Posts tagged ekonomie

Arno Orzessek: Recenze knihy Tomáše Sedláčka

Když mu bylo lehce přes dvacet, byl Tomáš Sedláček ekonomickým poradcem Václava Havla. V roce 2006 ho Yale Economic Review zvolil jedním z pěti nejdůležitějších ekonomických myslitelů. Momentálně se o jeho knize Ekonomie dobra a zla diskutuje na mezinárodní scéně.

Člověku se chce slavit. Konečně nějaký odborník vysvětluje, že skutečná ekonomie není žádnou poddajnou služebnicí velkokapitálu, nýbrž hluboce morální vědou. Konečně nějaký ekonom atakuje ony arogantní kolegy, kteří věří na toho bizarního “homo oeconomicus” a matematizovatelnost všech vědeckých procesů, ale v krizi se vybarví jako věštitelé z kávové sedliny. (more…)

Petr Nečas: Klaus nás zkoušel z Hayeka, ale pravdu má Keynes

Rok 2007, otázka Economixu: Jaký je váš oblíbený ekonomický či neekonomický autor?

Odpověď Petra Nečase:

Přiznám se, že v politickém slova smyslu jsem žák Václava Klause, ten nás vždy zkoušel z Hayeka. Toho jsem tedy opravdu pročetl a popodtrhoval. Docela i tím, že má širší záběr než jen do ekonomie.

Zdroj: Economix 6/2007 (pdf!), str. 16

Rok 2012, otázka Hospodářských novin: Asi jste nechtěl být po dvou letech v čele vlády, která vede zemi v recesi. Proč se to stalo?

Odpověď Petra Nečase:

Je to důsledek poklesu vládní spotřeby, úsporných opatření. Ale hlavně něco, co bych se nebál nazvat ekonomickou blbou náladou, která se odráží v nižší spotřebě domácností, v nárůstu vkladů. Lidé mají obavy z budoucnosti a chtějí si vytvořit finanční rezervu. Totéž platí pro podniky. Také si nejsou jisté budoucností a obracejí každou korunu.

Zdroj: web ODS

Otázka je, zda Nečas není spíše kalousiáncem.

MMister vs. Krugman

Český (a slovenský) Institut Ludwiga von Misese svádí každý týden souboj s Paulem Krugmanem, jedním z neznámějších (a nejvlivnějcíh?) ekonomů současnosti, který v roce 2008 obdržel Nobelovu cenu.

Časopis Profit uveřejňuje rubrice Senior vs. junior jeden článek od Paula Krugmana, na který reaguje někdo z Mises.cz (my jsme asi ti junioři). Tento týden vyšla řada na mě, tak si kupte Profit a dejte mi vědět, jak jsem obstál. 🙂 (more…)

Proč není zemědělství specifické odvětví

“Já jsem pro volný trh, ale moje odvětví je specifické.” je oblíbená věta rent-seekerů ze všech odvětví. Konstrukce věty nechává vzpomenout na doby, kdy Slovensko mělo svá “istá špecifiká”.

Specifičnost zemědělství má dokazovat 1) sezónnost, 2) nevypočitatelnost počasí nebo 3) dlouhodobost investic.

1) Co se sezónnosti týče, téměř všechna odvětví vykazují nějakou míru sezónnosti. Některá menší, některá větší než zemědělství. Např. odvětví zvané “Tour de France” trvá pouze tři týdny každý rok. Během těchto tří týdnů se musí prodat všechno do poslední mrtě, protože dalších 49 týdnů to nikoho nebude zajímat. (more…)

The Constitution of Economic Policy

Měl jsem referát na paper The Constitution of Economic Policy od Jamese Buchanana. (Ani nevim, jak se vlastně název toho paperu má přeložit, haha.)

