nejlepší tradice tohoto blog tak nebudu váhat další songy doplňovat v průběhu času.

Disclaimer (dnes rovnou na úvod): Článek nemá ukazovat nové písně, není veden s žádnou systematickou snahou o kategorizaci čehokoliv. Článek prostě zobrazuje písně, které jsem poslouchal. Obzvlášť bych chtěl upozornit ty méně důvtipné čtenáře, že nesepisuji seznam písní, které se melodicky nebo textem k čemukoliv hodí, ale ty které jsem poslouchal, protože mi cvrnkly do nosu náhodou a zalíbily se mi.

A ti důvtipnější ze čtenářů se můžou zamyslet nad tím, zda se nám muzika líbí podle nálady, anebo máme náladu podle muziky, kterou posloucháme. Já sám v tom nemám jasno.

Tak už dost keců a jdem na to. Continue reading “Songs of 2009”

Rok břečťanu

This is morning. That’s when I spend the most time thinking ’bout what I’ve given up…

Na několik pokračování jsem napsal poměrně rozsáhlý článek o uplynulém roce. Jenže pak jsem zjistil, že je psaný až moc ad hominem, a protože si myslím, že k osobní komunikaci slouží jiné prostředky než články na blogu, zůstane tenhle článek v šuplíku (jako mnoho jeho kamarádů od léta).

Tenhle článek bude jenom taková demo-verse. Continue reading “Rok břečťanu”

VVC 2009

Bohu na nebesích slávu, na zemi pokoj a lidem dobrou vůli.

Sám pro sebe si od Ježíška přeju… já vám ani nevím, jak to zformulovat, aby to bylo dost emo (a neopisovat přitom)… dost odvahy na to, abych se zlepšoval; dost rozumu na to, abych včas poznal, s kým mám tu čest; a dost síly na to, abych se srovnal s tím, když to poznám pozdě.

Tomuto blogu přeji do dalšího roku aspoň jeden článek měsíčně.

A konečně bývalým čtenářům tohoto bývalého blogu klidné spočinutí. :)

Hallelujah, vole!

Gentlemanská nabídka vládě: zaplatím svůj dluh 130 tisíc Kč

Vážená vládo České republiky,

v tomto krizovém (a zároveň adventním) čase si dovoluji učinit nabídku, dle mého názoru velmi velkorysou. Jsem ochoten zaplatit svůj podíl na veřejném dluhu České republiky, který v tuto chvíli činí 126 460,- Kč (zdroj: http://verejnydluh.cz). Tento “svůj” podíl jsem ochoten zaplatit, přestože jsem s deficitním rozpočtem nikdy nesouhlasil, a přestože jsem ministry financí zodpovědné za navyšování veřejného dluhu nikdy nevolil.

Moje nabídka však má své podmínky. Svůj podíl zaplatím, pouze pokud za to něco dostanu. A tím něčím by mělo být:

  • okamžité sestavení vyrovnaného státního rozpočtu
  • přijetí ústavního zákona o rozpočtové kázni
  • snížení složené daňové kvóty aspoň na úroveň Slovenska
  • přijetí zákona o referendu ohledně přijetí eura
  • zrušení povinného přimíchávání biosložek do paliv, jakožto i dalších stupidních opatření směřujících k potlačení údajného globálního oteplování
  • bezodkladná privatizace Českých drah a České pošty (pokud takové podniky vůbec někdo bude chtít koupit)

Continue reading “Gentlemanská nabídka vládě: zaplatím svůj dluh 130 tisíc Kč”