Posts tagged čína

Další knižní bleg

Bleg = blog + beg. Takže prosbička na bložínku.

Potom, co jsem vás prosil o návrhy jmen pro knihu (žádný jméno jsem zatim nebyl schopnej vybrat, tak můžete navrhovat a přesvědčovat dál), bych vás chtěl požádat o to, jestli byste nepřišli na nějaký téma, který by vás zajímalo a o kterym bych podle vás měl napsat.

Číny se může týkat hodně nebo málo, ale přece jenom aspoň trochu by se to týkat mělo. Když se mi téma bude líbit, pokusim se o něm napsat nějakou glosu nebo serióznější pojednání. Takže pokud jste četli moje zápisky na blogu a furt vám něco vrtalo hlavou, sem s tim. Pokud jste zápisky nečetli a něco vás zrovna teď napadá, taky sem s tim.

Pro inspiraci nabízim např. dva články, co jsem čet včera. Jeden o kapitalistický Číně a jeden o flirtování a sexu v Japonsku.

Díky.

PS: Kniha se snad blíží dokončení, takže očekávám, že vyjde ještě v tomhle století.

Free Tibet?

Je 10. března, takže nás zase zaplaví spousta tibetskejch vlajek. Málokdo ale ví, jakej panoval v Tibetu režim před tim, než tam přišli komanči z Pekingu.

Nabízim proto úryveček z bezvadný knihy Čínský svět (s. 102) od Víta Vojty (zase dělám reklamu konkurenci). Třeba to někoho přiměje zamyslet se, že neni všechno tak jednoduchý, jak se snaží vylíčit Ondřej Liška Podšitá.

Čínská strana, i prostřednictvím tibetských pamětníků, argumentuje tradičním charakterem tibetské společnosti, silně feudálně stratifikované[219] ještě ve 20. století. Nuzné podmínky se podařilo odstranit otevřením a modernizací Tibetu, dnes žije obyčejný člověk lépe než aristokracie poloviny 20. století. Ve věci ničení klášterů za kulturní revoluce 1967-1976 se poukazuje na to, že ultralevá úchylka postihla plošně celou Čínu, protože k neštěstí ničení “památek feudalismu” docházelo po celé zemi.

[219] Užívá se i výraz otrokářská, protože nesvobodné obyvatelstvo trvale existovalo.

Doporučuji také články Dalai Lama: Savior, or Selfish Jerk? a hlavně Cesta k posvátným místům Tibetu od Filipa Tvrdého.

Vymysli název

Přípravy knihy o Číně se už dostaly do takový fáze, že skoro začínám věřit tomu, že ta kniha vyjde. Yahoo!

Bohužel mě zatim nenapad žádnej pořádnej název, takže bych chtěl poprosit svoje p. t. čtenáře o nějaký návrhy. Autor vítězného návrhu vyhraje fyzickou i elektronickou kopii a bude si ji moct přečíst přednostně.

Název knihy by měl zaujmout a měl by vás přimět ke koupi. Měl by nějak odkazovat na Čínu, nemělo by to bejt žádný klišé, možná by bylo dobrý zmínit, že to vzniklo z blogu a že kniha je trochu neortodoxní a obsahuje nevhodnej humor.

Třeba moje video se jmenuje Za Velkou čínskou zdí… a Velkým čínským firewallem. Ta myšlenka Velkýho čínskýho firewallu se mi celkem zamlouvá, třeba do podtitulku, ale kreativitě se meze nekladou. Čim vtipnější a originálnější název, tim líp.

Návrhy přijímám v komentářích, na mailu, na Twitteru, na Facebooku, osobně, vnuknutím ve snu… a kdekoliv jinde vás napadne.

Díky. Ring volnej.