Součástí referátu bylo i napsat shrnutí paperu, který si můžete přečíst tady (pdf, 2 stránky anglicky). Ale ten samotnej paper je krátkej, protože to je jenom nobelovská přednáška, takže koho to zajímá, může číst rovnou plnou verzi. 🙂 Ale na druhý straně to vypadá, že to neni nikde zadarmo ke stažení, takže se možná budete muset spokojit s tou mojí demoverzí.

James Buchanan je samozřejmě naprosto zásadní autor zcela zásadní ekonomické teorie veřejné volby (z níž jsem vlastně až doteď nic nečetl, což je ostuda). Teorie, jejíž základní kameny si můžete přečíst právě v tom paperu nebo v tom shrnutí. Pro analýzu politiky nezbytná věc. (more…)

Jak jsem potkal Richarda Sulíka

Richarda Sulíka jsem neznal až do doby, než se začal na Slovensku schvalovat tzv. euroval (pojmenování je to po mém soudu vpravdě debilní, ale chytilo se). Sulík se zachoval jako Richard Lví srdce, dal přednost principu před korytem a stal se prvním politikem, který porušil Hannanův první zákon politiky. Shrnul jsem to v článku Zásadový politik ještě žije: Richard Sulík.

Richard Sulík potom přijel do Prahy, kde absolvoval přednášku na PrF UK, večerní Hyde Park na ČT24 a setkání libertariánů, na kterém ochotně svolil k rozhovoru pro euroSEPTIK. (more…)

Rozumějí ekonomové ekonomii?

Hacker: Humphrey to měl tušit a varovat mě.
Bernard: Nemyslím, že sir Humphrey rozumí ekonomice. Studoval klasickou filologii.
Hacker: A sir Frank z ministerstva financí?
Bernard: Obávám se, že ten je v chápání ekonomiky ještě více znevýhodněn, je to ekonom.

-Jistě, pane premiére (Skuteční partneři)

Tak jako v mnoha jiných situacích i tady uhodil perfektní britský seriál hřebíček přesně na hlavičku. Mgr. Ing. Miroslav Zajíček, M.A. z naší fakulty se rozhodl replikovat výzkum Ferrara a Taylorové zvaný Poznají ekonomové náklady obětované příležitosti, když na ně koukají? Ponuré výsledky ponuré vědy.

Původní otázka zněla: Vyhrál jsi lístek na koncert Erica Claptona (který nelze prodat). Ten samý večer má koncert také Bob Dylan a je tvojí nejlepší alternativou. Lístek na Dylana stojí 40 dolarů. Za Dylanův koncert bys byl ochoten zaplatit až 50 dolarů. Předpokládej, že s žádným koncertem nejsou spojeny žádné další náklady. Jaký je náklad obětované příležitosti z toho, že půjdete na koncert Erica Claptona, na základě těchto informací? (more…)

Teorie, model a racionalita v ekonomii

Tehle článek jsem chtěl napsat už dlouho, ale potom, co jsem včera zase slyšel, že “svět nefunguje podle ekonomický modelů”, už to nemůžu dál držet v sobě. 🙂 Je to takový zjednodušený informativní úvod pro laiky.

Ekonomové se rádi připodobňují k fyzikům, takže se toho v tomto článku budeme držet. A to hlavně proto, že autor jakožto hloupý ekonom stejně o žádné jiné vědě nic neví. (more…)

Kdybych měl milión dolarů

Na jeden předmět do školy jsme měli napsat, jaký sociální problém bysme vyřešili s miliónem dolarů. Měli jsme být originální a nesmělo to přesahovat 4000 znaků.

