Občas šlápneš do Bruselu
Čtete pokračování článku Přihláška na výměnný pobyt podána.
Hned na úvod musim opravit jednu chybu z toho minulýho článku. V článku byl špatnej odkaz na wikistránku univerzity v Šan-tungu. Správnej odkaz je tenhle.
Zatímco minulý článek se zabýval fází vytvoření a podání přihlášky, tento článek bude o přijímacím řízení. Continue reading “Přijímací řízení za mnou”
Nevím proč, ale z turínské olympiády si pamatuju jedinou věc. Že těm klukům z RAI pořád vypadával přenos :) . A samozřejmě Neumannku. Ale jinak si pamatuju lautr hovno. Dokonce jsem teď s překvapením zjistil, že jsme vyhráli bronz v hokeji. Ohne Scheiß.
Turínská olympiáda mě nějak nechytla v průběhu a jak vidno, zase jsem toho dost zapomněl. Obecně — o všem, co si myslim, že se stalo minule, stalo se už v Salt Lake City, tedy předminule.
Vancouverská olympiáda se mi líbila mnohem víc. Tak jsem si tady dovolil pár švestiček. Ze zahrádky… Continue reading “Pár vřelých slov k olympiádě”
Zase se ukázalo, že sportovní redakce ČT převyšuje ostatní české novinářské redakce o třídu. Ač jste to možná nepochopili, tak nadpis je míněn jako pochvala Roberta Záruby.
Sportovní redakce nedominuje jenom v základním novinářském kádru — Robert Záruba je lepší než Václav Moravec, Vojtěch Bernatský je lepší než Daniela Drtinová, Jaromír Bosák je lepší než Tomáš Etzler… ale i ve výběru expertů — Pavel Richter je suverénně lepší než Jiří Pehe, Kateřina Holubcová je lepší (a hezčí) než Jiřina Šiklová…
Signifikantní je, že nejlepším politickým moderátorem ČT je bývalý sporťák Jakub Železný.
Je osvěžující po nějakém čase zase vidět, že i v České televizi pracují profesionálové, ale pořád platí:
ČT zprivatizovat.
PS: Tradiční intelektuálské protisportovní pindy mi tradičně lezou krkem.
Zakázali Dělnickou stranu.
Nejdříve si dovolím zareagovat ironicky…
Takže ony už se nesmí šířit zrůdné socialistické myšlenky? Probudil jsem se snad do jiného světa? Světa, ve kterém neeexistuje hard-core socialismus, co hlásají Paroubek s Filipem a Bursíkem, ani ten trochu měkčí, co hlásají kchníže Kchárl, Cyril Freiheit nebo Křupan Topolánek?
Kde to jsme? Do jakého světa jsem se teda probudil? Vládnou nám teď snad Ron Paul, Nigel Farage, Petr Mach nebo se z hrobů vrátili klasici Friedrich Hayek, Murray Rothbard a Frédéric Bastiat? Neskrývám, že takovou zprávu bych přijal s čirým nadšením.
…a teď to zkusím trochu věcněji.
Zakazovat někomu, aby něco říkal, nebo si něco myslel, je sprosťárna nejhoršího kalibru. Je to socialistická zrůdnost, takže soudce Šimíček by měl zakázat v první řadě sám sebe. Continue reading “Das Verbot”
Přiznám se, že moje ekonomické vzdělání nestačí na to, abych pochopil, proč by města měla zajišťovat dopravu osob nebo proč by se do toho radnice a starostové měli jakýmkomkoliv způsobem plést.
Já vím, že vy víte, že soukromníci by dřeli lidi z kůže, metro (autobus, trolejbus, šalina, S-Bahn… doplňte si dle své geografické polohy) by bylo moc drahý. Ale já zase vím, že je to naprostý nesmysl.
Ale budiž, nežijeme v pravicové době. Chtě nechtě jsem se musel se socialistickou dopravou nějak sžít. Continue reading “Metro půlnoční”
…sníme snídani.
[audio:http://dings.mmister.com/tunes/dream.mp3|titles=How To Dream|artists=Sam Phillips]Každej z vás má nějakej sen, nebo aspoň nějakou naději, která ho žene dál a nenechá ho, aby z čirýho zoufalství spáchal seppuku. A neříkejte mi, že lžu.
