Author: mpanek

Lekce byrokratického trollingu

Že byrokrati umí být neúmyslně vtipní — jako když nadávají na vysoké daně — to všichni víme. Ale musíte se přestěhovat do města, ve kterém žijí pouze byrokrati, abyste dokázali správně ocenit tento specifický byrokratický humot.

Tak např. bar jménem 18. dodatek, pojmenovaný samozřejmě podle 18. dodatku Ústavy Spojených států, který zavedl prohibici těmito slovy: “Rok po ratifikaci tohoto článku se zakazuje výroba, prodej nebo doprava omamných nápojů, jejich dovoz a vývoz s clem jejich použití na území Spojených států a všech územích podléhajících jejich jurisdikci.”

Jak známe z historie, tento dodatek se ukázal být naprostou katastrofou. Jaké by to asi bylo, pojmenovat svůj bar třeba Holocaust nebo 5. sjezd KSČ? Ale i kdbychom to brali jako povedený vtip — myslíte, že některému z byrokratů dojde, proč 18. dodatek selhal? Že to bylo kvůli tomu, že lidi při hledání vlastního štěstí serou na představy byrokratů o správném životě. A že proto vždycky všechna nařízení z Washingtonu způsobí jenom a jenom utrpení? Continue reading “Lekce byrokratického trollingu”

Lord Monckton o Margaret Thatcherové

Z nebe bude Margaret Thatcherová, nejlepší přítel, kterého kdy Spojené státy měly, pozorovat nyní nevyhnutelnou dezintegraci ponuré evropské tyranie úředníků, jejíž neúspěch předvídala, i když za to zaplatila koncem v politice.

Margaret byla jedinečná: zarputilá bojovnice za lidi proti vládě, za daňové poplatníky proti byrokratům, za zaměstnance proti odborům, za Nás proti Nim, za volné trhy proti státnímu řízení, za privatizaci proti znárodňování, za svobodu proti socialismu, za demokracii proti komunismu, za prosperitu proti národnímu bankrotu, za právo proti mezinárodnímu terorismu, za nezávislost proti globální vládě; vizionářka mezi trpaslíky; akční žena mezi snílky; státník mezi politiky; ničitelka tyranií od arogantní Argentiny přes invazivní Irák až po barbarský Sovětský svaz.

Měřítkem krátkozrakosti a nevděku jejích parlamentních kolegů je to, že ji vyhodili z úřadu poté, co slavně odvětila “Ne, ne, ne!” na podvodný návrh nejvyššího soudruha komisaře z Bruselu, že Evropský parlament eunuchů by měl nahradit národní parlamenty, že tajná klika anonymních soudruhů komisařů by se měla stát evropskou nejvyšší vládou a tápající Evropská rada jejím senilním senátem, a tím tak znovuzapočali smutný, zřetelný úpadek země, kterou Margaret na krátkou a nádhernou chvíli učinila opět velkou. Continue reading “Lord Monckton o Margaret Thatcherové”

99 slov o Praze

Hrad. Most. Orloj. Svatej Václav, Žižka a Churchill hrdě čelící odborářům. Metro, otřesný tramvaje a crazy řidiči autobusů. Noční linky. “Jak se máš?” — “Hrozně.” Klobásy na Václaváku, kavárny všude. Hustej provoz a spousty turistů. Nejhezčí místa, o kterejch turisti nevědí. Couchsurfing. Bezdomovci, dealující černoši, kravaťáci a holubi. Květnový hokejový šílenství, PIM a Hervis. Předražený langoše. Vyšehrad, Prokopáč, Kunraťák a cyklostezka v Modřanech a na Smíchově. VŠE a Karlovka. Holky, co maj styl, a pupkáči s mulletama. Koukejte se nahoru, Fronta na maso. Intošský srazy, nákladanej hermelín a pivo po litrech. S nerudnou obsluhou. Praha plná rozporů — tak ji máme rádi.

—

Inspired by Girl in Czechland. Zapojte se taky.

New Amendments to the Constitution: Lessons from Switzerland

American scholars, lawyers and ordinary citizens often think that their constitution is the best one in the world. Although I agree that it is a great legal document, I admit to not having read all constitutions in the world and therefore I cannot make this judgment call.

But I can definitely say this: beyond any reasonable doubt, the Constitution of the United States is much better than that of my own country, the Czech Republic which is a quickly drafted and quickly adopted piece, child of its own age short after the Velvet Revolution and even shorter before the amicable divorce with Slovakia — therefore quite understandably full of unclear passages and propositions prone to cause political crises.

