Občas šlápneš do Bruselu
Svobodní uspořádali seminář k nadcházejícím krajským volbám, kde jsem vystoupil se svým příspěvkem a touto prezentací.
Do sborníku jsem pak zaslal tento text s názvem Ekonomická soutěž a svoboda.
Příznivci a členové Svobodných mohou na fóru o sborníku diskutovat, nakonec by z toho měl vylézt nějaký zajímavý program. Pokud nejste příznivci nebo členové, tak se jimi hned staňte. :) Příspěvky uhrazené teď budou platit i celý příští rok.
V Batmanovi vystupuje postava Dvě Tváře (Two Faces). Myslim, že by jí měl ztvárnit Tomáš Chalupa. Jak jinak je možný, aby člověk jednou takovejhle projev, kterej podepisuju v plnym rozsahu:
…a na Facebooku se pak jako ministr chvástá tim, kolik rozfrcal peněz z programu Zelená úsporám.
Nebo přijde na CEP a vystřihne pravicovej projev o kůrovci na Šumavě, ale pak přijde s takovymhle odpornym greenstapem. (Doporučuju v souvislosti s dneškem hlavně poslední minutu toho projevu.)
To bys blil!
Richard Sulík, třiačtyřicetiletý předseda liberální slovenské strany Sloboda a Solidarita, jako první prolomil Hannanův první zákon politiky, jenž zní: žádná strana není nikdy euroskeptická, pokud je ve vládě.
Tvrdohlavý liberál, tedy něco, nad čím by si Macháček pouze a jedině odflusl, ukázal, že některým z nás skutečně jde o principy, a ne o koryta. Iveta Radičová, která už se možná naučila hlasovat v parlamentu, nechápe, čeho tím Sulík dosáhl.
Přesně jsem si při těch jejích, Dzurindových a Miklošových kecech vybavil typický ODSácký eurohujer-speak. Oni to prosadí i bez nás, tak proč bysme nehlasovali pro a neudrželi se u koryt. Těmhle lidem nic neříká slib nebo čest. Nechápou, k čemu je v demokracii více stran, pokud někdo nehlasuje s Euronárodní frontou, je to pro ně populista a nebezpečný dogmatik. Continue reading “Zásadový politik ještě žije: Richard Sulík”
A k tomu rasista, homofob, xenofob, nacionalista, ekonomista, pravicový tmář, nepřítel pokroku atp.
Oblíbenou nálepkou politiků a novinářů je říct o někom, že je populista. Přiznám se, že nevím, co to ten populismus je. Pokud to je prosazování toho, co chtějí lidi, tak tomu se říká demokracie, vážení havlisté. A lidem, kteří prosazují v demokracii zájmy voličů, se říká demokrati, nikoliv populisti.
Seriózní média by podle mě měla mít (svým kodexem) zakázáno slovo “populismus” vůbec používat. Copak se nedá pozice toho kterého politika popsat seriózním způsobem? Že třeba má nekonzistentní názory nebo říká nepravdy? Nebo že mění názory jako korouhvička? Proč se musí novináři uchylovat k takovému žumpovství?
Jako obvykle to nejlépe řekl Nigel Farage:
A souhlasím s Františkem Matějkou, že největší populismus je říct o něčem, že je to populismus.
Continue reading “Jsem populista, libertariánský extremista a silniční pirát”
Na jeden předmět do školy jsme měli napsat, jaký sociální problém bysme vyřešili s miliónem dolarů. Měli jsme být originální a nesmělo to přesahovat 4000 znaků.
Původně jsem teda myslel, že miliónek přifařim nějakýmu think-tanku, protože jsem zrovna nedávno čet tenhle článek Dana Hannana. A když to říkal Hayek, tak to muší bejt prauda! Pak jsem si řek, že to neni dost originální a rozhod jsem se, že za těch 17 miliónů nakoupim šlapky a zajistim jim lepší život. To se mi pak taky nelíbilo, tak jsem přišel s něčim, co byste ode mě zcela jistě nemohli čekat. :)
Ale radši bych si za milión dolarů koupil tyhle věci:
Čtete překlad článku Dana Hannana Meet Gary Johnson, the most libertarian candidate ever to seek the US presidency
Unavuje mě poslouchat neustále o údajném nedostatku talentu v Republikánské straně. Co třeba Marco Rubio, Paul Ryan, Herman Cain, Tim Pawlenty, Ron Paul, Mitch McConnell, Jim DeMint, Chris Christie nebo Scott Walker?