Jedna další z pozoruhodných věcí, které mi bylo dopřáno prožít v nedávné minulosti, se týká právě snů nebo nadějí. Člověk má nějaký představy. Ale jak se jim nedaří ani přiblížit, postupně je odloží, a dokonce na ně po čase úplně zapomene. Continue reading “Když otevřeme oči a sníme…”
V listopadu jsem byl doporučen novinářovi BBC Paulu Mossovi na rozhovor ohledně Lisabonské smlouvy. Tady je:
[audio:http://dings.mmister.com/bbc.mp3]Překlad:
…ale to odhodlanějším českým euroskeptikům nestačí. Organizují množství pochodů a protestů proti Lisabonské smlouvě. Mluvil jsem s jedním z těch, kteří se účastní, s Martinem Pánkem. Upozornil, že jejich bitva proti Bruselu — jak ji vidí on — neskončí.
EU se chová jako šikanátoři. Když lidé z nějaké země řeknou Lisabonské smlouvě “ne”, pěkně jim dají do těla a donutí je, aby… aby řekli “ano”.
No ale vypadá to, že váš prezident Václav Klaus tu Smlouvu asi podepíše a ta začne platit. Co se stane potom?
No… pokud to vážně udělá, tak to stejně neznamená, že všichni mají rádi Lisabonskou smlouvu — lidem nebylo umožněno vyjádřit se v referendech. Musíme pokračovat v přesvědčování. Já se nevzdám.
Paul Moss reportoval z Prahy. Teď je čas akorát na zprávy. Continue reading “Můj štěk na BBC”
Reportáž z uplynulého semestru. Článek volně navazuje na tůten.
Semestr začal i skončil hádkou.
Protože jsem před začátkem semestru přestal blogovat, zachytí tento zápis také vybrané mimoškolní momenty…
Do školy jsem naklusal hned první školní den. To se mi kryly dvě přednášky. Šel jsem na tu zajímavější, avšak ta skončila poměrně záhy, a tak jsem se přesunul na tu druhou. Byla to přednáška Organizace trhů a odvětví, čemuž nikdo neřekne jinak než IO (Industrial Organization). Continue reading “Almost There”
Šel jsem po půl roce do kina. Na Avatar.
Na Avatar jsem šel, přestože jsem věděl, že příběh bude v lepším případě průměrný. Chtěl jsem totiž vidět tu Revoluci™, kterou ten film má prý znamenat. Ta revoluce se měla odehrát v grafice, a tak jsem vyrazil do Imaxu, kde maj plátno, na jehož plochu se prej vejde sedm slonů.
Co jsem zatím zaznamenal, spousta lidí nadávala na to, že film je plný ekologistického poselství, že Nebezpeční Imperialisté ničí Krásnou A Nedotčenou Přírodu. Takže: byl jsem připraven na marxisticko-malthusiánskou propagandu, laciný příběh a super grafiku.
Film bude promítán na plátno… Continue reading “Avatar”
Nechtějí to pochopit. O sciotestech, konkrétně o testu obecných studijních předpokladů, se vypráví tolik bludů, že jsem se konečně rozhodl se k nim vyjádřit.
O co jde.
Spousta z vás zřejmě nemá ani ponětí, co to je nějaký tenhleten test je. To si prostě sednete a dvě hodiny děláte křížky do čtverečků. V první části se testuje, jestli dokážete najít synonyma nebo antonyma ke slovům. Nebo — to byly obzlášť vypečený úlohy: Křídlo k vráně se má jako… noha ke stolu. Vesměs lehký oddíl (pro mě), ale některé úlohy byly minimálně dosti sporné.
Ve druhé části jsou dva typy úkolů. První (a těžší) z nich jsou úlohy typu: Venca a Mařka jedou v lodi Titanic. Pepa jede v lodi USS Seahawk. Jakou barvu ponožek má Franta? Správná odpověď samozřejmě je, že Láďa jede lodí, tou lodí výletní. Tato část je poměrně náročná. Věřím tomu, že někdo s vyšším IQ dokáže řešit tyto úlohy z hlavy. My normální si to ale musíme přehledně zapsat a pak to teprve řešit. Continue reading “Jak je to s těmi sciotesty”