However, not far — both geographically and culturally — from the Czech Republic lies Switzerland, a well-developed decentralized democracy with a lot of history. Its constitution of 1848 was inspired by the American one, perhaps now the time has come that America learns a lesson from the Swiss. Continue reading “New Amendments to the Constitution: Lessons from Switzerland”

Už víte, kam emigrovat?

Na začátku března spustil LvMI CZ & SK novej projekt jménem KamEmigrovat.cz. Stav svobody v dnešním světě je mizernej, ale na tomhle webu chceme aspoň představit země, kde je úroveň svobody znatelně vyšší než v Česku. O tolik vyšší, že by se vyplatilo přestěhovat — přičemž víme, že stěhování má značný náklady (zdaleka ne jenom finanční).

Podle rozpisu práce máme v plánu zpracovat dvacet zemí. Některý z nich teda tak úplně země nejsou, ale to uvidíte, až nadejde jejich čas. Zatim se nám povedlo zpracovat jednu třetinu, tj. sedm zemí. Já sám jsem autorem těchhle tří:

  • Švýcarsko — nejbližší relativně svobodná země, s velmi silnou demokracií
  • Lichtenštejnsko — malé Švýcarsko, kde jsou ovšem politici ještě víc pod veřejnou kontrolou
  • Taiwan — spousta výhod života v Číně, ale s nezablokovanym Facebookem!

Snažím se články psát co nejmíň zaujatě. Nezamlčuju žádný podstatný omezení svobody, na který se mi podaří přijít. Přesto pokud o něčem podstatnym víte nebo chcete opravit nějakou chybu, popř. zaslat nějakou aktualizaci, budu hodně rád.

—

Disclaimer: Ukazovat na to, že v jiných zemích se žije líp, neznamená, že člověk se tam hned chce odstěhovat nebo že je vlastizrádce. Jedním z účelů je vytvoření tlaku na naše politiky, aby přijali lepší zákony, abysme nemuseli hladově pokukovat po jinejch zemích.

Jak jsem potkal Tylera Cowena

Pokud chcete číst jenom jeden jedinej blog na světě, pak rozhodně doporučuju číst blog Marginal Revolution autorů Tylera Cowena a Alexe Tabarroka, přičemž Cowen denně napíše tak pět až sedm článků a Tabarrok napíše jednou za pár dní jeden. Je to blog hlavně o ekonomii, ale rozebírá se na něm vlastně úplně cokoliv.

Cowen je velkej fanoušek dobrýho jídla, o kterym nedávno vydal knížku Ekonom jde na oběd. Taky je fanoušek novejch technologií, cizích kultur a všeho zajímavýho, takže na blogu odkazuje fakt na ledacos. Předevšim je ale hrozně chytrej a sečtělej (za tejden údajně prolítne desítky knih?) a i čtenáři jeho blogu jsou inteligentní, takže čtení blogu a komentářů je nesmírně obohacující. Bohužel normální člověk to nemá šanci všechno přečíst. Continue reading “Jak jsem potkal Tylera Cowena”

Václav Klaus míří do Cato Institutu. Co to je?

Českými médii proběhla zpráva, že po konci svého mandátu zamíří Václav Klaus do amerického Cato Institutu, se kterým bude spolupracovat coby distinguished senior fellow. V článcích se však dle mého názoru nepodařilo českého čtenáře s tímto institutem příliš dobře seznámit. Chtěl bych to na těchto řádcích napravit.

Continue reading “Václav Klaus míří do Cato Institutu. Co to je?”

Bloudění je víc nežli cíl

Já vim, že vy si říkáte, že ve Washingtonu přece nikdo zabloudit nemůže, protože ulice jsou tu přece kolmý a pěkně očíslovaný. A přesně na tohle když se spolehnete, tak zabloudíte!

V prvnim tejdnu jsem bydlel na couchsurfingu, ale nakonec jsem byl vypuzen do hostelu, ale u hostitelky mi pořád zbejval kufr. A protože slavila s kamarádkou její narozeniny, musel jsem dojít kamsi do hospody. Sice mám mapu, ale nebudu do ní přece furt civět, když je to tak jasný. Prostě se dostanu na správnou ulici a pak pujdu furt rovně, až dojdu do čtvrtě Adams Morgan, kde je ta hospoda.

Takže běžim, běžim po ulici a najednou jsem v lese. Cože? V lese? Ve Washingtonu je les? Podívejte se sami, chtěl jsem jít po 17. nebo 18. ulici, tj. podle modrý šipky. Continue reading “Bloudění je víc nežli cíl”