Původně jsem teda myslel, že miliónek přifařim nějakýmu think-tanku, protože jsem zrovna nedávno čet tenhle článek Dana Hannana. A když to říkal Hayek, tak to muší bejt prauda! Pak jsem si řek, že to neni dost originální a rozhod jsem se, že za těch 17 miliónů nakoupim šlapky a zajistim jim lepší život. To se mi pak taky nelíbilo, tak jsem přišel s něčim, co byste ode mě zcela jistě nemohli čekat. 🙂

Ale radši bych si za milión dolarů koupil tyhle věci:


(more…)

Fürstentum Liechtenstein & Schweizerische Eidgenossenschaft

2.–5. září 2011

Akční skupina ve složení předseda Mach, místopředseda Bachora, místopředseda Smetka a podržtaška MMister vyrazila mimo Evropskou unii, konkrétně do Lichtenštejnska a Švýcarska. Zlatým hřebem programu bylo bezpochyby pití piva za 100 Kč/kus. Anebo návštěva na lichtenštejnském zámku a audience u knížete Hanse Adama II. Podle gusta! (more…)

FEE, díl čtvrtý

1FEE

Naposledy jsem vás ztratil u večerního pití piva na verandě Sheratonu. Předtim jsme teda byli na pokoji a kecali, ale v jedenáct se rozhodlo, že už nebudem řvát na celej hotel a pujdem na verandu. V tý chvíli jsem zrovna vedl rozhovor se Salvadořankou Cristinou. Ukázalo se, že je to slavná salvadorská komentátorka, který každej tejden vychází sloupek v místnim plátku a zvou jí do telky, kde vede debaty se svojí mámou katoličkou.

Pak se tam najednou zjevil Leeson. A co mě obrovsky překvapilo, sám za mnou zašel a řek, že si přečet paper, kterym jsem já argumentoval v diskusi o neziskovkách, a si hodinu se se mnou o těch neziskovkách bavil. Nevim, jestli mě nakonec pochopil, chvílema to vypadalo, že už mě skoro chápe, ale rozhodně tim u mě ještě víc stoupnul. (Akorát nechápu, proč proboha čtou Američani jméno Glaeser jako /glejžr/.) Argument, že FEE nezpronevěřuje zisky neni argument pro to, že neziskovky nejsou firmy jako všechny jiný. (more…)

FEE, díl třetí

Středu zachránil Pete Leeson. Ve středu totiž byly jenom dvě přednášky a pizza k obědu. Skoro ani nemělo smysl vstávat, ale Leesonova přednáška o pirátech byla vynikající. (more…)

FEE, díl druhý

Ráno jsme vstávali v sedm, protože v devět už jsme museli bejt v Irvingtonu na přednášce. Ale nevstávali jsme jako normální lidi. Dominikovi zvonil ten budík asi každý dvě minuty, přestože on tvrdil, že interval je aspoň osm minut. (Pozdější výzkum prokázal, že to jsou minuty tři.) (more…)

Den daňové slobody 2011

Liberální institut spočítal, že letos připadá den daňové svobody na dnešek, tj. 15. června. Znamená to, že na stát musíme pracovat skoro půl roku; jinými slovy, že skoro půlku toho, co vyděláme, nám stát ukradne a dá to nějakým vyžírkům.

Vývoj DDS
(more…)

Globální oteplování vs. čarodějnice

Petr Bartoň, MA, jako předskokan Lorda Moncktona na VŠE mluví o vztahu globálního oteplování s čarodějnickými procesy. Ano, to je ten samý Petr Bartoň, jehož seznam témat na diplomky oběhl internet tam a zpátky. Někteří za tím dokázali vidět ekonomii, jiní nikoliv.

Možná to dokážou tentokrát. A neměli bychom — pro záchranu mladých žen — tomu globálnímu oteplování trochu pomoci?

Školné

Můj názor na školné je asi jasný. Buď ho znáte nebo si ho dokážete vydedukovat.

Měl jsem spáchat seminární práci na předmět Pedagogika. (To zíráte, co se taky učí na VŠE, co? 🙂 ) Tak jsem spáchal, spíš narychlo spíchnul, seminárku, která je k přečtení zde ». Psal jsem to fakt dost narychlo, takže vim, že argumentace — jindy ostrá jak břitva 😈 — mi v tom poněkud vázne, ale co už.

Seminární práce je normální ekonomická analýza školného psaná pro neekonoma. Snažil jsem se přístupnou formou vysvětlit i prosté ekonomické principy, nad kterými by se žádný student naší fakulty neměl pozastavovat.