Tady je navíc někdo, o kom jste možná ještě neslyšeli, někdo naprosto nepodplatitelný, někdo, kdo je zcela jistě ten nejvíce protivládní kandidát v historii, který se uchází o republikánskou nominaci: Gary Johnson, dvojnásobný guvernér Nového Mexika. Continue reading “Gary Johnson, libertariánský kandidát na prezidenta USA”
Viděl jsem film Friends with Benefits, česky Kamarád taky rád.
Film byl lepší, než jsem očekával (dal bych tak 80 %), ale co mě neskutečně iritovalo, bylo to, že překladatel byl asi velmi retardovaný jedinec. Tak retardovaný, že ani nepoužil Google, když nevěděl, jak má něco přeložit. A to dokonce Kuna v jedný části filmu říká: “My máme v práci takovou věc… říká se tomu Google.”
Nepamatuju si všechny nesmysle, co byly v titulkách, takže aspoň tři nejlepší.
“I wanted superpowers,” říká postava Justina Timberlaka, když mluví o svym vytetovanym blesku. V titulcích je “Chtěl jsem supersíť.”. To jako vážně? Vážně překladatel neví, že superpowers nemá nic společnýho s elektrikou, ale jsou to superschopnosti? Continue reading “Obviální transláty”
2.–5. září 2011
Akční skupina ve složení předseda Mach, místopředseda Bachora, místopředseda Smetka a podržtaška MMister vyrazila mimo Evropskou unii, konkrétně do Lichtenštejnska a Švýcarska. Zlatým hřebem programu bylo bezpochyby pití piva za 100 Kč/kus. Anebo návštěva na lichtenštejnském zámku a audience u knížete Hanse Adama II. Podle gusta! Continue reading “Fürstentum Liechtenstein & Schweizerische Eidgenossenschaft”
V časopise Laissez Faire mi vyšel další článek. Tentokrát jde o zkrácenou verzi mojí seminární práce.
Článek se zabývá srovnáním ekonomické svobody v EU a v Číně (Čínské lidové republice). V další části pak tvrdím, že brát Čínu jako monolit (jako Sovětský svaz dneška) neodpovídá skutečnosti.
Naopak je [Čína] pochválena za fiskální svobodu, nízkou DPPO a vládní výdaje. Objem vybraných daní je pouhých 18 % HDP (v ČR dvojnásobek), vládní výdaje jsou 20,8 % HDP (v ČR opět dvojnásobek). Mimochodem, veřejný dluh Číny je 30 % HDP.
Článek je k přečtení v elektronické verzi zde »
Disclaimer: Do článku jsem samozřejmě napsal “Hong Kong” i “Taiwan”. Na to, co s tímto správným pravopisem provedla redakce, jsem neměl vliv.
aneb Konec na Misesově posteli, všechno dobré
Jak je vidět v poslední větě tohoto zápisu z Bostonu, ubytování na dvě noci po semináři jsem domluvený měl. Koho by zajímalo, jak Becka a Caroline z Irska vypadaj, tak tady se může podívat. Jenže holky to jaksi odvolaly, protože prej bydlej v New Yorku (NY State) s dcerou jejich šéfa a ta si tam nikoho nepřeje. Takže jsem se asi dva dny předem dozvěděl, že nemám kde bydlet. A Davidovo hostel byl samozřejmě zaknihovanej. Hmmmmm…
Takže jsem byl v pěkný prdeli. Ani do Davidovo hostelu by se mi teda moc nechtělo, ale co bych nadělal. Při představě, že mě to tu bude stát ještě další 1500-2000 kaček se mi dělalo nedobře. A tak jsem spřádal plány, jak ty noci strávim v autobuse do Bostonu, což vycházelo podstatně levnějc. Continue reading “Cesta z Nového světa”