Addendum (28. března 2012): Zatim jsem za kandidáty na titul nebo podtitul knihy vybral tenhle seznam:

  1. Nerd v Číně (Kiki)
  2. Čína samozřejmě (Kuba Skala)
  3. Čína, neasi (Dominik)
  4. Nejkapitalističtější země světa: Čína (divo)
  5. Zápisky z cest: Vydání I, Čína (divo)
  6. Výlet do Číny (divo)
  7. Šikmé pohledy z cest po nejkapitalističtější zemi světa (divo)
  8. Šikmé pohledy z cest aneb Čína očima ekonoma (divo)
  9. Proč je Čína zase středem světa? (divo)
  10. Čína: Kulturní šok, ekonomický zázrak (divo)
  11. Proč v Číně stojí půl litr Coca-Coly dvakrát méně než litr? (divo)
  12. Jak chutná Čína! (Dominik)
  13. Jak chutnají Číňanky (Pazzy)
  14. Čína, pivo v igelitce aj. (Pancho)
  15. Mé počiny v Číně (vitsoft)
  16. Rok na (čínského) draka (vitsoft)
  17. Čínská slepice i s kostma (vitsoft)
  18. Kompletní slepice: Milionová cesta za Velký čínský firewall (suchosch?)
  19. Čínský semestr (Petr Mach)
  20. Čína. True story (Mikeowka)
  21. A to je ta země čínská (yours truly)

Favoriti označeni tučně 8. května 2012. Anketa na FB, anketa na Twitteru.

Ekonomická svoboda v Číně

V časopise Laissez Faire mi vyšel další článek. Tentokrát jde o zkrácenou verzi mojí seminární práce.

Článek se zabývá srovnáním ekonomické svobody v EU a v Číně (Čínské lidové republice). V další části pak tvrdím, že brát Čínu jako monolit (jako Sovětský svaz dneška) neodpovídá skutečnosti.

Naopak je [Čína] pochválena za fiskální svobodu, nízkou DPPO a vládní výdaje. Objem vybraných daní je pouhých 18 % HDP (v ČR dvojnásobek), vládní výdaje jsou 20,8 % HDP (v ČR opět dvojnásobek). Mimochodem, veřejný dluh Číny je 30 % HDP.

Článek je k přečtení v elektronické verzi zde »

Disclaimer: Do článku jsem samozřejmě napsal “Hong Kong” i “Taiwan”. Na to, co s tímto správným pravopisem provedla redakce, jsem neměl vliv.

Za Velkou čínskou zdí

Předběžná verze videa z mýho pobytu v Číně je tu. Enžoj!

Uvítám všechny připomínky, než udělám finální verzi. Pak už budete smět jenom chválit! 🙂

Slepice v hrnci

Vy jste samozřejmě všichni četli tento můj článek o tom, jak se v Číně servíruje kohout. Bohužel jsem neměl fotodokumentaci, takže to nebylo tak působivé.

Po mně vyslala VŠE do Číny Janu (jejíž blog odporúčam!), která všechno fotí. Takže zde máte dokumentaci.


To jídlo, co jsme měli my, bylo hustší, tohle je taková “polívka”. Ale slepička byla nasekaná stejně.

(more…)

Odpověď, na kterou čekáte

Vim, že na to čekáte netrpělivě už tři měsíce, ale teprve dneska jsem to zjistil. 🙂

Na maratónu v Xiamenu jsem se umístil na krásném 992. místě z 10363 závodníků, kteří závod dokončili. Kolik se jich zúčastnilo, to netuším.

Všechno si můžete prohlídnout v přehledný tabulce (xlsx).

Závěrečná zpráva pro ISIS

Po návratu musí každý student vyplnit závěrečnou zprávu do studijního systímu. Tady je ta moje (pdf).

Čínské rozhovory

Začal jsem zpracovávat video, co jsem natočil v Číně. Celkem má něco málo přes 59 minut a zhruba 13,5 GB. Nejdřív jsem ustříhnul rozhovory, protože ty nepotřebovaly dál nijak editovat. Tady se na ně můžete podívat.

Nejdřív moji couchhosti ze Šanghaje.

(more…)

…dární! Legendární!

Vy jste nemuseli čekat celý léto jako diváci HIMYMu, ale čekali jste od tohoto článku. (more…)

Peking, den čtvrtý — čínský poslední

All good things must come to an end, no?

Poslední den jsem měl na plánu návštěvu kláštera Yonghe, což je jeden z největších lamaistických klášterů na světě. Měl strategickou pozici jenom dvě zastávky metra od mýho bydliště.