Kdyžtak dejte vědět, jak jsem uspěl. 🙂 Abych vás navnadil: V dokumentu se dozvíte, že pětiletá docházka na vysokou školu stojí při velice střízlivém odhadu 1,35 miliónů korun.

Totožné téma už jsem prezentoval ve dvou předmětech, jednou ve druháku — tam to prošlo bez jakéhokoliv nesouhlasného projevu, a jednou pouze jako diskusní příspěvek ve třeťáku — a tam jsem myslel jednak, že vyletim z kůže (studenti tvrdošíjně odmítali základní princip nákladů obětované příležitosti), a jednak, že mě snad za tento triviální ekonomický princip snad upálí, jakou jsem vzbudil nevoli.

Tentokrát jsem měl na prezentaci asi pět minut, takže jsem to vzal hopem (Hoppem). Kdyby vyučující neutnul diskusi, asi bysme debatovali ještě dneska. 🙂

Lafferova křivka funguje. Samozřejmě

Poslední dobou se mi zdaj fakt divný sny. A dneska se mi zdálo o Lafferově křivce. Chtěl jsem o ní napsat už dlouho, tak proč ne ve chvíli, kdy se tak pěkně připomněla. 🙂

Nejprve stručně v úvodu vysvětlím, co to Lafferova křivka je. Je to křivka ve tvaru obráceného U, která popisuje závislost daňového výnosu na daňové sazbě.

Lafferova křivka
(more…)

Dobrá vláda

To vám zase byla diskuse. Prý neexistuje situace, že vlády snižovaly svoje výdaje. Důkazů o opaku jsou přitom kvanta. Skoro bych řekl, že naopak neexistuje země, kde by se vládní výdaje někdy nesnížily.

Celkem často taky člověk zaslechne, že Václav Klaus je ve skutečnosti socialista. Pak následuje směska argumentů — vesměs velmi hloupých. Neříkám, že vláda Václava Klause byla dokonalá, ale rozhodně to byla vláda liberální. A vládu liberální bych si troufal označit za vládu dobrou. Pravicoví kritikové Václava Klause většinou zapomínají na to, že politika se odehrává v nějakém reálném světě a má proto svá nezpochybnitelná omezení.

Pouze v rychlosti jsem si tedy vyhledal několik grafů, které zcela jednoznačně vyvrací domněnku, že vlády nesnižují vládní výdaje. (more…)

Důchodová reforma, Bernie Madoff a 150 let vězení

Průběžný důchodový systém funguje na principu Ponziho schématu. Wikipedia říká:

Výraz Ponziho schéma vznikl podle Charlese Ponziho — autora tohoto podvodu. V tomto schématu svěřují investoři provozovateli fondu peníze za účelem jejich zúročení, avšak tyto peníze provozovatel dále neinvestuje, a namísto toho pouze vyplácí prostředky fondu jen některé investory, většinou ty, kteří investovali dříve. Tento systém funguje do doby, dokud přicházejí noví investoři a prostředky se dají vyplácet ostatním. Když už ve fondu nezbudou žádné peníze na vyplácení, fond krachuje a vyplaceni zůstávají jen někteří investoři a ostatní nedostanou nic.

Spravovat Ponziho schéma je nelegální. Bernie Madoff za to obdržel 150 let vězení. Avšak evidentně, pokud je správcem Ponziho schématu vláda, je vše v pořádku. (more…)

Česko je příliš rovnostářské

…aneb Giniho koeficient

Milé děti, dlouho jsme tu neměli žádnou ekonomii, tak to dneska napravíme.

Pravda je taková, že všechny země světa nejsou stejné. Druhá pravda je taková, že pokud někde žijeme celý život, bereme to za normální a odlišné máme sklon považovat za horší, ač to tak být nemusí. Třetí pravda je, že česká společnost je čtrvtá nejrovnostářštější na světě. (more…)

Go to Top