Tag: unilife

Ekonomické doktríny, díl třetí — tentokrát z jiného úhlu

StudentkaJak jistě bystrý čtenář tohoto blogu ví, v lednu jsem napsal první dva díly tohoto seriálu. Ten první byl obecně o tomto předmětu a ten druhý byl konkrétně o mojí účasti. Rozepsal jsem i třetí díl, ale zatím jsem ho nedokázal dovést do konce, takže třetím dílem už navždy bude tento. :)

Od doby, co jsem psal ten druhý díl, uplynul nějaký ten čas. Z Beckera jsem nakonec dostal dvojku, což mě potěšilo, protože jsem doufal, že od náročného profesora dostanu aspoň trojku. Pak se ukázalo, že na naší fakultě existují i předměty, jejichž absolvování je těžší než Dějiny ekonomického myšlení, totiž zejména Evropská unie a její politiky s mírou vyhazování mezi 90-94 %.

Někde jsem se podřekl, že mě učení ekonomických teorií docela bavilo a že si myslím, že jsem mu celkem slušně porozuměl. Od toho byl už jenom krůček k tomu, abych pomoh těm, který to tolik nebaví.

Mám tříleté zkušenosti s výukou němčiny. S některými studenty je radost pracovat, nepochybuji o tom, že někteří z nich už dneska mluví německy líp než já. S některými je to dřina a neskutečný opruz. Mnohem líp se pracuje se studentama chytrejma a pilnejma (nebo tomu klidně říkejte jazykovej cit) než s těma línějšíma (a hloupějšíma?). Obecně je to práce, která mě většinou baví a je to za slušný peníze. Continue reading “Ekonomické doktríny, díl třetí — tentokrát z jiného úhlu”

Státnice

Když už jsem tady popsal, jak to dopadlo s mojí bakalářkou, pustim se teda i do státnice.

Po splnění studijního plánu jsem byl připuštěn k obhajobě bakalářky a státní zkoušce z národního hospodářství. Na našem oboru se oboje dělá v jeden den.

Chtěl jsem to mít co nejdřív za sebou, takže jsem se přihlásil na úplně první termín, co byl k disposici. To bylo 16. června. Původně nás bylo přihlášenejch sedum, což byla celá kapacita termínu, až jsme tam nakonec tejden před zkouškou zbyli jenom dva. A tak nám termín zrušili. And then there was none…

Málem jsem se přihlásil hned na 17., jenže jsem naštěstí včas zjistil, že ten den je nebezpečná komis, a tak jsem se přihlásil až na pátek 18. Shodou okolností Den daňové svobody 2010. V komisi jsem měl docenty Ježka a Durdisovou. Continue reading “Státnice”

Bakalářka

(Únava blogera se pozná už podle toho, že nedokáže vymyslet titulek. :) )

Psaní mojí bakalářky začíná zděšením. Naše fakulta (stejně jako naše katedra) je neschopná napsat článek nebo mail ohledně toho, jak má student postupovat na konci studia. Takže se všechno šíří šeptandou. A to včetně tradičního atributu šeptandy, totiž mýtů.

Najednou se ke mně doneslo, že už je pozdě, všichni učitelé jsou zabraný a bakalářku budu muset psát u nějakýho doktoranda, co nabízí úchylný témata jako třeba sociální politika. Co s tym, tywoe? Tak jsem psal proděkanovi Danovi, jestli je pravda, že nemůžu bakalářku psát na KEKE (katedra ekonomie). Ten mi odpověděl, že psát tam můžu, když mi to povolí šéf KHP (katedra hospodářské politiky), což je monsieur Ševčík.

Domluvil jsem se s Ing. Svobodou z KEKE, že můžu psát u něj. Avšak šéf KHP se na to netvářil moc přívětivě — což bylo možná způsobeno i tím, že jsem se u něj moc nepředvedl. Tak jsem se ho zeptal, jestli můžu psát u Dr. Chalupníčka (dále: P. Ch.), i když nevede bakalářskej seminář. Na to mi bylo odpovězeno, že vede. Samozřejmě nevede. Ale s P. Ch. jsem se domluvil, že u něj psát můžu a že dokonce můžu psát na téma, na který u něj píšu seminárku. Continue reading “Bakalářka”

Na cílové rovince

Článek volně navazuje na tůten.

Můj poslední semestr se odehrál ve znamení bakalářky. Napsal bych jako obvykle i o mimoškolních věcech, ale nejsem si úplně jist, zda smím, tak je radši nenapíšu.

Měl jsem zapsány tyto předměty:

5HP310 Bakalářský seminář Předmět za dva kredity a naprosto k ničemu. Jeho cílem má být napsání 2/3 bakalářské práce. Ing. Písař však předmět po prvním setkání (které se odherálo během hokejového zápasu CZE-SVK na olympiádě) zrušil a více jsme na něj nechodili. Aspoň jsem za něj dostal jedničku. :) Continue reading “Na cílové rovince”

Řešení podle ODS

Líbí se mi, když někdo najde snadné řešení, které vyhovuje všem. Podle billboardů s všelijakými neznámými pražskými (?) ksichty bych řekl, že přeborníkem na to bude ODS aka Občana Dáme Sledovat.