V Číně jsem už navštívil mnohé buddhistické kláštery, tento byl však první lamaistický. Nevim sice, jakej je v tom rozdíl, neb jsem nevzdělaný křupanský ateista, ale ten chrám mi přece jenom připadal trochu jinej. A je fakt obrovskej, to se ani nedá vypovědět.

(more…)

Peking, den třetí — Zeď

Chtěl jsem se jít podívat na Zeď, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Akorát jsem věděl, že je to pěkně daleko a že to nebude úplně jednoduchý.

(more…)

Peking, den druhý

Ráno mě probudily velmi zvláštní zvuky. Jak bych to… Silvia z Itálie, jedna z obyvatelů (asi) si ulevovala ve sprše. Asi dlouho nepoznala muže. Nesmějte se!

Ráno zbylo na mě, abych domluvil s Irkou a Korejkou, kdy a kde se sejdeme pro naší exkurzi náměstí U Brány nebeskýho klidu (Tiananmen) a Zakázanýho města. No to byla zas domluva jak s kozou na ledě. Kvůli Guizimu jsme samozřejmě měli zpoždění jak cyp a ještě to sved na mě.

Od rána jsem navíc nic nejed a byla zima jak prase. Takže jsem byl hladovej, nasranej a promrzlej. No, znám lepší stavy pro prohlížení památek… (more…)

Peking, den první

Do Pekingu jsem se rozhod vyrazit vlakem. Letadlo je totiž zhruba čtyřikrát dražší a časově to o moc líp nevychází. Zamluvil jsem si couchsurfing — bohužel se mi nepovedlo sehnat Číňany, takže aspoň Argentiňačka Paula –, koupil jsem si lístek na rychlovlak, koupil novej kufr, sbalil si pět švestek… nebo spíš 30 kilo švestek (Srsly, kdo to vymyslel, že se maj balit švestky a navíc v tak malym počtu? Proč ne třeba šest hrušek?) a moh jsem vyrazit.

Odlet z Pekingu byl plánovanej na 20. ledna večer a já tam přijel 17. večer, takže jsem si na hlavní město vyhradil tři dny. Docela málo, ale vzhledem k teplotě vzduchu to byla asi správná volba.

Těsně před Paulinym bejvákem jsem znejistěl, kam mám jít. Protože podle toho, co Paula napsala, jsem měl hledat číslo 6. Předpokládal jsem, že to má bejt číslo domu, ale když jsem po devítce uviděl dvojku, trochu mě to zmátlo. Zrovna mě ale potkali odcházející couchsurfeři a poslali mě na správný místo. (more…)

xMas Trip — zhodnocení

Sedmnáct dní xMas Tripu uteklo jako Kajínek. Navštívil jsem další tři provincie, v pořadí pátou až sedmou z celkem osmi, který celkem obsahuje celej muj půlrok za Velkým čínským firewallem.

I ubytování bylo po celou dobu vynikající. V Guangzhou jsem dokonce měl v hostelu na pokoji sprchu a záchod, takže jsem nemusel řešit problémy jako Miloš Zeman na zahraniční cestě do USA, kdy tento odmítl bydlet s Janem Kavanem, přestože dopředu avizoval, že chce pokoj s hajzlem.

V Guangzhou bylo po celou dobu nádherný počásko, kolem 23 stupňů. Na prosinec to vůbec neni špatný. Jestli fakt existuje globální oteplování, tak ať je v Čechách v zimě tolik stupňů. Prosím jich! (more…)

Sbaleno, dvacet

Tak, všechno jsem sbalil a muj novej kufr leží hned vedle starýho. Starej se rozpad už na Florenci… uvidíme, kde se rozpadne tenhle. Nemám tušení, kolik moje zavazadla váží, ale jestli budu muset něco vyhodit, tak nemám tušení, co obětuju, protože všechny zbytný věci, co jsem měl, si ani neberu zpátky.

Kromě českýho pětipsa a čínskýho trojpsa neberu domů ani Lonely Planet, neberu modrý tričko, co jsem ztratil bůhvíkde, neberu kartu, co jsem nechal v bankomatu, neberu myše, co se mi rozbil, a neberu cyklotretry, který už jsou tak starý, že ty sucháče držely jedině po důrazný domluvě.

