Nejběžnější chyby psané češtiny

Jak psát tak, aby si u toho lidi nechtěli vypíchnout oči.

Uvozovky
Ano, já vím, že vás ve škole učili, že české uvozovky vypadají „takhle“, typ 9966. Spousta lidí ale neví, jak má něco takového napsat. Což vůbec nevadí, protože v běžné internetové komunikaci se používají tyto strojové “uvozovky”, na které existuje samostatná klávesa. Pamatujete, že nepíšete knihu, nemusíte tedy psát typograficky zcela přesně. Tyto rovné (na žádnou stranu nezaoblené) uvozovky jsou proto zcela v pořádku.

Naopak napsat nějakou takovouhle ,,prasárnu”, kde uvozovky nahradíte znakem pro čárku, je naprostá prasárna. Continue reading “Nejběžnější chyby psané češtiny”

Reportáž z pralesa

Tohle je přesně jeden z těch článků, kvůli kterejm mám novinařinu rád. Bohužel proti tomu stojí naprostá většina novinářský práce, kterou držim v absolutnim opovržení.

V New Yorkeru vyšel článek s názvem Tlumočník, který je pekelně dlouhý — nějakých 21 stran. Ale co je důležité: pojednává o tématu, o kterém jsem dosud neměl ani ponětí, a pojednává o něm způsobem, který mě přiměl přečíst článek jedním hltem.

Jde o domorodý kmen někde v Brazílii, jenž se mezi sebou dorozumívá jazykem sestávajícím z osmi souhlásek a tří samohlásek. Kmen i jazyk se nazývají Pirahã. Žádný mluvčí toho jazyka neumí žádný jiný jazyk a žádnému normálním (i nenormálnímu) jazyku tenhle domorodý jazyk není podobný. Neni divu, že se ho naučilo jenom pár cizinců.

Stejně jako jejich jazyk je pak fasicnující chování toho kmene. Nechápou barvy, čísla (!), strany, mýty, budoucnost — ani si nedělají zásoby.

Neochvějnou oddanost empirické realitě nazval Everett principem okamžitosti zážitku. Ten podle něj vysvětluje jejich odolnost vůči křesťanství, protože kmen na historky o Ježíšovi vždy reagoval slovy: “Potkal jsi toho muže?”

O ničem podobnym jsem nikdy neslyšel. Takže pokud budete mít chvíli čas a téma vás zajímá, článek si určitě přečtěte. Je samozřejmě anglicky.

Celý článek zde ».

English Pronunciation

Dneska jsem díky Damirovi narazil na tuhle geniální básničku, která ukazuje snad všechny divnosti anglický výslovnosti.

Dearest creature in creation,
Study English pronunciation.
I will teach you in my verse
Sounds like corpse, corps, horse, and worse.

Vtip je v tom, že ačkoliv to na první pohled vypadá, že by se ty slova měly číst stejně, výslovnost je dost jiná. Třeba hned první řádek /krýčr/ vs. /kryjejšn/. Poslední řádek /kórps/, /kór/, /hórs/ a to poslední nedokážu tak jednoduše přepsat. :)

Celá básnička, kde se můžete naučit spoustu novejch slov rovnou i s výslovností je tady ». Další básničky jsou tady » a tady ». Bohužel v žádný z nich se nevysktuje asi největší divnost, což je pro mě colonel /krnl/. Aspoň že v jedný z nich se objevuje debt, častý slovo, který se čte /det/.

PS: Nejvíc mě zatim dostalo, že preface se nečte /prýfejs/, nýbrž /prefis/. Ale ještě jsem to nestih přečíst celý. :)

Obviální transláty

Viděl jsem film Friends with Benefits, česky Kamarád taky rád.

Film byl lepší, než jsem očekával (dal bych tak 80 %), ale co mě neskutečně iritovalo, bylo to, že překladatel byl asi velmi retardovaný jedinec. Tak retardovaný, že ani nepoužil Google, když nevěděl, jak má něco přeložit. A to dokonce Kuna v jedný části filmu říká: “My máme v práci takovou věc… říká se tomu Google.”