Pro neznalé popíšu situaci. Na VŠE studuje by voko 20 tisíc studentů. Dál tu jsou všelijaký zaměstnanci od učitelů po knihovnice a uklízečky. VŠE je dislokována na dvou od sebe poměrně vzdálených místech (to musel vymyslet debil non plus ultra, mimochodem). Jedno místo je u mě před barákem (okraj Prahy) a druhé místo je v samém pražském centru (udělat univerzitu v centru měta musel vymyslet druhej debil, totéž samozřejmě platí pro KU).

Pokud bydlíte kdekoliv na červené lince metra =C= (Háje-Letňany) nebo pokud se potřebujete dostat z jedné části do druhé, musíte chtíce nechtíce vystoupit na zastávce metra Hlavní nádraží (bývalé Wilsonovo, aka wilsoňák). Problém je, že škola je po oficiální cestě vzdálena 15 min chůze během které musíte překonat tyto překážky: cikány, bezdomovce a frikulínské dealery hned v Sherwoodu, další bezdomovce na zastávce tramvaje a dále u jejich checkpointu pod magistrálou, a taky křižovatku u Bulhara. Continue reading “Řešení podle ODS”

Bakalářka schválena

Dneska jsem zjistil, že mi Dr. Lipka, vedoucí katedry institucionální ekonomie, schválil zadání bakalářské práce.

Vypadá takhle:

Název tématu: Fair Trade: Altruism, or Egoism?

Zásady pro vypracování:

This bachelor thesis discusses the issue of Fair Trade. It tries to solve the question whether Fair Trade is an altruistic, or an egoistic phenomenon. The thesis explains how the author understands the terms “altruism” and “egoism” and then describes the methodology used to distinguish between the two. Special attention is paid to the problem of information asymmetry and how Fair Trade is specific in this respect.

The thesis largely discusses Fair Trade as development aid and questions the effectiveness of this particular kind of development aid; it clarifies what role the problem of altruism plays in it.
This thesis also discusses the issue of public choice related to the main topic. It reviews some examples of public decisions and links them back to the question of altruism.

Using standard microeconomic analysis, the thesis is concluded with a statement on altruism or egoism behind Fair Trade.

Přijímací řízení za mnou

Čtete pokračování článku Přihláška na výměnný pobyt podána.

Hned na úvod musim opravit jednu chybu z toho minulýho článku. V článku byl špatnej odkaz na wikistránku univerzity v Šan-tungu. Správnej odkaz je tenhle.

Zatímco minulý článek se zabýval fází vytvoření a podání přihlášky, tento článek bude o přijímacím řízení. Continue reading “Přijímací řízení za mnou”

Almost There

Reportáž z uplynulého semestru. Článek volně navazuje na tůten.

Semestr začal i skončil hádkou.

Protože jsem před začátkem semestru přestal blogovat, zachytí tento zápis také vybrané mimoškolní momenty…

Do školy jsem naklusal hned první školní den. To se mi kryly dvě přednášky. Šel jsem na tu zajímavější, avšak ta skončila poměrně záhy, a tak jsem se přesunul na tu druhou. Byla to přednáška Organizace trhů a odvětví, čemuž nikdo neřekne jinak než IO (Industrial Organization). Continue reading “Almost There”

Jak je to s těmi sciotesty

Nechtějí to pochopit. O sciotestech, konkrétně o testu obecných studijních předpokladů, se vypráví tolik bludů, že jsem se konečně rozhodl se k nim vyjádřit.

O co jde.

Spousta z vás zřejmě nemá ani ponětí, co to je nějaký tenhleten test je. To si prostě sednete a dvě hodiny děláte křížky do čtverečků. V první části se testuje, jestli dokážete najít synonyma nebo antonyma ke slovům. Nebo — to byly obzlášť vypečený úlohy: Křídlo k vráně se má jako… noha ke stolu. Vesměs lehký oddíl (pro mě), ale některé úlohy byly minimálně dosti sporné.

Ve druhé části jsou dva typy úkolů. První (a těžší) z nich jsou úlohy typu: Venca a Mařka jedou v lodi Titanic. Pepa jede v lodi USS Seahawk. Jakou barvu ponožek má Franta? Správná odpověď samozřejmě je, že Láďa jede lodí, tou lodí výletní. Tato část je poměrně náročná. Věřím tomu, že někdo s vyšším IQ dokáže řešit tyto úlohy z hlavy. My normální si to ale musíme přehledně zapsat a pak to teprve řešit. Continue reading “Jak je to s těmi sciotesty”