Zimní bundu a zimní boty budu mít na sobě, což taky něco ušetří, tak by to mohlo vyjít, přestože vezu až moc novjech věcí zpátky. Uvidíme ve čtvrtek večer na letišti.

Teď mě čeká ještě třídenní zastávka v Pekingu, kam se snad dopravim vlakem, a pak už přes Arábii do Vídně a domů.

Nejvíc se těšim na chleba a nejvíc mi bude chybět 糖葫芦. 😉

No a abyste mě nepomluvili, že na takovej rozlučkovej článek to neni vůbec emo, tak vám posílám písničku…

Jazykové okénko

Došlo mi, že spousta z vás možná neví jak ty názvy tady číst. Připravil jsem tedy stručný návod. A zároveň odvolávám, co jsem odvolal.

Takže Jinan se prej má správně číst /Ťinan/, ale kromě Markéty to nikdo neříká. Všichni, se kterejma jsem mluvil, to čtou jako něco mezi /Džinan/ a /Dzinan/. Co se v pinyinu přepisuje jako J by se logicky mělo číst jinak, než co se zapisuje jako ZH, ale protože jste teprve začátečníci, můžete to číst stejně. 😉

Moje provincie se jmenuje Shandong, což by se prej mělo správně číst Šan-tung, ale každej to vyslovuje zhruba tak, jak by to přečet Angličan, tzn. něco mezi /Šandong/ a /Šéndong/ — můžete říkat /Šandong/. (To g na konci se samozřejmě nečte.) (more…)

Xiamen, den sedmý — málem skoro odjezdový

Kupoval jsem letenky na webu Elong.net a mám tam nastaveno, že den před odletem mi maj poslat smsku. V neděli mi žádná nepřišla, což mi připadalo krajně podzřelý. Ale nějak jsem to neřešil — říkal jsem si, že asi nějaká chyba.

V pondělí ráno jsem ale vlez na GMail a koukám, že smska mi přijde až za měsíc. Místo na 3. ledna jsem si letenku koupil až na 3. února. Letět jsem měl za osm hodin. Tak koukám zas na Elong, jestli dneska něco letí a co to stojí. Letí, takže volám na jejich linku a doufám, že zrušení letenky nepřinde moc draho.

Milá a ochotná paní s čistym britskym přízvukem mi říká, že bohužel dneska neletí moje aerolinky, takže mi tu rezervaci nemůže vyměnit, ale že může koupit novou letenku a tamtu zrušit s poplatkem 5 %, což je 62 yuanů. No tak, co se dá dělat, viď. O den pozdějc jsem moh letět o 400 yuanů levnějc, ale už jsem to tu nechtěl prodlužovat. Navíc u Olivie v pokoji je fakt zima jak v prdeli, jak říkáme my Němci (arschkalt). (more…)

Xiamen, den šestý — malasong

Maratón začínal v 8 ráno, to znamenalo vstávat aspoň tři hodiny předem, protože dvě hodiny před během se nesmí jíst. Protože jsem se ale těsně před šestou musel dopravit k Leonovi, nastavil jsem si budíka na 4:45. Děs. A to jsem ještě někdy ve čtvrt na tři musel jít na záchod kvůlivá svýmu průjmu, co jsem chytil včera. (more…)

Xiamen, den čtvrtý, Silvestr a den pátý

Xiamen má jenom 2,5 miliónu obyvatel, a tak nemá metro. Můžete po něm cestovat autobusem nebo na kole. Kolo jsem neměl a čínský autobusy nemám rád. Takže jsem se rozhod strávit i čtvrtej den nedaleko svýho bydlení.

A tal jsem vyrazil na kopec, co se tyčí uprostřed města. Myslel jsem, že to bude snadný… jenže jsem zapomněl, že jsem v Číně, kde najít vchod na kopec je zatraceně těžký.

Tak jsem běhal kolem hory jak šílenec a ten vchod furt ne a ne najít. Pak jsem aspoň našel pěkný jezírko.


(more…)

Go to Top