Nepamatuju si všechny nesmysle, co byly v titulkách, takže aspoň tři nejlepší.

“I wanted superpowers,” říká postava Justina Timberlaka, když mluví o svym vytetovanym blesku. V titulcích je “Chtěl jsem supersíť.”. To jako vážně? Vážně překladatel neví, že superpowers nemá nic společnýho s elektrikou, ale jsou to superschopnosti? Continue reading “Obviální transláty”

Ordnung muss sein!

Brusel nám zakazuje pomazánkový máslo.

K mýmu největšímu překvapení se najde dost vohnoutů, kteří to schvalují. Cože? Cože?! To se na mě nezlobte, ale schvalovat tohle může jenom naprostej pablb.

Jazyk nefunguje dle nařízení ouřadů z Brusele. Jazyk vytvářejí milióny lidí, jak se jim to nejlíp hodí. Jazyk žije, významy slov se v průběhu času mění tam a zase zpátky. Jazyk není centrálním plánem nějakých přitroublých vládců, a přesto má svá jasná pravidla, což vám potvrdí každý, kdo se nějaký cizí jazyk snažil naučit. :) Takovým systémům říkáme my ekonomové spontánní řády. Vznikají jednáním, nikoliv plánováním! Continue reading “Ordnung muss sein!”

Jazykové okénko

Došlo mi, že spousta z vás možná neví jak ty názvy tady číst. Připravil jsem tedy stručný návod. A zároveň odvolávám, co jsem odvolal.

Takže Jinan se prej má správně číst /Ťinan/, ale kromě Markéty to nikdo neříká. Všichni, se kterejma jsem mluvil, to čtou jako něco mezi /Džinan/ a /Dzinan/. Co se v pinyinu přepisuje jako J by se logicky mělo číst jinak, než co se zapisuje jako ZH, ale protože jste teprve začátečníci, můžete to číst stejně. ;)

Moje provincie se jmenuje Shandong, což by se prej mělo správně číst Šan-tung, ale každej to vyslovuje zhruba tak, jak by to přečet Angličan, tzn. něco mezi /Šandong/ a /Šéndong/ — můžete říkat /Šandong/. (To g na konci se samozřejmě nečte.) Continue reading “Jazykové okénko”

Peking, Beijing, nebo snad Pei-ťing?

Krátký zápis o zápisech.

Jak všichni dobře víte, čínština používá znaky. Taky asi víte, že existuje něco jako tradiční a zjednodušená čínština – to víte hlavně proto, že vás s tim otravuje Windows nebo Internet Explorer (taky cejtíte tu nostalgii, když se řekne tohle slovo? :)).

Skutečnost je taková, že lidi neumí čínský slova zapsat ani přečíst. Navíc, co si budeme povídat, v textu psanym latinkou by najednou čínský znaky vypadaly celkem blbě, takže neni vhodný ani žádoucí zapisovat hlavní město Čínské lidové republiky jako 北京. Proto to chce nějakou romanizaci, tj. zápis do latinky. Continue reading “Peking, Beijing, nebo snad Pei-ťing?”

Svaz, nebo unie?

Udělal jsem si průzkum úředními jazyky Evropské unie. Na myšlenku mě přivedl na Twitteru @suchosch. V jakých jazycích se Evropské unii říká Evropský svaz?

Detailní přehled všech úředních jazyků:

bulharština: Съюзът на съветските социалистически републики, Европейски съюз

čeština: Sovětský svaz, Evropská unie

dánština: Sovjetunionen, Europæiske Union

holandština: Sovjet-Unie, Europese Unie

angličtina: Soviet Union, European Union

estonština: Nõukogude Liit, Euroopa Liit

Continue reading “Svaz, nebo unie?”